Moskva – V plném znění dnes ruský list Komsomolskaja pravda poprvé zveřejnil záznam hovoru v kabině letounu Jak-42, který se 7. září zřítil u Jaroslavle s hokejisty místního klubu Lokomotiv. Při neštěstí zahynulo 44 lidí, včetně českých hokejistů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka a Slováka Pavola Demitry. Přežil jen palubní inženýr Alexandr Sizov. Ruský Mezistátní letecký výbor (MAK) také zveřejnil oficiální počítačovou simulaci, která zachycuje poslední okamžiky tragického letu.
Poslední minuty Jaku-42: Oficiální animace a záznam z kabiny
Experti z MAK vyšetřování nehody zhruba před týdnem uzavřeli s tím, že příčinou havárie bylo bezděčné brzdění některého z pilotů při startu. Zjistili také v krvi druhého pilota Igora Ževelova stopy fenobarbitalu, léku, který je s řízením letadel neslučitelný. Pilot podstupoval léčbu chorobných neurologických změn, které se projevovaly zpožděnou reakcí rukou a nohou.
„Piloti zjevně (před startem) nebyli nervózní - žertují, smějí se. Není zřejmé, že by někam spěchali nebo že by je někdo honil. Šlo o normální let,“ poznamenala Komsomolskaja pravda k dřívějším spekulacím, že posádka mohla být pod tlakem kvůli chystanému příletu vysoce postavených politiků do Jaroslavle.
Poslední minuty tragického letu
Posádka podle záznamu nejprve plní běžné úkony. Stroj startuje z poloviny dráhy, čímž se připravuje o několik set metrů. Druhý pilot pak dostává svolení vzlétnout. Letoun roluje na startovací dráhu. Do konce zbývá 2,5 kilometru, při předpokládané váze by mělo stačit 1 200 metrů. Následuje start.
„Posádka vzlétá. Hranice - 190,“ hlásí kapitán Andrej Solomencev, čímž připomíná rychlost 190 kilometrů za hodinu, při níž by se mělo přední kolo letounu odlepit od země. V opačném případě má posádka přerušit start a brzdit. Blíže neidentifikovaný hlas pokračuje: „Třeba je hranice 200.“ „Vzlet 200,“ potvrzuje kapitán. Podle vyšetřovatelů však zatížený letoun potřeboval startovací rychlost nejméně 210 kilometrů za hodinu.
V záznamu se ozývá rostoucí hluk od předního kola, které se nemůže odlepit od země. Podle expertů totiž některý z pilotů bezděčně stlačil pedál brzdy. Přesnou odpověď černé skříňky nedaly. MAK si to vysvětlil starými návyky z kabiny Jak-40, kde jsou na podlaze kabiny pilotů opěrky pro podpatek. V novějších typech Jak-42 takové opěrky nejsou, a pokud některý z pilotů ze zvyku nohu o neexistující opěrku - fakticky pedál - opřel, vyvolal brzdění. Možná sehrála roli utajovaná nemoc druhého pilota. Letoun tak současně startoval i brzdil.
GALERIE
Nehoda letadla u Jaroslavle
„Zdvihejte!“ zní v kabině. „210,“ hlásí mechanik rychlost, která však kvůli brzdění podvozku ke vzletu nestačí. „Vzlet!“ dožaduje se kapitán maximálního tahu motorů v okamžiku, kdy ke konci dráhy zbývá necelý kilometr. MAK usoudil, že kdyby teď kapitán nařídil přerušit start, letoun by nejspíše přejel konec dráhy, ale bez vážnějších následků. „220…230,“ hlásí mechanik rychlost, zatímco pokračuje boj motorů s brzdami. „Určitě jsme stabilizátor málo nastavili,“ tvrdí druhý pilot. „Vzlet, vzlet!“ volá kapitán. „250,“ hlásí mechanik.„Vzlet, stabilizátor!“ křičí kapitán.
Letoun se dostává za konec startovací dráhy. O dvě vteřiny později kapitán nečekaně odtahuje knipl od sebe, čímž stlačuje příď letounu k zemi; nejspíše se rozhodl přerušit start. Palubní mechanik, který si povšiml kapitánova gesta, sám přepojuje motory na nízký tah, aby se letadlo snadněji zastavilo. Rychlost klesá.
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)
„Co to děláš?!“ křičí druhý pilot. Podle expertů křičí nejspíše na kapitána - a oba piloti si v tu chvíli uvědomili, že přerušený start letoun silně poškodí a rozhodují se vzlétnout. Nastavují výšková kormidla na maximum a vší silou přitahují kniply k sobě. Možná v tu chvíli se jeden z nich naplno opřel do pedálů brzd, čímž rychlost stroje ještě snížil.
„Vzlet!!!“ volá kapitán. Druhý pilot křičí nadávku na mechanika, který znovu nastavuje všechny tři motory na maximální tah. Letoun se 450 metrů za koncem dráhy odlepuje od dráhy. V kabině zní poplašný signál. Letoun, který už nezpomalují brzdy, se prudce vzpíná vzhůru, ale z výšky šesti metrů začíná padat. Kapitán křičí nadávku. „Andrjucha!“ volá na něj druhý pilot. Kapitán kleje a o dvě setiny vteřiny později je záznam přerušen.