Praha – Do hlavního města za literaturou! Organizace UNESCO totiž udělila Praze titul Kreativní město literatury. Kvůli projektu, který zaštítila Městská knihovna, se spojilo na 30 pražských organizací. Na ocenění se čekalo pět let, což je ještě o rok déle než třeba u sousedního Krakova.
Písmenka, knihy, spisovatelé. Praha je podle UNESCA literárně kreativní
Praha je Kreativním městem literatury (zdroj: ČT24)
Praha získala titul díky bohaté literární minulosti a rozmanité přítomnosti. A právě hlavní metropole je též hlavním tématem letošních programů Městské knihovny na Mariánském náměstí.
Z titulu však neplynou žádné finanční injekce. I tak se ale podpory dočká dětská i dospělá literatura, projekty rezidenčních pobytů nebo dětské čtenářství. O jaké konkrétní akce půjde, se ale teprve rozhoduje. Jasný cíl má česká metropole zatím jeden - rezidenční pobyty pro spisovatele. Spisovatelka Bianca Bellová takto vyjela z domoviny dvakrát. „Pro mě to bylo důležité, že jsme mohla vybřednout z té denní rutiny, z péče o rodinu a mohla jsme se opravdu věnovat jenom tomu, čemu jsem chtěla,“ popsala výhody pobytu.
Pokud však chtějí literáti dorazit do Prahy, nemají se zatím moc kam posadit. Literární domy jsou na rozdíl od dob první republiky v propadlišti dějin.
Známku kreativity od UNESCA mohlo dosud užívat celkem sedm měst. V roce 2014 se mapa rozšířila o další čtyři, tedy včetně Prahy, která teď doufá, že by díky titulu mohla získat finance na rozšíření aplikace mapy literární historie. Kromě toho by město rádo nastartovalo virtuální projekty, které umělce spojí napříč státy.
Praha město literatury na Světu knihy
Kdo si v Krakově počkal, ten se dočkal
Domov dvou literárních festivalů, největších knižních trhů v Polsku, sídlo několika prestižních vydavatelství, ale i vůbec nejstaršího knihkupectví v Evropě na titul čekalo čtyři roky.
Několik let připravovaný program se snažil udělat z četby a literatury, jejichž popularita ve světě upadá nebo ustrnula, zase módu.
V Pivnici pod Baranami dodneška probíhají literární večírky všeho druhu. Tradici udržují v prostorách sklepení mladí lidé společně s posledními žijícím herci z původního ansámblu. Jen o pár metrů dál je kavárna, ve které se schází krakovská bohéma. Dohlíží na ně bronzová socha zakladatele kabaretu a ne náhodou v ruce drží knihu. Krakov už avizoval, že je jakékoliv spolupráci s Prahou otevřen.