Ostrov Arktidy uprostřed Evropy: KRNAP slaví padesát let

• mba

17. 5. 201317. 5. 2013, 15:30|Zdroj: ČT24

Počátky venkovní propagace KRNAPu v 60. a 70. letech

Zdroj: Miroslav Hladík/KRNAP

Praha - Krkonošský národní park (KRNAP) je nejnavštěvovanější a patrně nejznámější přírodní komplex v České republice. Předmětem ochrany parku, který je rozlohou jen o něco větší než Praha, jsou horské lesy, květnaté louky, lidová architektura a vzácná tundra. O Krkonoších se mluví jako o ostrovu Arktidy uprostřed Evropy, vždyť severská příroda se tu jedinečně setkává s přírodou alpskou. Park byl založen 17. května 1963, tedy přesně před padesáti lety.

KRNAP je výjimečným místem České republiky. Turisté zde mohou zdolat hory vyšší než 1 500 metrů a vylézt i na nejvyšší horu země Sněžku (1 602 metrů), můžou obdivovat téměř 55 hektarů unikátní přírody - hlavně smrkových lesů. Ročně do parku zavítá 6 až 8 milionů lidí.

Žije zde přes 1 300 druhů rostlin, 240 druhů obratlovců i ojedinělé druhy zvířat, které jinde v Evropě nežijí a na území Krkonoš je vyhlášena také ptačí oblast. V parku pramení čtyři české řeky - Mumlava, Labe, Jizera a Úpa. Zdejší klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské. Park má mezinárodní status biosférické rezervace.

Radek Drahný, mluvčí KRNAP:

„Krkonoše jsou ostrovem Arktidy uprostřed Evropy, pro jejich tundrový charakter, který se nejblíže pak vyskytuje za severním polárním kruhem a díky tomu se zde mohou vyskytovat i druhy, které se nevyskytují nikde jinde v Evropě.“

Ve Vrchlabí na Trutnovsku mohou lidé ode dneška navštívit výstavu, která vznik parku připomíná. „Na výstavě v historickém domku čp. 222 jsou panely s texty a fotografiemi a také některé exponáty z historie parku,“ oznámil Radek Drahný. Expozice bude přístupná až do 1. září.

Podívejte se na Návraty k divočině o krkonošském parku:

Návraty k divočině - Krkonošský národní park (zdroj: ČT24)

Správa KRNAP chystá k výročí také odborné konference. Vědecká konference Horská chráněná území v měnícím se světě se uskuteční od 21. do 24. května ve Špindlerově Mlýně. Druhá konference, nazvaná Pro Silva bohemica o přestavbách smrkových monokultur, se uskuteční v polovině září.

KRNAP připravil k dnešnímu výročí kulturní program, jeho součástí byly například ekovýchovné aktivity pro děti ve vrchlabském zámeckém parku. Oslavy dnes večer vyvrcholí narozeninovým koncertem.

Park chce výrazně rozšířit nejpřísněji chráněnou zónu

Správa parku v současnosti plánuje o více než polovinu rozšířit nejpřísněji chráněnou zónu. Nová omezení by se však neměla dotknout turistů. „Změnu jsme projednali s obcemi, podnikateli a v regionu v tom vládne soulad. Celý materiál jsme předali na ministerstvo životního prostředí,“ oznámil mluvčí Drahný, podle něhož se má rozšíření týkat třeba Jeleního dolu.

Podle pověstí chrání Krkonoše bájný duch hor Krakonoš zvaný též Rýbrcoul, který střeží celé pohoří před chamtivými hledači pokladů a jinými nenechavci. Kromě populárního Večerníčku inspirovala postava Rýbrcoula mnoho dalších uměleckých děl, včetně knihy Otfrieda Preußlera nebo opery Carla Marii von Webera.

Správa KRNAP musí dlouhodobě vyvažovat zájmy turismu a ochrany přírody, pro kterou byl park především zřízen. „Každý hektar, který se uchrání, je potřebný, protože na druhé straně zase ztrácí,“ komentuje to Miroslav Klapka, první ředitel Správy KRNAP, který byl hostem Studia 6. Připomíná například rozsáhlou výstavbu v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově Mlýně.

• „Krkonoše jsou čím dál narušenější, protože se tam setkáváme s úžasnou hamižností českého národa, který by chtěl všechno jenom zpeněžit,“ zlobí se zakladatel parku Klapka. „Současnému vedení správy parku absolutně nemůžu závidět, protože to nemají lehké.“

Oblast Krkonoš zažívala snahy odborníků o ochranu místní přírody legislativní cestou už od dob, kdy se v regionu začal turismus masivně rozmáhat. Tehdy totiž začalo docházet k nadměrnému sběru rostlin a poškozování přírody. 16. března 1903 proto došlo na Výnos c. k. místodržitelství o ochraně krkonošské flóry. Kromě dnešního výročí tak vlastně letos slavíme i 110 let od této významné události.

V roce 1904 pak hrabě Jan Nepomuk Harrach zřídil první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Jeho lesnický personál měl jasný úkol - horskou květenu střežit jak oko v hlavě. Její ochrana byla v roce 1919 dokonce i uzákoněna. První československá vyhláška stanovila astronomické peněžní pokuty či dva týdny žaláře za ničení tamější květeny.

Věc naléhavá nejen ze stanoviska turistiky

Roku 1923 pak byl podán první ucelený návrh na důslednou územní ochranu krkonošské přírody, když botanik František Schustler předložil ministerstvu školství návrh na zřízení národního parku.

„Zřízení rezervace krkonošské považuji za věc naléhavou nejen ze stanoviska turistiky a zachování krajinné krásy, ale i ze zájmů vědeckých, ať již čistě teoretických, či praktických, hospodářských,“ napsal tehdy Schustler. Progresivní návrh se však neprosadil. Až v roce 1931 byly prohlášeny rezervací Kotelné jámy, což se vyplatilo při výstavbě silnice na Krkonoše v polovině třicátých let.

Po válce došlo k rozsáhlým změnám, hospodářství byla opouštěna v souvislosti s odsunem obyvatel a naopak se znovu rozběhl turistický průmysl. Díky úsilí skupiny přírodovědců (mimo jiné Alois Zlatník, Karel Kavina, Josef Mařan) bylo výnosem ministerstva školství v roce 1952 vyhlášeno osm státních přírodních rezervací, což znamenalo zásadní průlom.

O deset let později byl pak přijat vůbec první územně plánovací dokument regionu, Územní plán rajonu Krkonoš, který stanovil, že v Krkonoších má být zřízen národní park.

Definitivně byl Národní park posvěcen nařízením vlády č. 41/1963 Sb. ze 17. května 1963, které završilo dlouholeté snahy generací odborníků a vědeckých institucí o ochranu krkonošské přírody a vyhlášení národního parku.

KRNAP se stal chráněným územím čtyři roky po vyhlášení Karkonoski Park Narodowy na polské straně Krkonoš. Právě s tímto polským parkem tvoří KRNAP vůbec největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Rozsáhlé území krkonošského parku, dosahující rozlohy 54 969 hektarů, získalo v následující době punc našeho nejnavštěvovanějšího a nejznámějšího přírodního komplexu.

Krkonoše přežily svou smrt

Nechybělo však mnoho a nejstarší český národní park se narozenin nedočkal. Do klinické smrti se dostal v 70. a 80. letech minulého století, kdy krkonošské lesy poškodilo množství síry a dalších škodlivin. Stromy umíraly na rozsáhlých územích, roku 1984 dokonce Světový svaz ochránců přírody zařadil KRNAP mezi nejohroženější národní parky světa.

S nápravou se začalo počátkem 90. let, kdy začaly elektrárny a chemičky odsiřovat a do Krkonoš se od té doby vracejí zdravé stromy. Mezi uschlými pahýly rostou nové „holandské“ smrčky. Stromky totiž byly nakoupeny a vysazeny za peníze holandské nadace Face. Mezi lety 1992 až 2000 se vysázelo na více než 5,2 tisíce hektarech přibližně 18,5 milionu stromků.

Síra z uhelných elektráren už nepředstavuje pro krkonošské lesy závažné nebezpečí, jsou tu ovšem další hrozby, jejichž dopady se mohou časem ukázat jako velmi vážné. Patří mezi ně zvýšené koncentrace dusíku, přízemní ozon nebo globální oteplování.

Milníky KRNAP:

1963 - Péčí o národní park pověřena Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí.

1967 - Správa KRNAP převzala Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. V Obřím dole byla otevřena první naučná stezka.

1976 - Správa KRNAP převzala Rýchorskou boudu. Začala realizovat záchranný chov tetřeva hlušce.

1978 - KRNAP se stal členem Světové unie ochrany přírody (IUCN). Je zahájen dlouhodobý monitoring znečištění ovzduší v Krkonoších.

1984 - Na generálním shromáždění IUCN v Madridu jsou Krkonoše zařazeny mezi 12 nejohroženějších NP světa.

1989 - Ministerstvo kultury nedalo souhlas s výstavbou České boudy a lanovky na Sněžce.

1991 - Území KRNAP je rozčleněno do 3 zón. Správa NP přechází pod přímé řízení ministerstva životního prostředí ČR.

1992 - Krkonoše zařazeny do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Holandská nadace Face zahájila v KRNAP dlouhodobý projekt obnovy imisemi poškozených lesů.

2007 - Správa KRNAP se stává jubilejním 100. členem mezinárodní asociace EUROSITE, která sdružuje evropské vládní a nevládní organizace zabývající se praktickou péčí o chráněná území.

2009 - Správa KRNAP získala certifikát FSC potvrzující ekologické hospodaření v lesích podle Českého standardu FSC (Forest Stewardship Council).

Zdroj: www.krnap.cz