UNESCO opět pobuřuje: Izrael už neokupuje, Chrámová hora je ale muslimská

Zpravodaj ČT: Nová rezoluce UNESCO o Jeruzalémě je měkčí (zdroj: ČT24)

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) schválila od dubna už třetí verzi kontroverzní rezoluce o Jeruzalémě. Text je ve srovnání s předchozími o něco měkčí, protože nemluví o Izraeli jako o okupační síle, židovský stát i USA ho přesto odsuzují. I tentokrát totiž hovoří v souvislosti s Chrámovou horou jen o muslimských kořenech, přičemž ignoruje židovské i křesťanské vazby na svaté místo.

O novém návrhu rozhodoval 21členný Výbor pro světové dědictví. Palestina apelovala na výbor, aby rezoluci schválil jednomyslně, to se jí ale nepovedlo. Tanzánie a Chorvatsko hned na začátku vyzvaly k tajnému hlasování, přičemž deset zemí návrh podpořilo, dvě byly proti, osm se zdrželo hlasování a zástupce Jamajky nebyl přítomen, píše izraelský list The Jerusalem Post.

Podle jeho diplomatických zdrojů odsouhlasily rezoluci Libanon, Kuba, Kuvajt, Tunisko, Turecko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Indonésie, Vietnam a Angola.

Arabské státy hrají prim

Obě předchozí rezoluce tvrdě kritizovala i samotná šéfka UNESCO. Několik států pak stáhlo svou podporu. „Je za tím především matematika, diplomacie a velmi intenzivní politika, která probíhala v posledních 48 hodinách. Palestině nakloněné země ale v tuto chvíli hrají prim v rotujícím systému, který rozhoduje o ponechání různých památek na seznamu ohrožených památek po celém světě,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Silné napětí zůstává. Do určité míry to ukazuje, že jakékoli hlasování UNESCO, které se bude týkat Jeruzaléma, vždy bude otázkou nikoli historických, kulturních a náboženských faktů, ale spíše politických her.
Jakub Szántó

Předchozí dvě rezoluce byly spíš nadčasového charakteru, nyní se rozhodovalo, které památky zůstanou na seznamu 55 ohrožených památek. „Zůstal tam opět Jeruzalém vedle takových památek, jako jsou vykopávky na území Afriky nebo Iráku a Sýrie, což je samo o sobě velmi silně kritizované ze strany USA, generální ředitelky (UNESCO) i Izraele, nicméně tato rezoluce také částečně odráží ty předchozí,“ informoval Szántó.

Návrh je mírnější, klíčový problém ale zůstává

Přece jen ale došlo ke změkčení minulého návrhu týkajícího se Jeruzaléma – Izrael nově není napadán jako okupující velmoc. Znovu se navíc v rezoluci hovoří o Západní zdi, která byla v předchozím návrhu označována pouze muslimským názvem Al-Burak. Chrámová hora je ale nadále označována muslimským termínem, jako místo svaté pro islám, nikoli pro židy a křesťany, což je bod, který vyvolává u Izraelců největší odpor.

„Cílem má být uchovat dějiny, nikoliv je přepisovat. Palestinci a arabské země usilují o přepsání dějin Jeruzaléma,“ rozhonil se izraelský velvyslanec při UNESCO Carmel Shama-Hacohen. „Absurdní divadlo pokračuje,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Budeme se rozhodovat, co uděláme a jaké budou naše další kroky ve vztahu k této organizaci,“ dodal.

Podle palestinského velvyslance při UNESCO Muníra Anastáse se zapomíná na „jádro problému, kterým je izraelská okupace“. „Muslimové nemají nárok, muslimové mají fakta. Když se podíváte přímo před sebe, uvidíte mešitu, ve které se modlíme už 1 400 let. Čemu věří jiní lidé, je jejich problém. Není můj problém potvrzovat nebo vyvracet jejich nároky,“ podotkl člen islámské nadace Waqf pro správu svatých míst Jeruzaléma Mustafa Abú Suej. 

Chrámová hora se měla podle židů, křesťanů i muslimů při stvoření světa vynořit z vod jako první část pevniny. Na místě stál první a pak i druhý židovský chrám, které dodnes oplakávají židé u Zdi nářků.

Sedm století po zbourání centra židovské víry Římany tu muslimští vládci postavili svou Omarovu mešitu a mešitu Al Aksá. Ty během křižácké nadvlády sloužily jako křesťanské chrámy. Právě kvůli posvátným místům v této části Jeruzaléma se před rokem rozhořela vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci, která má již přes 250 obětí.

Kontroverzní rezoluce vyvolala řadu kritických ohlasů

UNESCO před dvěma týdny odhlasovalo, že celý Jeruzalém je svatý pro všechny tři víry, ale jeho srdce patří výhradně muslimům. „UNESCO vyzývá Izrael, okupační sílu, ke znovunastolení historického statu quo z doby před zářím 2000, podle které je jordánská náboženská nadace Awqaf výhradní autoritou v mešitě Al Aksá/komplexu Haram al Šaríf,“ uvedla organizace ve schválené rezoluci, kterou předložilo sedm arabských zemí.

Palestinci, kteří chtějí v Gaze a na Západním břehu nezávislý stát, rezoluci uvítali jako „tvrdou lekci pro Izrael“. Podle židovského státu je ale kritika Izraele politicky motivovaná. Izrael kvůli tomu zmrazil vztahy s UNESCO.

Rezoluci odsoudily i židovské organizace po celém světě, včetně Světového židovského kongresu, který to označil za „pobuřující, jednostranné rozhodnutí“. Znepokojila také generální ředitelku UNESCO Irinu Bokovovou. „Jeruzalémské dědictví je nedělitelné a každá z tamních komunit má právo na výslovné uznání její historie a vztahu s městem,“ uvedla Bokovová v prohlášení.

Prastaré pouto židů přitom dokazuje i archeologie. „Specificky pro Jeruzalém začínají archeologické nálezy potvrzovat texty Bible kolem 8. století př. n. l. zhruba v době židovského krále Chizkijáše,“ poznamenal ředitel Albrightova ústavu pro archeologii v Jeruzalémě Matthew Adams.

Válka o Jeruzalém v UNESCO ale není ničím novým. Začala už rok po jeho zapsání v roce 1981. Jordánsko, které ovládalo jeho východní část až do šestidenní války, tehdy prosadilo jeho zahrnutí na seznam ohrožených památek.