Praha - Malíř, loutkář, scénograf, sochař a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiří Trnka odešel z tohoto světa přesně před 40 lety, 30. prosince 1969. Trnka byl často označován za renesančního člověka, neboť se tvůrčím způsobem vyjadřoval v mnoha uměleckých kategoriích. On sám však asi nejvíce tíhnul k loutkám a jejich animaci. Přesto si největší popularitu získal především jako ilustrátor dětských knih, jako byly Broučci Jana Karafiáta, Hrubínův Špalíček veršů a pohádek, Pohádky tisíce a jedné noci nebo Míša Kulička. Celkem jich ilustroval na 60. Za ilustrace k Andersenovým pohádkám obdržel rok před smrtí prestižní cenu nesoucí jméno slavného spisovatele.
Jiří Trnka byl renesanční člověk se srdcem loutkáře
Po skončení druhé světové války stál spolu s Hermínou Týrlovou a Karlem Zemanem u zrodu studia Bratři v triku. A hned jeden z prvních filmů studia, Zvířátka a Petrovští, vynesl Trnkovi v roce 1946 hlavní cenu na festivalu v Cannes. Novému studiu zároveň přinesl zahraniční popularitu.
O jeho fascinaci loutkovým divadlem svědčí i před několika lety objevené loutkové divadlo z roku 1930, které Jiří Trnka (1912–1969) vyrobil ve svých 18 letech. Divadlo bylo nalezeno na půdě v Kyjově. „Traduje se, že Trnka měl na studiích kamaráda, a ten měl sestru, za kterou Trnka ´běhal´ a daroval jim loutkové divadlo. Našly se i dva dopisy, které nález vysvětlují. “Píše, že divadélko zasílá, a zároveň jsou tam půvabné úvahy o tom, že mu nechutná pivo, že nemá peníze a prosí o slivovici," uvedl nález ředitel Galerie Millenium Adam Hoffmeister, kde byla v roce 2008 uspořádaná výstava, na které měl vůdčí roli právě Trnka. Jde o klasické loutkové divadlo, ve kterém nechybí voják, kuchtík, princezna, princ, děvečka, pasáček nebo černokněžník.
Studio Jiřího Trnky
Přes všechny úspěchy studia Bratři v triku, Trnka toužil po vlastním studiu, které založil o rok později. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl už tehdy Břetislav Pojar, další legenda českého animovaného filmu. Ve studiu Jiřího Trnky pak v padesátých letech vznikla řada úspěšných titulů jako Bajaja, Staré pověsti české či Sen noci svatojánské a také Ruka (1965), jeden z jeho vůbec nejslavnějších filmů zpodobňující totalitu.
Trnka udělal z loutkového filmu nový druh umění, který patřil mezi specialitu české poválečné kinematografie, a jež tvůrce postavil na roveň ostatních uměleckých žánrů.
„Jsem skeptický k myšlence, že existuje zvláštní druh ilustrace nebo dokonce umění pro dospělé a pro děti. Děti žijí ve stejném světě jako dospělí, nevím, proč by měli mít jiné umění.“
Postavy v Trnkových filmech jsou převážně němé. Před mluveným slovem dával přednost hudbě, kterou pro většinu jeho filmů složil hudební skladatel Václav Trojan. Trnka prý často již hotové filmové scény předělával, aby je přizpůsobil právě Trojanově hudbě. Výjimkou byla loutková adaptace Dobrého vojáka Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, svého přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek Fimfárum. Právě tohoto filmu si kritika cení nejvíce, podle Trnkovy dcery Heleny ale otec film rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi.
- Jiří Trnka / Špalíček zdroj: ČT24
- Broučci (výtvarník: Jiří Trnka) zdroj: KRÁTKÝ FILM produkční s.r.o.
Trnka se narodil v roce 1912 v Plzni v rodině, kde se podomácku vyráběly hračky a loutky. Trnkův talent podporovala především jeho matka, švadlena, která mu pomáhala „oblékat“ první loutky kdy před válkou v sezóně 193637provozoval Dřevěné divadlo v sále Rokoka na Václavském náměstí. V roce 1937 se poprvé setkal s loutkovým filmem, když pro režiséra reklamních filmů Karla Dodala vyrobil loutku Pana Prokouka. Za osudové Trnka považoval setkání s profesorem Josefem Skupou v roce 1923, tehdy učitelem kreslení na plzeňské reálce. Vedle toho ale Skupa provozoval i loutkové divadlo, což prý Trnku fascinovalo. V průběhu studia na Umělecko-průmyslové škole ve třicátých letech pak pro Skupovo divadlo navrhoval a vyráběl kulisy. Spolu s ním se také podílel na vytvoření postav Hurvínka, Spejbla a Máničky.
Událostí roku 1939 se na knižním trhu staly jeho ilustrace k pohádkové knize Míša Kulička. V témže roce zahájil scénografickou spolupráci s Osvobozeným divadlem (Nebe na zemi) a Národním divadlem v Praze, kde vyhrál soutěž na výpravu Smetanovy Libuše. Je nositelem asi 50 ocenění z výstav, soutěží a filmových i výtvarných přehlídek.
Ilustrace, loutky, obrazy i sochy prý Jiří Trnka vytvářel levou rukou. Kreslit ale uměl i oběma současně. Ve studiu prý trávil i 16 hodin denně. Jeho celoživotní horečná aktivita a nezdravá životospráva si nakonec vybraly svou daň. Zemřel předčasně v 57 letech na selhání srdce.
- Jiří Trnka / Špalíček autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1329/132833.jpg
- Jiří Trnka při práci zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4135/413458.jpg
- Trnkovo dioráma Svatba u Broučků autor: Petr Eret, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3721/372089.jpg
- Jiří Trnka / ilustrace zdroj: Albatros http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3056/305568.jpg