Moskva - Navzdory Magnitského zákonu, který trestá ruské činitele za porušování lidských práv, má Moskva zájem o rozvoj konstruktivních vztahů s USA. Na nepřátelské akce USA ale bude nadále reagovat, prohlásil na tiskové konferenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Při bilancování ruské zahraniční politiky v loňském roce hovořil také o situaci v Sýrii, jaderném Íránu a vztazích s EU.
Lavrov bilancuje: Rusko stojí o spolupráci s USA
„Negativní následky opovrženíhodného sankčního Magnitského zákona jsou dobře známy,“ poznamenal Lavrov. „Rusko každopádně bude nadále na nepřátelské akce reagovat. Podstatou našeho stanoviska ale zůstává připravenost k dalšímu rozvoji rusko-amerických vztahů ve všech směrech a zájem na koordinaci akcí na mezinárodní scéně. Vycházíme přitom ze základních principů rovnoprávnosti, vzájemné úcty a nevměšování,“ prohlásil ruský ministr.
Dodal, že na stejných základech dosud Rusko rozvíjelo i své vztahy se Severoatlantickou aliancí. „Podmínkou povýšení tohoto partnerství na novou úroveň by bylo zajištění rovnoprávné a nedělitelné bezpečnosti v euroatlantickém prostoru, která by se opírala o pevné, právně závazné dohody,“ konstatoval Lavrov. Mezi otevřené problémy zařadil i budování protiraketové obrany USA v Evropě.
Magnitského zákon přijal americký Kongres v reakci na úmrtí auditora Sergeje Magnitského, který za podezřelých okolností zemřel v roce 2009 v moskevské vazební věznici. Podle Lavrova USA Magnitského smrti „cynicky zneužily“. Magnitského zákon podle Lavrova v podstatě nahradil „diskriminační antisovětský Jackson-Vanikův dodatek,“ jímž Washington od poloviny 70. let minulého století podmiňoval rozvoj obchodních vztahů s Moskvou uvolněním emigrace sovětských Židů. Rusko nedávno na přijetí Magnitského zákona reagovalo zákazem osvojování ruských sirotků v amerických rodinách.
Lavrov o Sýrii, Íránu a EU
Značnou pozornost věnoval Lavrov situaci v Sýrii. Mírového řešení tamní krize podle něj nelze dosáhnout, dokud opozice odmítá jednat s prezidentem Bašárem Asadem a dokud označuje jeho rezignaci za podmínku urovnání. „Všechno pracuje proti posedlosti opozice svrhnout Asadův režim. Dokud bude toto nesmiřitelné stanovisko platit, nic dobrého se nestane, boje budou pokračovat a lidé budou dál umírat,“ řekl Lavrov.
Moskva v úterý přepravila letecky ze Sýrie do Ruska kolem 80 svých občanů. Masovou evakuaci ze Sýrie ale podle Lavrova Rusko nepřipravuje, protože „situace to podle hodnocení ruských diplomatů nevyžaduje“. V Sýrii podle ministra žijí „desítky tisíc“ Rusů, o přesun do Ruska požádala asi tisícovka z nich. Přítomnost dvacítky ruských bojových lodí, které byly do oblasti východního Středomoří převeleny k velkým námořním manévrům, označil Lavrov za „stabilizující faktor“.
Šéf ruské diplomacie důrazně varoval před útokem proti jaderným zařízením v Íránu, kde podle přesvědčení západních států Teherán usilovně pracuje na vývoji jaderné bomby. „Snahy připravit a realizovat údery proti íránským jaderným objektům jsou velmi nebezpečné. Doufáme, že k nejhoršímu scénáři nedojde. Írán je jednou z nejvýznamnějších zemí svého regionu a bez něj nelze vyřešit problémy, které tam existují,“ prohlásil.
Ve vztahu k Evropské unii je podle Lavrova klíčovým problémem zavedení bezvízového styku, o který se Moskva už řadu let snaží. „Všechny technické i právní otázky tohoto přechodu byly už vyřešeny,“ komentoval ruský ministr pokračující neochotu Bruselu víza ve vztahu s Ruskem zrušit. Podmínkou zavedení bezvízového styku je podle přesvědčení většiny států EU mimo jiné omezení vlivu ruských mafiánských struktur, které by mohly uvolněného režimu zneužít k pronikání do Evropy.
GALERIE
videogallery_301914