Kniha vašeho srdce se může stát i Knihou mého srdce

Praha - Od sobotního večera mohou čeští čtenáři hlasovat v celonárodní anketě Kniha mého srdce pro svou nejoblíbenější knihu. Zahajovacím večerem bude provázet Jaroslav Dušek. „Líbí se mi název ankety,“ říká, „lze ho vnímat i tak, že naše srdce mohou být knihou.“ Svůj hlas mohou lidé posílat beletristické knize, která byla přeložena do češtiny, ale její autor může být z kterékoli země a jakéhokoli historického období.

První večer budou knihy rozřazeny do sedmi literárních kategorií - klasika, humor a satira, napětí, pro děti, fantasy, dobrodružství a velký román. Každou z nich bude v přímém přenosu zastupovat jedna osobnost - Eva Holubová, Halina Pawlovská, Tereza Kostková, Zdeněk Mahler, Bolek Polívka, Michal Viewegh a Petr Fejk.

Anketa Kniha mého srdce bude mít čtyři kola. Hlasování bude zahájeno už v prvním z nich, tedy v dnešním. Po třetím zbude jen 12 knih, které budou vždy v neděli večer po dvojicích představeny v dvacetiminutových dokumentech. Finále a vyhlášení knihy srdcím českých čtenářů nejbližší proběhne na podzim.

Smyslem Knihy mého srdce je podnítit národ ke čtení a také diskusi o knihách. Inspirací pro tuto anketu byl britský pořad z roku 2003 The Big Read. Britská BBC inspirovala ČT také k anketě Největší Čech, knižní anketa navíc navazuje na Hvězdu mého srdce - volbu nejoblíbenějšího herce a herečky české kinematografie.

Rozhovor s JAROSLAVEM DUŠKEM

Které knihy vás od dětství do současnosti nejvíce ovlivnily?

Foglarovky, mayovky, verneovky, Hvízdavý Dan, Pobožný střelec, Sám a sám, Eduard Fiker, Jack London. Četl jsem všechno možné, měli jsme doma velkou knihovnu, mnoho knih z Evropského literárního klubu. Jako dítě jsem četl po nocích s lampičkou pod peřinou. Ale nejvíc ze všech mě ovlivnila má vnitřní kniha - ono „skryté vědění“ uložené v oné zvláštní „knize života“ v naší DNA.

Jaký je vlastně váš vztah k anketám?

Nijak zvlášť mě nepřitahují. Je to hra, kterou nehrávám často.

Ke které knize se jako čtenář rád vracíte?

K té své vnitřní. Jinak třeba Anick de Souzenelle: Symbolismus lidského těla, knihy Eckharta Tolla, Anthonyho de Mella, Khalila Gibrana, dona Miguela Ruize, Victora Sancheze, Maurice Cotterella, Carla Johana Callemana a podobných autorů, kteří vás překvapí i při opakovaném čtení.

Souhlasíte s názorem, že dnes lidé všeobecně málo čtou?

Nevím, nemám o tom žádný důkladný přehled. Shodou životních okolností se naopak stýkám s lidmi, kteří čtou hojně. Čtou nejen v knihách, ale i v přírodě, v kamenech, ve stromech, ve vesmíru, ve tvářích, v očích. Je to napínavá četba.

Vedli vás rodiče ke čtení?

Rodiče byli moudří, k ničemu nás „nevedli“, nechali nás, ať se vedeme sami…

Kterou knihu právě čtete?

Drunvalo Melchizedek: Prastaré tajemství Květu života, svazek 1.

Které literární žánry jsou vám blízké?

Čtu napříč žánry. Všude se vyskytne něco pro mne.

Na kterém místě čtete knihy nejčastěji a na kterém nejraději?

Nejčastěji čtu asi ve vlaku na cestách mezi Černošicemi a Prahou, ráno a večer v posteli, při odkyselovací koupeli ve vaně či jen tak u stolu při čaji. Nejraději se pročítám v noci svými sny.

S kterým ze spisovatelů, jejichž knížky vás ohromily, byste se rád setkal a na co se jich případně zeptal?

Rád bych se setkal s Jaroslavem Foglarem. Vyptával bych se ho na to, jak tu záhadnou symboliku do svých knih dostával, jestli to byla intuice nebo jestli četl třeba Junga. Zkrátka mě zajímá, co ho inspirovalo. Také bych rád potkal Karla Maye, který by mi snad osvětlil, jakým zvláštním obratem se ve svém životě stal z podvodníka hlubokým esoterikem.