Mariánské Radčice (Mostecko) – Desítky obcí i měst na Mostecku musely ustoupit povrchové těžbě uhlí. Nejznámější je případ samotného okresního města, které se celé stěhovalo, demolice dalších obcí ale pokračovaly ještě po revoluci. Těžaři v první polovině 90. let na několik pokusů zlikvidovali Libkovice. Ty zůstávají posledním sídlem, které zaniklo v souvislosti s těžbou. V době, kdy Libkovice zbourali, však již platily těžební limity, které těžbě na jejich bývalém území brání.
Na oltář uhlí padly už desítky obcí
V Krušných horách a pod nimi zanikaly v minulém století obce ve velkém. Nejprve došlo na vesnice s německými obyvateli odsunutými po druhé světové válce, poté již hrálo hlavní roli uhlí – a to až do roku 1994. Tehdy prakticky skončila likvidace Libkovic.
Podívejte se, jak to v Libkovicích vypadalo během likvidace:
GALERIE
Chátrající kostel v severočeské obci Libkovice, poslední z obcí, které byly zlikvidovány kvůli plánované těžbě hnědého uhlí. Vlastní likvidaci obce provedl v letech 1992 až 1993 podnik Doly Hlubina.
Případ Libkovic však byl v regionu výjimečný. Šlo o jedinou severočeskou obec zbouranou kvůli plánované těžbě uhlí až po revoluci. O demolici Libkovic rozhodl tehdejší okresní národní výbor již v roce 1987, bourání ale proběhlo po roce 1993, a to i přes velké protesty a blokády aktivistů. Zůstal stát pouze kostel, který nakonec Mostecká uhelná – firma, které území zbourané obce patřilo – strhla také. Stalo se tak v roce 2002, kdy byla historická stavba zcela zchátralá a proti její demolici již nikdo neprotestoval.
Další osud Libkovic ale připomíná spíše historii vysídlených německých obcí než těch, které musely ustoupit těžbě. Místa, kde stály domy a kostel, jsou totiž dodnes netknutá. Rozšíření těžby sem brání limity – vyhlášené přitom Pithartovou vládou již v roce 1991, tedy před demolicí. Některé zdroje uvádějí, že k rozšíření těžby na bývalé libkovické území nedošlo, protože by byla nerentabilní. Na druhé straně v roce 2007 otřásal tehdejší vládou – tvořenou ODS, KDU-ČSL a SZ – spor, který se týkal i těžby na území zbourané obce. Severočeské doly měly zájem zde těžit, limity však nakonec zůstaly neměnné.
Průzkum: Většina lidí je pro těžbu hnědého uhlí v Česku
Čtyřicet sedm procent lidí si myslí, že by Česko mělo maximálně využívat své známé a dostupné zásoby hnědého uhlí. Pětina se přiklání k tomu, aby se hledaly jeho nové zdroje. Naopak 17 procent občanů je pro co nejrychlejší útlum těžby hnědého uhlí. Dalších 17 procent nedokázalo na otázku, co dělat se zásobami hnědého uhlí v Česku, odpovědět.
Obecně však lidé hodnotí za důležitější jadernou energetiku, podle 79 procent lidí jsou pro Česko v nejbližších deseti letech důležité jaderné elektrárny, oproti tomu uhelné vnímá do budoucna jako důležité 54 procent dotázaných. Dotázaní zároveň upřednostnili využívání tuzemských zdrojů, hlavně uhlí, a to z 61 %, oproti 39 %, jež jsou pro rozšiřování dovozu plynu a jaderného paliva ze zahraničí.
Zdroj: STEM
Obcí z mapy ČR zmizelo víc. Podívejte se:
GALERIE
Dolní Jiřetín se rozkládal podél potoka asi 5 km severozápadně od Mostu, při silnici na Horní Jiřetín a Horu Sv. Kateřiny. Byl zlikvidován v letech 1980 - 1983.