Karel Höger - pokorný herec s charismatickým hlasem

Praha - Karel Höger se narodil 17. června 1909, jeho maminka ale zarputile trvala na tom, že už 14. června, a na matrice to popletli. Kombinaci jeho zjevu a hlasu v reklamě na Baťovy výrobky zákaznice nemohly odolat, své silné charisma a podmanivý hlas uplatnil i na divadle, ve filmu a jako vypravěč. Velmi rád hrál pro děti, diváky i kritiky nejvíce oslovil v rolích poctivých, přemýšlivých lidí, kteří se shodou okolností dostanou do složité situace.

Takovou postavou byl například inženýr Prokop v adaptaci Čapkova Krakatitu. K památným Högerovým filmovým rolím náleží i malíř Mikoláš Aleš (Mikoláš Aleš), skladatel Bedřich Smetana (Z mého života), politicky dezorientovaný právník v období po únoru 1948 (Občan Brych) či hloubavý kriminalista major Tůma (105% alibi, Kde alibi nestačí, Alibi na vodě).

Höger poslouchal režiséry a rád hrál pro děti

„Byl při práci velmi citlivý partner, vstřícný k režisérům. I mladé režiséry, což byl v tomto případě Ladislav Helge, poslouchal a snažil se splnit, co si oni představovali. Měla jsem dost starostí sama se sebou, protože to byl můj první film, ale přesto jsem vnímala, jak pracuje decentně,“ vzpomíná na filmové setkání s Karlem Högrem herečka Libuše Švormová. Setkala se s ním při natáčení Jarního povětří.

Höger se narodil jako třinácté dítě v rodině brněnského dělníka. „Jeho tatínek byl topič v cihelně v Králově Poli, maminka prodávala v krámě a později na nádraží u vlaků,“ doplňuje literární historik Vladimír Justl. Karel vystudoval učitelský ústav a poté i brněnskou konzervatoř. „Měl výborného učitele - Rudolfa Waltera, výborného režiséra, milovníka opery a recitátora,“ říká Justl. Nastoupil do Zemského divadla v Brně, kde za osm let vytvořil na 120 rolí.

„Už tenkrát připravoval pořady pro děti a v roce 39 dostal pověření od ředitele, aby založil samostatné dětské divadlo,“ pokračuje Justl. Dětem Höger četl i hrál velmi rád. Svůj hlas propůjčil Kocouru Mikešovi nebo Rumcajsovi. „Čekám, kam až je vylákám z půvabného zátiší jejich fantazie, kterou jen tuším. Je to hra na schovávanou i odkrývanou: jako kdyby přede mnou někdo otevřel dveře do rozkvetlé krajiny nečekaných krás,“ prohlásil jednou.

Národní divadlo - 40 let dobrých i špatných

Divadlu pro děti se ale věnovat nestačil. V roce 1940 odešel do pražského Národního divadla, kterému zůstal věrný po tři desetiletí. Od roku 1972 ale přestával dostávat role hodné svého umění a talentu. „V únoru 72 dostal od ředitele Přemysla Kočího dopis, ve kterém mu zakazoval veškerou mimodivadelní činnost,“ vysvětluje Justl, co stálo za napjatými vztahy mezi Högrem a divadlem.

„Krejčí dopis poslal do televize, do filmu, do rozhlasu, Höger smí prý hrát jenom v Národním divadle, protože je jinak vyčerpaný a unavený a neodvádí dobrou práci. Šlo to až tak daleko, že ho Krejčí nepustil ani na čtení na výstavě Mikoláše Alše ve Hvězdě,“ popisuje Justl. Höger si ale zákaz nenechal líbit, jeho stížnost řešilo dokonce ministerstvo kultury, které vše zrušilo. Napětí v Národním divadle ale zůstalo.

Kdybyste byl můj pacient, domů už vás nepustím

V roce 1976 přijal nabídku Jaroslava Dietla na roli primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města. „Herci byli na takové stáži, kde jim lékař vykládal co a jak a Högra si vzal jako člověka, kterého prohlédne. A řekl mu prý pak: 'Kdybyste byl můj pacient, tak vás už domů nepustím,'“ uvedl Justl příhodu, kterou zná z vyprávění samotného herce.

2. května 1977, po nuceném podpisu anticharty, podal Höger výpověď z Národního divadla na protest proti vyhazovu Vlasty Fabiánové. 3. května jej odvezli do nemocnice s infarktem, 4. května zemřel.

  • Karel Höger ve filmu Krakatit (1948) zdroj: CZ film http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/844/84340.jpg
  • Karel Höger propůjčil hlas také loupežníku Rumcajsovi. zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/934/93373.jpg
  • Karel Höger ve filmu Týden v tichém domě (1947) zdroj: CZ film http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/844/84341.jpg
  • Roli primáře Sovy v Dietlově Nemocnici na kraji města převzal po Högrovi Ladislav Chudík autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/934/93375.jpg
Vydáno pod