Tbilisi - Skupina penzionovaných ruských generálů se pustila do současného premiéra Dmitrije Medvěděva za to, že v prvních hodinách války v Gruzii v roce 2008 byl podle nich nerozhodný. Medvěděv dnes přitom jako premiér nečekaně přijel do Jižní Osetie, regionu, který se po válce odtrhl od Gruzie. Právě v těchto dnech před čtyřmi roky obě země o Jižní Osetii válčily. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou stále na bodu mrazu. A ruští vyšetřovatelé nově obvinili Gruzii z falzifikací a provokací, které prý konflikt provázely.
Medvěděv byl ve válce v Gruzii nerozhodný, tvrdí generálové
Prezident Saakašvili u příležitosti čtvrtého výročí vypuknutí konfliktu prohlásil, že Moskva nezvítězila, protože prý chtěla okupovat celou Gruzii. Rusko mělo podle prezidenta v Gruzii čtyři cíle - svrhnout vedení a zabít gruzínské vůdce, zlikvidovat ropovody a plynovody vedoucí přes gruzínské území, zmařit sbližování Gruzie s Evropskou unií a zabránit integraci Gruzie do struktur NATO. „V žádném z těchto úkolů neuspěli, Rusko v roce 2008 nevyhrálo,“ konstatoval Saakašvili.
Premiér Medvěděv si zase neodpustil návštěvu Jižní Osetie. Prezident při příležitosti výročí hovořil o „barbarské agresi“, kvůli níž Rusku nezbylo než rozhodnout o pomoci Jižní Osetii a „postavit se na odpor agresorovi“. Ruští generálové přitom v dokumentu nazvaném Ztracený den kritizují nerozhodnost tehdejšího prezidenta Medvěděva, vše musel zařídit tehdejší premiér Vladimir Putin, který byl v té době v Pekingu na olympiádě.
„Jsem přesvědčený, že dokud se do toho neopřel Vladimir Vladimirovič (Putin) v Pekingu, všichni tady se slušně řečeno báli cokoliv udělat,“ říká v dokumentu někdejší náčelník generálního štábu Jurij Balujevskij. „Prvotní rozkaz je ze všeho nejdůležitější věc a padl s obrovským zpožděním,“ dodal.
Jihoosetský prezident Leonid Tibilov:
„Před čtyřmi lety, právě 8. srpna, udeřila na Jižní Osetii ohromná síla nepřítele. Nikdo neví, kolik by bylo obětí, nebýt včasného rozhodnutí (Moskvy) o donucení (gruzínského) agresora k míru… Děkujeme Rusku za svou svobodu, za uznání naší nezávislosti.“
Ruští vyšetřovatelé zase obvinili Tbilisi z propagandy, která měla před čtyřmi lety obrátit veřejné mínění proti Moskvě. Rusko má prý důkazy o tom, že Gruzie naverbovala ukrajinské žoldnéře, kteří se v uniformách ruských vojáků dopouštěli násilí proti Osetům a rabovali obsazené obce. Jejich akce gruzínští reportéři natáčeli a využívali k protiruské propagandě.
„Mrtvé gruzínské vojáky převlékali do civilního oblečení, aby ukázali, kolik civilistů zahynulo. Fotografie ukrajinských žoldáků v uniformách ruské armády měly dezinformovat Gruzínce a světové společenství. Ukazovaly rabování a násilí na civilistech,“ tvrdí Vladimir Markin, mluvčí vyšetřovacího výboru rusko-gruzínské války.
Soupis obvinění na adresu gruzínské armády má podle ruských médií 400 svazků. Ruská prokuratura v souvislosti s válkou zahájila trestní stíhání proti neznámým pachatelům pro obvinění z genocidy a masových vražd.
Krátká válka z roku 2008 vedla k odtržení jihoosetské a abchazské provincie od Gruzie a k vyhlášení jejich „samostatnosti“. Rusko-gruzínská válka se naplno rozhořela 8. srpna útokem gruzínské armády na jihoosetské Cchinvali. Tbilisi chtělo zpacifikovat separatisty a mluvilo o cílené provokaci Moskvy. Ruská armáda zareagovala bleskově, do 8 dnů Gruzínce vytlačila. Ti ztratili přes 400 vojáků, Moskva 70. Podle odhadů zemřelo až 1 500 civilistů.
Jižní Osetii spolu s další odštěpeneckou provincií Abcházií drtivá většina států světa neuznává. Kromě levicových režimů ve Venezuele a Nikaragui uznaly samostatnost gruzínských provincií jen tři tichomořské ostrovy.