LFŠ jede: Slovenský den a nacistická propaganda

Uherské Hradiště - Na Slovácku pokračuje 39. ročník Letní filmové školy. Úterý už tradičně nese název Slovenský den. Program největší nesoutěžní filmové přehlídky v zemi nabídne celkem deset slovenských snímků. LFŠ dále připomíná osmdesát let od chvíle, kdy se v Německu chopila moci NSDAP, tedy nacistická strana, která filmové médium důmyslně a hojně zneužívala k propagandě.

Slovenské snímky se v posledních letech takřka vytratily z české filmové distribuce a slovenštinu z filmového plátna je tak možno slyšet spíše na festivalech. I proto se LFŠ každý rok věnuje právě slovenské kinematografii.

„Tvůrcem, kterého dnes představíme, je Dušan Hanák, jedna z legend slovenské kinematografie. Večer v kině hvězda uvedeme jeho debutový film 322, zásadní dílo československého filmu šedesátých let,“ zve diváky hlavní dramaturg Jan Jílek. Dušan Hanák slavný film uvede osobně.  

Ve foyer kina Hvězda je během dnešního dne dále možno výhodně nakoupit knihy a DVD slovenské provenience. „Slovenský den je vždy zakončen příjemnou slovenskou párty s cimbálem a legendárním gulášem,“ doplňuje Jan Jílek.

Dušan Hanák na LFŠ
Zdroj: Němec Zdeněk/ČTK

Zvláštním tématem pro letošní Letní filmovou školu je filmová propaganda. V roce 2013 uplyne osmdesát let od chvíle, kdy se moci v Německu chopila Hitlerova NSDAP. Produkce německé kinematografie pod kuratelou pohlavárů NSDAP a speciálně Josefa Göbelse se stala dodnes palčivým příkladem zneužití filmu totalitní propagandou.

LFŠ chce proto v době eskalace xenofobních nálad připomenout nebezpečí manipulace masou pomocí audiovizuální techniky.

  • „Diskutoval jsem s diváky a oni říkali, vždyť je to do jisté míry analogické. U nás také eskalují rasistické tendence a nálady a je dobré, že se na to můžeme podívat, protože tady vidíme, kam by to mohlo dojít, kdyby se tyto věci neřešily,“ popisuje reakce diváků dramaturg sekce Aleš Říman.

NSDAP se začala seriózně zabývat kinematografií v roce 1930, kdy již měla v Německu na starosti distribuci stranou financovaných či pouze preferovaných filmů. Po převzetí moci roku 1933 strana kontrolovala i filmovou výrobu a během následujících 12 let povýšila film na nejdůležitější nástroj propagandy. „Chceme si připomenout různé způsoby, jakými se nacistická propaganda vyjadřovala,“ říká dramaturg Říman.

K vidění jsou známé nacistické filmy, včetně Triumfu vůle Leni Riefenstahlové nebo Žida Süsse Veita Harlana, ale i na první pohled neškodný romantický snímek Veliká láska Rolfa Hansena. „Je to příběh lásky letce a barové zpěvačky. Když se na to člověk dívá méně pozorně, tak by si mohl myslet, že to je jenom melodrama, ale je tam spousta pasáží, které autory usvědčují z toho, že film je naprosto zištně natočený k tomu, aby lidem vsunul podprahovou informaci a vyburcoval je k podpoře svých vojáků,“ upozorňuje Aleš Říman.

V Německu je většina snímků protektorátní propagandistické produkce dokonce přísně zakázána. LFŠ filmy získala k promítání pouze díky odbornému přístupu, pro který jsou samozřejmě uvedení do kontextu i diskuze o filmu. Sekce Nástup nacismu je obohacena také o přednášky a diskusní panely, její součástí je i výstava zapůjčená Vojenským historickým ústavem.

Další informace na webu Letní filmové školy.