Známý geolog, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek vydal na začátku zimy dvě nové knihy, které se věnují tématu domova. První dílko Krajiny domova vstupuje přímo do krajiny české, druhá knížka to bere oklikou přes indiánskou Ameriku a pod exotickým titulem Krása je rozmanitost plazů naznačuje, že každé bydlení má i kosmické parametry.
Václav Cílek: Jaká je krajina vašeho srdce?
Krajina je Cílkovo dvorní téma. Zabývá se jím nejen jako vědecký odborník, ale také coby neúnavný poutník a svojský taoistický mudrc. Lépe než většina lidí si totiž uvědomuje, že vnější krajiny Země a vnitřní krajiny člověka se dotýkají a ovlivňují a že to, jak se cítíme a jací jsme, úzce souvisí s tím, v jaké krajině žijeme.
Nemám internet
Nyní popsal šestačtyřicet rozmanitých krajinných celků české a moravské země, namátkou Polabí, Chřiby, Mostecko nebo Úvaly země moravské. Každý text je svérázným tvarem, esejem nebo meditací, dle toho, jak který kraj na Cílka osobně působil. Jak píše v jedné poznámce pod čarou: „Tato kniha vzniká na cestách a v kontaktu s krajinou, dopisuji ji v Českém Krumlově a právě mířím na Zvíkov, nemám internet, čerpám z krajiny samotné.“
"Šumava je především les a v něm potoky a v nich zlato. Kolem chodí strašidla a pašeráci."
Cílek zmiňuje historii, místní názvy, geologický a geografický charakter, ale také folklór a pověsti a především načrtává jakousi zvláštní duši míst. Kniha je především výzvou, aby každý hledal krajinu, která ho osloví, krajinu svého srdce. Knížka vznikla v autorské spolupráci s výtvarnicí Renátou Fučíkovou, jejíž působivé ilustrace plnohodnotně doplňují textovou stránku. Každá kapitola je uvedena obrázkem, který v souladu s duchem textu vyjevuje, jak a jací lidé v zemi žili a žijí - dneska, v renesanci anebo v dalekém pravěku.
"...nemusíme vidět všechno, protože hledáme jednu či dvě krajiny, kterým bychom mohli upsat duši a jež nás budou provázet..."
Idea knížky navazuje na encyklopedická a naučná díla z Albatrosu, jakými jsou cyklus Dějin v obrazech nebo Žáčkova encyklopedie. Krajiny domova se mohou stát příručkou na cesty pro osamělé poutníky i celou rodinu a jsou zároveň citlivou úvahou nad souvislostí krajiny vnější a vnitřní, neboť „každá země je zrcadlo.“
Indián Saša
I druhá kniha je dílem autorské dvojice. Druhý z autorů, původem Rakušan Saša Stipsits, byl před lety přijat do indiánského kmene Navahů. Do rezervace na pomezí Colorada, Utahu, Arizony a Nového Mexika pozval i sběrače kamenů Václava a společně sepsali knihu, která vypráví o magických obřadech, o zvláštním citu, který Češi chovají k indiánům, a o krajině, ve které „věříte víc na mimozemšťany, než na komunální volby“.
První část sbírky tvoří zápisky z několika pobytů, během kterých autoři žili pod jednou střechou s Černým koněm, jedním z posledních šamanů, který ještě prošel tradičním výcvikem a kromě léčitelských technik ovládá starobylé umění písečných kreseb používaných při navažských ceremoniích. Velkolepé obrazy podobné mandalám zobrazují komplikovanou indiánskou mytologii, jeden z nejsložitějších náboženských systémů vůbec, jemuž v současnosti hrozí úplné zapomenutí.
"...když dojde k setkání kultur, tak je to často šaman, kdo je překvapen hrubou nadřazenou nevzdělaností evropského misionáře."
Následující Příběh Králíka, který se stal medvědem, je pravdivým příběhem o tom, jak se chlapec z Mödlingu, posléze tulák, divadelník a hledač smyslu Saša nakonec stal americkým indiánem; vzpomenete si na Jacka Kerouaka a Garyho Snydera. Knihu doplňují rozličné texty o přirozeném světě, radosti ptáků a americkém básníku Josefu Václavu Sládkovi.
Věci počátku
Indiáni, podle kterých je krása rozmanitostí plazů, říkají, že neznali konec příběhu, ale bílí lidé neznají začátek. „Nevěděli jsme, kam svět směřuje, ale vy nevíte, odkud přicházíte.“ Obě nové knihy Václava Cílka pomáhají nalézt odpověď, nebo aspoň vyzývají k hledání. Věci počátku totiž neleží pouze v arizonské poušti, ale taky na Pálavě nebo v lesích Šumavy.