Tbilisi - Zemřel čelný představitel demokratizačních reforem v Sovětském svazu a bývalý gruzínský prezident Eduard Ševardnadze. Oznámilo to rádio Echo Moskvy. Šestaosmdesátiletému Ševardnadzemu mnozí historici přičítají hlavní podíl na tom, že se komunismus zhroutil téměř bez krveprolití. Byl to právě on, kdo v roli tehdejšího ministra zahraničí vedl za Sovětský svaz jednání o zboření Berlínské zdi. Pohřeb proběhne 13. července v Tbilisi.
Zemřel Eduard Ševardnadze – muž, který pomohl zbořit Berlínskou zeď
GALERIE
videogallery_456322
Ševardnadzeho komunistická hvězda začala stoupat v 50. letech – roku 1959 se stal členem vedení gruzínského sovětu a od roku 1965 působil sedm let jako gruzínský ministr vnitra. Šéfem sovětské diplomacie se stal v roce 1985 a díky svým politickým schopnostem si vysloužil přezdívku „Bílá Liška“.
Do mezinárodního povědomí se zapsal právě jako blízký spolupracovník Michaila Gorbačova, který ve funkci generálního tajemníka sovětských komunistů a později coby prezident Sovětského svazu prosazoval demokratizační reformy v zemi. Ševardnadze byl později tím, kdo na slavnostní ceremonii v červnu 1990 definitivně pohřbil Berlínskou zeď. V únoru 1990 také jako sovětský šéf diplomacie podepsal se svým československým protějškem Jiřím Dienstbierem dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Byl rovněž při podpisu smlouvy mezi SSSR a USA o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany a diplomat
„Eduard Ševardnadze byl především člověk velmi komplikovaný, celý jeho život o tom podává důkaz. Začal jako dvacetiletý přesvědčený komunista a skončil jako někdo, komu se dnes připisuje jakási podivná úloha, kterou on nikdy nehrál. On nikdy nesměřoval k rozpadu Sovětského svazu. Ševardnadzemu ale musíme přisoudit daleko radikálnější představy o tom, jak uchránit SSSR před rozpadem. Sehrál úlohu, která pro nás byla rozhodující pro to, abychom dosáhli poměrně rychlého odchodu sovětských okupačních vojsk. Sehrál také pozitivní úlohu při rozpouštění Varšavské smlouvy. Sehrál ji ovšem jako člověk, který pochopil, že má-li něco zachránit, musí za to něčím zaplatit.“
S Ševardnadzem se setkal i někdejší politik Michael Kocáb. A Ševardnadze ho překvapil odpovědí na otázku, jestli Gorbačov tak překotný vývoj čekal. „On řekl: 'No já nevím, já se s ním o tom zase tolik nebavím, protože jsme v neustálem chvatu a letu, ale trochu si myslím, že se mu to trochu vymklo z rukou',“ vzpomíná tehdejší předseda komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk.
Michail Gorbačov a Eduard Ševardnadze na snímku z roku 1986
V prosinci 1990 mu bylo nabídnuto místo viceprezidenta SSSR, on ale z vlády odstoupil a varoval před nebezpečím konzervativců. V srpnu 1991 na jeho slova došlo a konzervativci se pokusili pučem sesadit Gorbačova. Už v červenci 1991 ale Ševardnadze vystoupil z Komunistické strany Sovětského svazu, ve které byl od svých 20 letech, a v březnu 1992 se vrátil do Gruzie. Stanul v čele Státní rady Gruzie, nově ustaveného zákonodárného a výkonného orgánu po svržení prezidenta Gamsachurdii. Od roku 1992 byl současně ministrem vnitra, pak obrany a v roce 1995 byl poprvé zvolen prezidentem. O pět let později byl s převahou zvolen podruhé.
Reformovaný komunista, nebo pouhý pragmatik?
Svět si často lámal hlavu nad tím, zda je Ševardnadze reformovaným komunistou, pouhým pragmatikem či obratným diktátorem. Západ mu občas vyčítal mírně autoritářské postupy a tvrdost k opozici, za jeho vlády se ale zlepšila bezpečnostní situace v zemi. Jeho popularita ale začala klesat kvůli chudobě, separatismu a korupci. V listopadu 2003 Ševardnadze po takzvané revoluci růží vyvolané údajným zfalšováním parlamentních voleb abdikoval.
Nová vláda prezidenta Michaila Saakašviliho Ševardnadzemu přislíbila politickou imunitu. Německo, kde byl politik považován za váženou osobnost, mu dokonce nabídlo azyl. Ševardnadze ale svou vlast neopustil. Saakašviliho, který ve funkci skončil loni v listopadu, pak vinil z rozpoutání rusko-gruzínské války o Jižní Osetii v roce 2008. Rusko kritizoval za následnou anexi Jižní Osetie a Abcházie a v poslední době podporoval i Ukrajinu. Letos v lednu například odmítl rozsáhlou oslavu narozenin právě proto, že na Ukrajině umírají lidé. V tichu a zapomnění se jako důchodce věnoval psaní svých pamětí.
Gorbačov: Ševardnadze byl zastáncem nového myšlení
„Významným způsobem přispěl k zahraniční politice perestrojky. Byl upřímným zastáncem nového myšlení ve světě,“ ocenil podle agentury Interfax 83letý Gorbačov svého zemřelého druha. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury ITAR-TASS oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s Ševardnadzeho úmrtím „vyjádřil hlubokou účast rodině, blízkým a rovněž celému gruzínskému lidu“.
Soustrast nad úmrtím významného politika vyjádřil na Facebooku i Ševardnadzeho tehdejší nástupce Michail Saakašvili, který prý svého času z úcty k instituci hlavy státu zavrhl žádosti o Ševardnadzeho trestní stíhání. „Eduard Ševardnadze byl velice důležitý politik v době rozpadu sovětského impéria a v postsovětské Gruzii. Ještě dlouho budou muset historici pracovat na hodnocení jeho činnosti,“ napsal exprezident.
Naopak místopředseda ruské sněmovny, komunista Ivan Melnikov, prohlásil, že zesnulý „byl nepochybně historickou osobností, ale patřil k lidem, kteří do dějin vstoupí jako ničitelé Sovětského svazu“. „Eduard Ševardnadze, který roky býval prvním tajemníkem gruzínských komunistů a členem sovětského politbyra, se stal mým osobním přítelem, ač dříve bych něco takového nepovažoval za možné,“ zavzpomínal bývalý dlouholetý šéf německé diplomacie Hans-Dietrich Genscher.
Ševardnadzeho ostatky budou možná uloženy v zahradě jeho vily, kde žil od svého politického pádu a kde se už nalézá hrob jeho manželky. Přání být pochován po boku své choti, která zemřela před deseti lety, vyslovil bývalý prezident i v jednom novinovém rozhovoru. Údajně nestojí o hrobku v Panteonu gruzínských hrdinů.
GALERIE
videogallery_456207