Unie přijde o stamiliardové obchody. Vůči Rusku zvažuje další odpověď

Brusel – Téměř 11,8 miliardy eur (asi 330 miliard korun) – takový obnos peněz loni země EU inkasovaly za vývoz potravinářských výrobků do Ruska. Minimálně na rok se bez nich musí obejít. Prezident Vladimir Putin svůj trh zavrhl pro evropské výrobce masa, zeleniny i mléčných výrobků. Podle reakce Unie jde o účelový politický krok. Brusel dodal, že sankce z jeho strany byly vždy kritickou odpovědí na roli Ruska v ukrajinské krizi.

Půl roku trvající diplomatická bitva se od ostrých slov naplno přesunula ke konkrétním činům. Za anexi Krymu a údajnou podporu povstalců na východě Ukrajiny si Rusko od evropských lídrů dosud vysloužilo hlavně osobní zákazy vstupu a zmrazení účtů vlivným osobám. Následovalo odstřihnutí obchodních vazeb se silnými ruskými firmami, zejména zbrojařskými a energetickými. Zatím posledním stupněm byl zákaz vývozu technologických komodit do Ruska. 

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat – Rusko uzavřelo svůj trh pro všechny hlavní zemědělské a potravinářské produkty (mimo obilí nebo alkoholu) nejen z Unie, ale také USA, Austrálie, Kanady a Norska. „Zdůrazňujeme, že restriktivní opatření Evropské unie přímo souvisí s nezákonnou anexí Krymu a destabilizací Ukrajiny,“ uvedla Evropská komise ve svém dnešním prohlášení.

Zároveň vyjádřila politování nad ruskými opatřeními namířenými proti dovozu potravinářských a zemědělských výrobků. „Toto oznámení je jasně politicky motivované,“ uvedla komise a dodala, že zváží další opatření, jakmile bude mít k dispozici víc informací o rozsahu ruských opatření. „Zdůrazňujeme, že restriktivní opatření Evropské unie přímo souvisí s nezákonnou anexí Krymu a destabilizací Ukrajiny,“ uvedla Evropská komise ve svém dnešním prohlášení. Poté co dopady vyhodnotí, vyhrazuje si prý Brusel „právo učinit náležité kroky“.

Michael Romancov, politický geograf: „Je zde jednak politická rovina, kterou chce Kreml demonstrovat, že se nezalekne. Sankce se podle Putina začnou zavádět postupně a budou trvat rok. S tím, že pokud bude Evropa ochotna jednat, může to případně skončit dříve. Pak je tu rovina ekonomická - snaha chránit svůj vlastní trh. Rusko za dovoz potravin platí velké peníze a podle informací ekonomických expertů mu pomalu začínají docházet.“

Jak může ruské embargo postihnout například Německo jako největší evropský trh? Podle tamních představitelů průmyslu se může hrát až o 25 tisíc pracovních míst, které jsou ohroženy sankcemi z obou stran. Přesto většina podnikatelů hlavně po sestřelení malajsijského letadla s tvrdšími kroky souhlasí. „Prezident svazu průmyslu si nedělá iluze, že sankce z jedné i druhé strany budou německé hospodářství bolet. Zároveň jsou ale podle něho nutné. Hospodářské ztráty prý nemohou vyvážit politickou nutnost a ochranu Evropy,“ dodává zpravodaj ČT Martin Jonáš.

V Německu zatím nikdo neodvažuje přesně říct, o kolik peněz stát nově přijde. V minulém roce Německo každopádně prodalo do Ruska potraviny za 1,5 miliardy eur. Oproti vývozu do zemí EU (zhruba 40 miliard eur) je to ale nepatrný podíl.

Ilustrační foto
Zdroj: Frank May/ČTK/Picture Alliance

Na dalším významném trhu  - ve Velké Británii - zatím spíše krčí rameny. Zavedené sankce prý totiž poškodí spíše ruské podnikatele, kteří spolupracují s Brity na velkých mezinárodních projektech. Až na výjimky se ale nejedná o potravinářský či zemědělský sektor. „Mnohem více se tady skloňuje hrozba zákazu civilních letů nad Ruskem. Britové paradoxně zdůrazňují možné finanční ztráty ruského Aeroflotu, který dostává pravidelně 300 milionů dolarů od světových aerolinií jako poplatky za přelety nad Ruskem,“ zmínil spolupracovník ČT Jan Jůn.

Ani Polsko si z přerušení vzájemných obchodů s potravinami příliš hlavu nedělá. Povznesený pohled na „sankční boj“ ostatně ukazuje nedávno spuštěná kampaň s jablky. Právě Polsko je přitom druhý největší vývozce z EU do Ruska. Národní bezpečnost je prý ale důležitější než obchod, soudí řada Poláků.

Kvůli ruskému embargu na dovoz vybraných unijních potravin se v nadcházejícím týdnu mimořádně sejdou představitelé Evropské unie pro zemědělskou politiku.

Do Ruska odsud směřuje podstatné množství potravin na vývoz. Největší podíl je v oblasti ovoce a zeleniny. „V celkovém pohledu ale nejde o nějakou klíčovou část. Je řada zemí, včetně Česka, které jsou pro polské exportéry důležitější,“ dodává Maciej Ruczaj z Poslkého institutu v Praze.

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.