Benátský svátek současného umění startuje

Benátky - Téměř dvě stovky umělců z celého světa se prezentují na 55. ročníku bienále současného umění v Benátkách. 29. května se otevřely brány pro novináře a odborníky. Veřejnost bude moci přehlídku s více než stoletou tradicí navštěvovat od 1. června do 24. listopadu. Z letošních novinek jistě zaujmou i vlastní pavilony Vatikánu nebo Spojených arabských emirátů.

Češi mají společný pavilon se Slováky, ale vystavovat budou také v expozicích jiných zemí, pro které si je kurátoři vybrali - například právě pro Vatikán, kde bude své fotografie mít Josef Koudelka; dílo Kateřiny Šedé bude součástí tchajwanské expozice.

Československo mělo svůj výstavní pavilon od roku 1924, po jeho rozdělení se v organizaci výstavy střídají obě nástupnické země. Letos program zajišťuje slovenská strana, ale v konkurenci dvou desítek návrhů vybrala porota projekt českého kurátora Marka Pokorného a umělců Petry Feriancové a Zbyňka Baladrána s názvem Stále to isté miesto. Vernisáž je ve čtvrtek 30. května.

Bienále se skládá hlavně ze dvou rozsáhlých výstav - v areálu zahrad na kraji města jsou tři desítky národních pavilonů, v prostorách bývalého přístaviště Arsenale je expozice, kterou má pokaždé na starosti jiný kurátor. Letos jím je devětatřicetiletý Massimiliano Gioni.

Hvězdy a kuriozity

K hlavním hvězdám bienále bude pravděpodobně patřit čínský umělec Aj Wej-wej, který připravil vlastní výstavu a bude zastoupen také v německém pavilonu. Tam bude k vidění například Ajova instalace Straight z tyčové výztuže, kterou umělec nasbíral ze sutin po zemětřesení v čínském S'čchuanu roku 2008.

Pozornost bude jistě přitahovat 3,5 metru vysoký model futuristického mrakodrapu z 50. let zvaného The Encyclopedic Palace of the World. Jeho autor, architekt-samouk Marino Auriti, věřil, že podle něj postaví muzeum největších úspěchů lidstva. Model je v měřítku 1:200, pokud by budova podle něj vznikla, měla by 136 pater a s výškou kolem 600 metrů měla být v době, kdy o ní architekt uvažoval, nejvyšší budovou světa. Podle Gioniho tento záměr může charakterizovat i rozměry benátského bienále a ambice a představivost umělců.

Kurátor přehlídku koncipuje jako kabinet kuriozit, mezi současným uměním tak bude možné najít i díla starší, avšak v novém kontextu. Mezi nimi bude i druhý klíčový předmět bienále, legendární a dlouho veřejnosti skrytá Červená kniha Carla Gustava Junga.

55. ročník bienále současného umění v Benátkách - 1. června - 24. listopadu 2013.
Zdroj: ČT24/www.labiennale.org

Fotografka Cindy Shermanová vytvořila bizarní fotografický domeček pro panenky, Britové dali prostor někdejšímu vítězi Turnerovy ceny Jeremymu Dellerovi, který se ve svém díle chce věnovat stávce horníků z roku 1984. Španělé svůj pavilon zasvětili loni zesnulému malíři Antoniu Tapiesovi.

Izrael bude zastupovat Gilad Ratmans videem, v němž ze své rodné Haify po poušti i vodě putuje do Benátek. Odkazuje tím například k brooklynskému umělci Swoonovi, který na bienále v roce 2009 přijel na lodi postavené z odpadků, nebo k českému výtvarníkovi Františku Skálovi, který pěší pouť na bienále podnikl před 20 lety a na místě pak vystavil cestou posbírané artefakty.

V historii bienále umění v Benátkách už vystavovali všichni od Klimta až po Picassa, ale za celých sto deset let neměla přehlídka nikdy tak mladého uměleckého ředitele jako letos. Teprve devětatřicetiletý kurátor Massimiliano Gioni doufá, že letošní bienále navštíví do 24. listopadu zhruba 500 tisíc lidí.

Gioniho úkolem je nejen zastupovat bienále navenek. V tomto ohledu už se mu podařilo k původnímu rozpočtu přehlídky 2,3 milionu dolarů získat další 2 miliony od soukromých dárců a filantropů. Jistě pomohlo, když se Gioni sešel se šejky ze Spojených arabských emirátů a v květnu podepsal smlouvu, která emirátům garantuje stálý pavilon na dvacet let dopředu.

Massimiliano Gioni:

„V podstatě půjde o takovou rychlou cestu napříč jedním stoletím snů a vizí. Bienále totiž může mít i pedagogický podtext a přitom nenudit,“ vzkazuje kurátor, který objednal díla od více než 158 umělců, což z letošního ročníku bienále dělá skoro dvakrát tak objemnou přehlídku, než byla ta loňská.

Český koncept

V Benátkách letos nebude chybět ani společný pavilon Česka a Slovenska, který na základě mezistátní dohody spravuje Slovenská národní galerie. Vystaveno tu bude společné dílo Petry Feriancové a Zbyňka Baladrána, které s autory pod názvem Stále to isté miesto připravil kurátor Marek Pokorný.

Feriancová vyrobila takzvanou site-specific instalaci, jež má zachytit všechny významy a asociace, které Benátky pro slovenskou umělkyni mají. Baladránova instalace je naopak konceptuální a chce vyjádřit kulturně-historické i psychologické významy města.

„Je to jednoduché řešení, které může fungovat. Sázka na jistotu, jak pokud jde o metodu práce, tak i o osoby umělců. Nic extra zajímavého, ale aspoň to nebude ostuda. Místně specifický charakter projektu trochu odrazuje, ale pořád lepší než se snažit o vývoz domácích témat. Raději vystupovat jako etnografové než jako zkoumaní exoti,“ uvedl v rozhovoru pro server Artalk.cz Václav Magid, jeden ze členů komise, která vítězný projekt vybrala.