Dijon – Bezmála staletému působení českých středoškoláků na Carnotově lyceu v Dijonu hrozil konec: Burgundská regionální vláda, která přes dvacet let hradila v podstatě veškeré náklady českých studentů, totiž rozhodla, že je kvůli ekonomické krizi dál podporovat nebude. Nejstarší francouzsko-českou spolupráci ve školství se ale nakonec podařilo zachránit: náklady ponese český kabinet.
Dijonská tradice Voskovce, Císaře a Trošky nakonec žije dál
Investice v řádu statisíců korun ročně podle sociálnědemokratického ministra školství Marcela Chládka český rozpočet nepoloží. „Já jsem sám toto lyceum navštívil a mrzí mě, že francouzská strana už nebude financovat naše studenty. My převezmeme tuto odpovědnost a česká strana dofinancuje jak studenty, kteří studují na této škole, tak zároveň ty budoucí, kteří tam budou studovat,“ prohlásil Chládek. Vyslyšel tak výzvu, aby nenechal padnout českou sekci v Dijonu, odkud vzešly takové osobnosti jako herci Jiří Voskovec a Raoul Schránil, profesor Václav Černý, politik Čestmír Císař nebo režisér Zdeněk Troška.
Také lyceum podle své ředitelky Hélène Rabatéové hledalo po rozhodnutí burgundské vlády jiné partnery a sponzory, protože kvůli tradičním vazbám mělo na pokračování spolupráce s českou stranou zájem. Finančně se i nadále hodlá angažovat francouzské velvyslanectví v Praze a také asociace bývalých studentů v Dijonu se snaží shánět sponzorské dary: Na důkaz toho, že na tři roky strávené za zdmi lycea se nedá zapomenout.
GALERIE
videogallery_421998
Československá sekce na Carnotově lyceu funguje s přestávkami (1948-1965 a 1973-1989) od roku 1920. Zásluhy o její vznik se připisují Edvardu Benešovi, podle jiné verze úředníkovi ministerstva školství Ferdinandu Špíškovi.
„Česko-francouzské vztahy jsou závislé na politice,“ dodává v této souvislosti poradce Senátu Petr Fleischmann. „Vymanění z germánské závislosti po pádu Rakouska-Uherska se v roce 1918 materializovalo posilováním styků s Francií, a nejen v politické oblasti. Tehdy vznikaly instituce, jako české sekce na francouzských lyceích, a to nejen v Dijonu, ale i v Saint-Germain-en-Laye. Zanikly po roce 1948 a znovu vznikly ve druhé polovině 60. let… aby znovu zanikly po sovětské intervenci.“