Brno – Komedii anglického dramatika Williama Shakespeara Benátský kupec připravilo Městské divadlo Brno. Nejznámější postavu bohatého Žida Šajloka ztvární Boleslav Polívka. Zahraje si tak roli, v níž se objevil už dříve, ovšem v jiném překladu. Benátský kupec bude mít v Brně premiéru v sobotu 5. dubna.
Boleslav Polívka se v Brně stal nenáviděným lichvářem Šajlokem
Režisér Stanislav Moša původně nabídl Boleslavu Polívkovi roli v jiné Shakespearově hře, Králi Learovi. Sám herec ale místo toho navrhl Benátského kupce s tím, že na roli starého krále Leara má ještě čas. S Benátským kupcem už má Polívka navíc zkušenost, i když roli ztvárnil podle jiného překladu hry.
„Zvolil jsem překlad Jiřího Joska, který je de facto naším dvorním překladatelem. Ve výkladu Shakespeara je jak poetický, tak i logický a přenáší text do dnešního jazyka,“ uvedl Moša, který tak připravil Boleslavu Polívkovi, zvyklému na text Martina Hilského, perné chvíle. „Snažil jsem se, aby to nebyl pohilštěný Josek nebo pojoštěný Hilský,“ přiznal Polívka s úsměvem fakt, že mu v některých pasážích naskakoval dříve naučený text. „Je to jako stejná loď, která má přístroje na jiném místě,“ dodal herec.
NO COMMENT: Benátský kupec v Městském divadle Brno (zdroj: ČT24)
Zatímco dříve hrával Šajloka pod širým nebem na Shakespearovských slavnostech, teď ho čeká hudební scéna brněnského divadla. „Hra venku byla víc stylizovaná: víc se musí křičet, halasit, zdůrazňovat gesta. V divadle se člověk může ztišit a jde víc do hloubky,“ myslí si Polívka.
Role Šajloka je pro něj vyrovnáváním přirozené lidskosti s monstrem. „Šajlok je několikrát osočován, nadává se mu: Žide, Židáku. A tímto obklopen se začíná bránit. Začne nenávidět celý svět a chce světu ukázat, co je to pomsta. Shakespeare ale nedává nikomu za pravdu,“ dodal herec.
Atmosféru dotváří netradiční scéna. „Odehrává se to v Benátkách, jakoby na zaplaveném náměstí svatého Marka. To by mělo navodit atmosféru mezilidského odcizení,“ vysvětlil režisér. Na jevišti Městského divadla Brno nikdy nebylo tolik vody jako v nové inscenaci – benátskou lagunu tvoří deset kubíků vody.
Hru Kupec benátský (anglicky The Merchant of Venice) napsal William Shakespeare mezi lety 1596 až 1598. Ačkoliv bývá hra řazena mezi Shakespearovy romantické komedie, obsahuje i dramatické pasáže jako například známý Šajlokův monolog o tom, jaké je být Židem. Šajlok sám paradoxně není hlavní postavou, tedy kupcem z Benátek, byť je nejznámější figurou celé hry. Šajlok působí jako lichvář, benátským kupcem je postava Antonia.
Nenáviděný a zároveň nenávidějící Šajlok se mstí za každodenní opovržení a vysmívání křesťanů. Mezi ně patří i benátský kupec Antonio, který si půjčí od Šajloka peníze, aby se jeho přítel Bassanio mohl ucházet o bohatou Porcii. Hlavní dějovou linku tvoří právě příběh Bassaniových námluv. Komedie končí šťastně svatbou, dokonce trojnásobnou.
Příběh židovského lichváře však komediálnost komplikuje. Antoniovu půjčku Šajlok nezatíží lichvářským úrokem, nýbrž smluvně stvrzenou podmínkou: nevrátí-li Antonio peníze v termínu, má Žid právo požadovat libru masa vyříznutou z libovolné části Antoniova těla. Antonio vskutku půjčku včas nesplatí, a lichvář je neústupný: „Naučil jsem se od vás podlosti, a budu se jí řídit. Půjde do tuhého!“ V proslulém soudním duelu nakonec chytrá Porcie, převlečená za soudce, vymyslí právnickou kličku, která Antonia zachrání a Šajloka naopak málem připraví o krk, v každém případě však o majetek i o čest.