Rychlé šípy jsou pro mě víc punk než Sex Pistols, tvrdí zástupce punkrockového mládí v jednom z dílů dokumentárního cyklu Kmeny. Nechci předstírat, že jsem Mirek Dušín, vzkazuje v jiném známý rapper. Oba zastupují městské subkultury, u nichž by zmínka o kreslené pětici hodných hochů většinu překvapila. Nová dokumentární série České televize od 4. března vyvrací, ale i potvrzuje šablony, které mívají lidé spojeny se šestnácti městskými „Kmeny“. Nejen rappery a punkery, ale také hoolignes, hipstery, hackery, příznivce tetování nebo cosplay.
Může být Mirek Dušín rapperem? A pankáčem?!
GALERIE
videogallery_513048
Televizní Kmeny vychází ze stejnojmenné knihy, v níž se současné městské subkultury snažil zachytit příslušník jedné z nich - výtvarník a rapper Vladimir 518. Ten je také autorem televizního projektu. „Volba podléhala logice co nejširšího výběru,“ podotkl k „převedení“ knihy do televizního formátu, jenž si z 26 knižních témat vybral 16.
Diváci se seznámí s kontroverzními hooligans nebo skins, nenápadnými straight edge a rainbow, s téměř neznámými cosplay či meatheads a zas z jiného úhlu se podívají na tradičnější subkultury, jako jsou punk, rap či motorkáři.
O jednotlivé komunity se podělilo hned několik filmařů (nejvíce - tří - se ujal Pavel Abrahám). „Aspektů, které jsme museli započítávat do rovnice, jak by měly jednotlivé díly vypadat, bylo opravdu hodně. Oceňuji proto i určitou autorskou radikalitu, kterou zvolila určitá část režisérů,“ podotkl Vladimir 518, který se objeví v dílech o straight edge a graffiti, pomohl také rapovanými glosami okomentovat dění v dokumentu o rapu, kde režisér Bohdan Bláhovec ponechal jen málo běžného mluveného slova.
Kmeny / punk
Ne vždy si tvůrci vybrali „kmen“, který je jim blízký, někteří se naopak pustili na neznámé území. „Režiséři jednotlivých dílů se při svém filmovém zkoumání uchýlili k metodám, které při práci používají zejména antropologové. Vznikl tak cenný materiál, který má silný sociologický a antropologický potenciál a zároveň výraznou vizuální stránku,“ domnívá se producent Jakub Stránský.
Autoři zkoumali vybrané subkultury povětšinou prostřednictvím dvou jejích členů. „Postavy, která je na pozici guru v rámci skupiny, a tzv. vlčího mláděte čili nově přijatého člena do jádra subkultury. Zcela konkrétní příklad nám poskytne díl Rap, kde vedle sebe vystupují oldschooler Orion a nováček scény Refew,“ doplnil Vladimir 518.
Úvodní Punk předloží dvě možná pojetí punku jako životního stylu - „špinavou“ verzi Petra Hoška z Plexis a „vlnu čistoty“ Lukáše Vincoura z Pipes and Pints. „Všechny ostatní subkultury mají v sobě kus punku, takže je příznačné, že začínáme jím,“ podotkl Vladimir 518.
Za Kmeny se mohou diváci vydat každou středu ve 22:00 na ČT2, díly budou dostupné i na stránkách projektu.
SEZNAMTE SE S KMENY:
Punk (4. 3.) Sveřepost vůči pevnému společenskému řádu. „Podstatnou větou ve filmu je: 'My jsme normální, ale kolem ten svět normální není', což si právě ten svět okolo nemyslí,“ říká režisérka Daniela Gébová.
Hooligans (11. 3.) Fotbalové fanouškovství, násilí a surová existence. Režisér Jiří Volek proniká do podstaty fanouškovství, které může být stejně náročným sportem jako sport, kterého se týká. „Díl o hooligans není klasický dokument, jde spíše o observační živočichopis. Nesnažím se o odbornou studii subkultury. Můj sen je vzít diváka přímo do kotle, umožnit mu prožít výjezd, bouřlivé fandění, emotivní oslavy. Nechci soudit ani adorovat,“ upozorňuje.
Kmeny / hooligans
Rap (18. 3.) Frázování světa a svébytná komunita úderného jazyka. Režisér Bohdan Bláhovec pozoruje dění zevnitř rapové scény. „Mám ji rád, vyrůstal jsem na PSH a periferně je celou dobu sledoval. V jistém bodě jsem možná začal vnímat jejich fungování jako nutné promazávání cirkusové mašiny, a chtěl tedy nahlédnout dovnitř. Potěšilo mě, že uvnitř se stále nacházejí obyčejní lidé.“
Cosplay (25. 3.) Ožívání fikčních světů filmů, komiksů a sci-fi. „Darth Vader na vesnické diskotéce, populární japonské anime uprostřed českého sídliště: ztělesňují jen svůj ideál vnějšími atributy, nebo se zevnitř mění do pohádkových bytostí?“ ptá se režisér Jan Strejcovský.
Motorkáři (1. 4.) Překvapivě různorodý svět motorek a skupin, které je osedlávají. Režisér Pavel Abrahám zkoumá motorkáře. „Asi největším překvapením pro mě bylo, s jakou lehkostí denně čelí přítomnosti možné smrti, neboť jejich vášeň nepatří k těm nejbezpečnějším.“
Rainbow (8. 4.) Hippies digitální doby a ekologie přírody i duše. „Je to asi jediný díl, který se natáčel převážně v zahraničí – na setkání komunity v Rumunsku. Lidé tam žijí bez elektřiny, drog, alkoholu, ve spojení s přírodou. Volně natáčet tam je nemožné. I přes zákaz natáčení se nám snad podařilo být blízko a někteří ze štábu se dokonce ani nechtěli vracet,“ tvrdí režisér Jan Látal.
Skins (15. 4.) Vyholená hlava jako symbol odporu k rasismu. Režisér JQr boří stereotypy o skins. „Skins mi byli vždycky dost jedno, i když všichni říkají, že buzně by to jedno být nemělo. Skins jsou film o lásce, takže mají happy end,“ prozradil.
GALERIE
autor: Karel Cudlín, zdroj: ČTK
Tattoo (22. 4.). Otiskování podstaty života navěky do kůže. Režisér Štěpán FOK Vodrážka se vydává prozkoumat tajemství tattoo. „Tetování je o rituálu, zachycení určitého momentu života a jeho otisknutí na svou kůži v podobě obrazu. Chtěl jsem divákovi tuto zkušenost předat, proto jsme v rámci dokumentu potetovali dosud nepotetovanou dívku.“
Tuning (29. 4.) Technologie jako nekonečná výzva a automobil coby součást identity. Režisér JQr zachycuje jemné detaily tuningu. „Tuning jsem si vyloženě užil, je to můj nejvíc macho a cool film. Vzhledem k tomu, že jsem blondýna s propadlým řidičákem, která už přes dvacet let neseděla za volantem a u auta tak maximálně pozná, kde má motor, měl jsem k tuningu ze všech režisérů asi největší předpoklady. To, co se nám podařilo narvat do 26 minut, se často nepodaří odvyprávět ani v celovečeráku.“
Meatheads (6. 5.) Rostoucí svaly jako metafora vztahu k sobě a světu. Režisér Petr Hátle se soustředí na výzkum světa posiloven a lidí umocňujících svou sílu.
Hipsteři (16. 5.) Odmítají tuto nálepku a nelze je prý definovat. Režisér Jan Látal se hipsters pokouší definovat filmem. „Dokumentem jsem je chtěl objevit v novém světle. Jako subkulturu, která přináší do města specifickou kulturu a objevuje krásu tam, kde ji jiní nevidí.“
Goths (20. 5.) Cesta křehkostí existence a jejím temným odstínem každodennosti. Režisér Bohdan Bláhovec ohledává neznámý svět tajemných goths, kde má významné místo estetika zániku. „Myslím, že výsledek je intimní sondou do života dvou lidí na pozadí gotického půdorysu. Ten film je více o dvojím a velmi osobním pojetí života než encyklopedickou definicí subkultury.“
Kmeny / rap
Straight edge (27. 5) Střízlivost jako širší princip vědomé existence. Režisér Pavel Abrahám se noří do podstaty straight edge. „Tím, že sama podstata streight edge (vedle 'politické' orientace) spočívá ve striktním odmítání masa a alkoholu, tabáku či jiných návykových látek, by se leckomu na první pohled mohlo zdát, že se jedná o, v negativním slova smyslu, asketickou subkulturu. Zdá se, že opak je pravdou.“
Hackeři (3. 6.) Fascinující svět lidí skládajících ze starého světa nový. Režisér Jan Zajíček proniká mezi hackery. „Od začátku mě přitahovalo tušení, že v jádru jejich zájmu stojí obecná, vědomá a soustředěná cesta za poznáním, nebo možná jistý druh náboženství.“
Thrash metal (10. 6.) Temná virtuozita a naprosté soustředění. Režisér Petr Hátle prochází neznámým prostorem thrash metalu.
Graffiti (17. 6.) Tajemná a nebezpečná výprava noční metropolí. Režisér Pavel Abrahám poodhaluje fungování graffiti. „V mém filmu jsem se více než na vágní informace soustředil na zprostředkování pocitu z procesu samotné tvorby.“