Konzervativci udělali krok k referendu o EU, Obama radí trpělivost

Londýn - Britští konzervativci představili návrh zákona, který by Spojené království zavazoval uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství země v Evropské unii. Někteří konzervativci by ale chtěli rozhodnutí dřív. Americký prezident Barack Obama vidí cestu pro Británii v reformování unie. Podle průzkumu střediska Pew Research Center nejrychleji ztrácí víru v jednotný evropský projekt Francie.

Šance na schválení návrhu zákona v britském parlamentu nejsou podle analytiků velké. Konzervativci nemají v Dolní sněmovně většinu a liberální demokraté, jejich koaliční partneři, chovají stejně jako opoziční labouristé vůči EU mnohem větší sympatie. Zákon nejspíš zablokují.

Mezi poslanci konzervativní strany má Brusel asi stovku tvrdých odpůrců. Tito poslanci sice souhlasí s evropským jednotným trhem, ale politiku Evropské unie považují za byrokratickou a nedemokratickou. Protievropské křídlo konzervativců na Camerona naléhalo, aby referendum o EU navrhl a prosadil už s termínem konání ve volebním roce 2015.

Obama: Britové, zkuste to s EU ještě po dobrém…

Případné vystoupení Velké Británie z Evropské unie se snaží odvrátit americký prezident Barack Obama. Britům doporučil, aby se nejdřív pokusili prosadit reformy, které v unii požadují. „Myslím, že členství Británie v Evropské unii je výrazem britského vlivu a britské role ve světě,“ řekl Obama.

David Cameron se příslibem referenda snaží sjednotit svou stranu. Dva z jeho ministrů už dřív řekli, že by hlasovali pro osamostatnění země. Premiér ale doufá, že se reformy navržené Británií v unii podaří prosadit. „Chtěl bych, aby se vztah Británie s Evropou změnil a zlepšil. Byla by chyba volit jen mezi tím, jestli zůstat, nebo odejít,“ uvedl Cameron.

Mnozí jeho konzervativní kolegové ale stále nevěří, že se unie bude reformovat tak, jak si Británie přeje. A dosud premiérovi nevěřili ani samotné referendum. V programovém prohlášení vlády na příští rok o něm totiž není ani zmínka. "Současný stav není dobrý. Život mimo unii by byl naprosto přijatelný, můžeme o tom uvažovat, mělo by to jisté výhody," řekl ministr školství Michael Gove.

Veřejnost se zatím nepřiklonila ani k jednomu z proudů, pro odchod se minulý týden v průzkumech vyjádřila necelá polovina Britů, pro setrvání třetina a ostatní se zatím nerozhodli.

Angela Merkelová a Francois Hollande na konferenci k 50 letům od podpisu Elysejské smlouvy
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK

Průzkum: Evropané přestávají věřit v EU, nejvíc Francouzi

Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v projekt Evropské unie. Vyplývá to z březnového průzkumu střediska Pew Research Center v osmi členských státech EU včetně České republiky. Nejrychleji iluze ztrácí Francouzi. V České republice se však podpora evropské myšlenky oproti loňsku zvýšila. Ukazují to výsledky zveřejněné na internetové stránce střediska.

Průzkumu se zúčastnilo 7 646 respondentů v České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Řecku, Španělsku a Velké Británii. Podpora myšlenky Evropské unie se ve většině z nich snížila. Víc než polovina lidí jí byla nakloněna jen v Německu (60 procent), nejmenší podporu měla v Česku (38 procent). Zatímco mezi Němci lidí podporujících evropskou myšlenku oproti loňsku ubylo, v Česku se jejich počet jako v jediné ze zkoumaných zemí zvýšil, a to o čtyři procenta.

„Žádná evropská země se nestává deprimovanější a neztrácí iluze rychleji než Francie,“ tvrdí autoři studie. Francouzi podle nich EU jako instituci důvěřují méně než Italové nebo Španělé, na které těžce doléhají důsledky dluhové krize. O tom, že ekonomika jde špatným směrem, bylo ve Francii přesvědčeno 91 procent dotázaných. A počet lidí, podle kterých se francouzskému prezidentovi nedaří řešit krizi, se oproti loňsku zvýšil o 24 procentních bodů na 42 procent. Zatímco loni ale Francouzi ještě hodnotili tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho, letošní výsledky se již týkají nové hlavy státu, Françoise Hollanda.

Naopak německá kancléřka Angela Merkelová je podle průzkumu nejoblíbenější politickou představitelkou v Evropě. Její postup při řešení finanční krize v eurozóně schvalují lidé v pěti z osmi zkoumaných zemí. V Řecku a ve Španělsku, kde Berlín prosazuje tvrdá úsporná opatření, se ale většina dotázaných domnívá, že Merkelová svou práci nedělá dobře.

Vydáno pod