Pražské jaro otevře „konzerva“ s mistrem Bělohlávkem

Praha – Dnes začíná hlavní událost hudební sezony. 66. ročník festivalu Pražské jaro zahájí již tradičně v Obecním domě cyklus Má vlast od Bedřicha Smetany. Pod vedením Jiřího Bělohlávka ji zahraje Symfonický orchestr Pražské konzervatoře. Pražské jaro nabídne přes čtyřicet koncertů i sedm oper. Lákadel je na festivalu mnoho, představí se Berlínská a Newyorská filharmonie nebo Sanfranciský symfonický orchestr. Dramaturgie klade důraz na tvorbu Gustava Mahlera, od jehož úmrtí uplyne 100 let.

Letošní ročník festivalu nabídne 43 koncertů a sedm operních představení. Polovina z nich je podle pořadatelů zcela nebo téměř vyprodána. Velkou rychlostí zmizely lístky na úvodní koncerty Mé vlasti a závěrečný koncert, na němž zazní Mahlerova Šestá symfonie v nastudování Berlínské filharmonie s šéfdirigentem Simonem Rattlem. Velký zájem je také například o zámořské orchestry z New Yorku a San Franciska a o vystoupení Pražské komorní filharmonie s houslistou a dirigentem Robertem McDuffiem.

Stanislav Tesař, muzikolog

„Smetana měl velký význam pro české národní obrození nejen svou tvorbou, ale také společenskou angažovaností, kvůli které se stal obětí mnoha pomluv a intrik.“

Zahajovacímu koncertu, který je také již dlouho vyprodán, předcházel dopoledne tradiční pietní akt u hrobu skladatele Bedřicha Smetany na vyšehradském Slavíně. Pořadatelé v den Smetanova úmrtí za účasti desítek lidí tradičně uctili památku známého českého komponisty, jehož cyklus symfonických básní Má vlast každoročně přehlídku zahajuje. Před vzpomínkovým aktem pořadatelé Pražského jara položili věnce a květiny i u hrobů Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. Zaznělo Dvořákovo Largo, Fibichův Pochod z opery Pád Arkuna či Smetanovy Fanfáry z opery Dalibor. Verše Antonína Sovy Smetanovo kvarteto zarecitovala Vanda Hybnerová a zazpíval sbor Hlahol.

Pekelná komedie a Symfonie tisíců

Vstupenky naopak ještě zbývají na kriminální melodram Pekelná komedie s hollywoodskou hvězdou Johnem Malkovichem v roli narátora a koncert 18. května v O2 areně, kde je na programu Symfonie č. 8 Gustava Mahlera neboli podle počtu hudebníků na její premiéře také Symfonie tisíců. „My se té tisícovce nepřiblížíme, ale nebudeme od ní zas tak daleko, protože bude 486 účinkujících včetně dirigenta,“ vysvětluje ředitel Mezinárodního festivalu Pražské jaro Roman Bělor.

Pekelná komedie s Johnem Malkovichem je podle dramaturga festivalu Antonína Matznera fascinující podívanou. „Jedná se o kriminální melodram na základě skutečné události, příběhu masového vraha žen. Jedna z těch obětí byla shodou okolností v Praze. John Malkovich čte z jeho deníků a je to doprovázeno sugestivním výkonem dvou vynikajících sopranistek a skvělé Vídeňské akademie,“ doplňuje Matzner.

Dárek k výročí Pražské konzervatoři

Festival zohlední i další významné výročí, jež připadá na tento rok, a to dvě stě let Pražské konzervatoře. „Událost jako zahajovací koncert Pražského jara je nedostupná meta, a když se najednou objeví příležitost sám sedět na pódiu a být dirigován mistrem Bělohlávkem, tak to je událost, kterou si myslím, že nikdo z těch, kdo tam budou zítra sedět, nezapomene,“ říká Václav Lukš, dirigent a umělecký šéf Collegia 1704.

Již 8. května byla zahájena 63. mezinárodní hudební soutěž Pražského jara, která se letos koná v oborech trombon a klavír. Celý festivalový program završí 4. června Berlínská filharmonie.

Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici navíc osvěžuje skutečnost, že se této skladby ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast se na festivalu nehrála pouze v roce 1948, výjimkou jsou také roky 1946 a 2006, kdy byla uvedena až druhý den festivalu. Podobně jako Smetanova opera Libuše je vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní, inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.