„Praha by se mohla stát světovým centrem satelitní navigace,“ říká Karel Dobeš

Budova bývalé České konsolidační agentury v pražských Holešovicích od září slouží jako sídlo centrály evropského navigačního systému Galileo. Zájem o umístění centrály přitom mělo deset dalších států (mimo jiné Německo, Itálie či Holandsko). Nejde totiž jen o prestižní záležitost a image země, ale také o příležitost pro české firmy působit v jednom z nejprogresivnějších oborů současnoti. O přínosech Galilea pro Českou republiku, Evropu a svět vůbec hovořil v Interview ČT24 z 31. srpna Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro navigační systém Galileo. Ptal se Bohumil Klepetko.

Proč Galileo, když už se úspěšně využívá systém GPS?
GPS nebo systéme GLONASS (navigační systém vyvinutý v Rusku a používaný ruskou armádou – pozn. red.) jsou vojenské systémy, takže nejsou konstruovány pro civilní použití, pro hromadnou, železniční či leteckou dopravu. Vyžadují proto dodatečný systém, který je zpřesňuje a přidává takzvanou funkci integrity. To si můžete představit jako světelnou signalizaci – když svítí zelená, může se pilot na navigaci stoprocentně spolehnout, když červená, musí použít jinou metodu. Bez toho není možné tyto systémy používat pro řízení provozu. Američané proto mají letecký systém WAAS, my v Evropě máme systém EGNOS, který je konstruovaný už jako kompatibilní s Galileem.

Evropský navigační systém Galileo má být ekvivalentem GPS, akorát má být ještě přesnější?
Není to ekvivalent, to je zásadní rozdíl. Galileo nabízí pět služeb. Jedna z nich slouží pro bezpečnostní účely, jsou to takzvané veřejně regulované služby, něco jako originál GPS. Tato služba je přesná, není možno ji rušit, je kódovaná a využívat ji budou moci pouze státy Evropské unie. Takže zatímco signál pro komerční nebo veřejné účely bude v případě nebezpečí zeslaben, veřejně regulované služby zůstanou plně funkční.
Další služba je pro komerční účely. A pak je to například služba Safety-of-Life, která slouží speciálně pro letecké přistávání a podobné věci.

Odkdy by měl být systém Galileo funkční v testovacím režimu? A odkdy pro běžné uživatele ve finálním dobudování?
V roce 2014 nebo 2015 by měl systém fungovat pro normální uživatele, pro Safety-of-Life a částečně pro veřejně regulované služby. Konečná verze by měla být hotová kolem roku 2018. Celosvětově bude fungovat už s osmnácti satelity a konečný systém bude tvořit třicet satelitů s tím, že čtyři budou náhradní.

Jak takový satelit vypadá? Jakou má hmotnost, tvar? V jaké výšce nad zemí budou satelity umístěny? Jaká je jejich životnost?
Je to bedna 3 x 6 x 2 metry s roztažitelnými „křídly“ solárních článků, které satelitu dodávají energii, a váží skoro tři čtvrtě tuny. Ta výška je kolem třiadvaceti pětadvaceti kilometrů (tam létají všechny komunikační satelity). Životnost se odhaduje v řádu deseti let, záleží na konstrukci. A jak to vidíte u GPS, ty satelity se postupně vyměňují.

Je to tak, že satelity dostaly jména podle dětí, které se účastnily výtvarné soutěže?
Ano, ano. V České republice bylo vyhodnocování, byla tady porota. Samozřejmě každá země si pojmenuje svůj satelit. (Vítězem za ČR se stal 11letý David Markarjanc z Hradce Králové, český satelit se tedy jmenuje DAVID – pozn. red.)

Proč Česko tolik usilovalo o to, aby centrála Galilea sídlila v Praze? Je to jen prestiž nebo z toho vyplývají konkrétní výhody?
Kdyby to byla jenom prestiž, neusilovaly by o to státy jako Německo, Francie, Itálie. Pro hospodářství země to znamená velký přínos, protože to motivuje firmy pracovat v segmentu kosmické technologie a satelitů. Například u Mnichova v obci Oberpfaffenhofen, kde je kontrolní stanice Galilea a Německé centrum pro letectví a kosmonautiku, se během roku vytvoří třicet nových malých firem, které působí v tomto segmentu.

Skutečně to otvírá možnosti pro český průmysl a české firmy? Nebo jde o tak specifickou technologii, že umístění agentury vlastně až takovou roli nehraje?
To byste se velmi pletl. Kosmické technologie dnes zasahují do celého spektra našeho života. Skoro každé auto má navigaci, máme mobilní telefony… Všechny tyto věci vznikly z kosmických technologií. Takže pokud se český průmysl chce udržet, musí v tomto směru pracovat – bez těchto aplikací se budoucnost dělat nedá.
Máme tři pilíře. První pilíř je poloha. Dopravní prostředky, zboží, cokoliv, u všeho z toho musíte vědět, kde se to v určitém okamžiku nachází. Druhý pilíř je pozorování Země. Potřebujete přesné digitální mapy, digitální modely, to dnes získáte jen pomocí satelitů, jinak to skoro není možné. A třetí pilíř je komunikace. Se všemi těmi objekty musíte komunikovat, což se zase dělá na základě satelitů a podobně. Takže jako byla dříve doba uhlí nebo nafty, dnes máme dobu signálu satelitní navigace, protože vlastně všechno je řízeno.

Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Obsahují satelity navigačního systému Galileo nějaké české součástky?
České součástky tam momentálně nejsou. Česká republika však měla vlastní satelit MIMOSA. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) dodal mikroakcelerometr, který měří negravitační zrychlení, pro misi Evropské kosmické agentury (ESA) Swarm, která startuje příští rok. Šlo o zakázku v hodnotě přes tři miliony euro. A například brněnská firma Frentech Aerospace vyhrála celosvětovou soutěž a dodává klouby pro rozvíjení solárních panelů u družic amerického systému Iridium Next (má být postaveno osmdesát satelitů). Takže naše firmy si nestojí tak špatně.

Co nakonec rozhodlo o umístění sídla evropské centrály Galilea ve prospěch Česka?
Myslím, že to byla kontinuita. Od roku 2006 jsme měli tah na branku. Všechny vlády pochopily, o co jde, a prosadily to do svého programu. Také Evropská unie viděla náš skutečný zájem. Podařilo se nám v rekordním čase vstoupit do ESA a český průmysl šel okamžitě do volitelných programů, naše firmy skutečně spolupracují. Bylo tedy vidět, že to neděláme jenom pro image.

Česká vláda se zavázala Agentuře pro evropský globální satelitní navigační systém (GSA) poskytovat informace bezpečnostního charakteru. O jaké informace jde? Jde o informace meteorologických služeb, bezpečnostních složek nebo snad i tajných služeb?
Je to trochu zveličeno. Jde o část hostitelské smlouvy mezi Českou republikou a GSA. V případě nebezpečí (od povodní po teroristický útok) dojde k výměně informací mezi Českou republikou a GSA, že hrozí to a to. A jako kontaktní místo bylo pro tento případ zvoleno ministerstvo vnitra.

Pražská centrála Galilea má momentálně čtyřicet úředníků, deset z nich jsou Češi. Během dvou let má počet zaměstnanců narůst na dvě stovky. Proč dnes stačí čtyřicet a za dva roky jich bude muset být dvě stě?
Dvě stě zaměstnanců je velmi optimistická prognóza. Jedna věc je, že Galileo bude pro Evropu stále důležitější. Druhá věc je, že Evropská komise navrhuje, aby GSA převzalo také například GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti – pozorování Země, digitální mapy a podobně), což je stejně velký projekt jako Galileo. V takovém případě by to samozřejmě znamenalo nárůst zaměstnanců.
Navíc jakmile Galileo začne pracovat, Praha by se mohla stát světovým centrem satelitní navigace. Všichni, kteří budou chtít podepsat smlouvy, udělat certifikaci, sem budou muset přijet. Navíc už letos v lednu jsme uspořádali konferenci, kde bylo skoro tři sta zahraničních hostů. A počítáme, že minimálně jednou dvakrát v roce bude v Praze velký kongres, který se toho bude týkat.

Zatímco Česko o sídlo Galilea velice stálo, bruselským zaměstnancům se sem až tak nechtělo. Mimo jiné i proto, že tady mají nižší platy než v Bruselu. Česko se jim to snaží kompenzovat určitými bonusy, například roční jízdenkou na městskou dopravu zdarma. Jaké další výhody tu mají?
To, že se jim sem nechtělo, se neukázalo až tak pravdivé. Pokusili jsme se jim Prahu ukázat: jak se tady žije, jak Praha vypadá, ukázali jsme jim budovu, byli jsme na lodi, přijal je primátor. Informovanost byla dostatečná.
Třeba Italové s tím neměli vůbec žádný problém, Němci také ne. Ale třeba u Francouzů a Belgičanů to byl trochu kulturní problém. Česká republika je přece jenom trochu na východ, má nějakou historii, byla zde železná opona a podobně. Takže se jim musely vyvracet představy, že jim na cestě ukradnou auta a tak dále. Je to všechno o komunikaci, o tom vysvětlit, že Praha je krásné město. A lidé, kteří už tady jsou, jsou nadšení.

Jaké další bonusy dostali k dispozici?
Jsou to spíše výhody, jako je volný vstup do zoologické zahrady, možnost navštěvovat určitá muzea, třeba policejní, mají možnost hrát tenis nebo si zaplavat v zařízeních ministerstva obrany a podobně.

Jde také o nějaké školy?
GSA má rámcové smlouvy se školami, které vyučují německy, francouzsky, anglicky. Česká republika se také zavázala, že se během tří let pokusí v Praze udělat takzvanou Evropskou školu druhého typu. To je škola pro děti evropských zaměstnanců, ale své děti tam mohou poslat i ostatní rodiče. Pro evropské zaměstnance je zadarmo, jinak je to samozřejmě škola se školným.

Jací specialisté v centrále Galilea mohou najít práci? Jak těžké je tam práci získat?
Největší problém bylo sehnat lidi pracující v bezpečnosti. Třeba tendr na ředitele bezpečnostního oddělení je vypsán už potřetí. Pak jsou tam místa techniků, kteří ale dělají spíš prognózy, jak se bude vyvíjet trh a podobně, ale musí znát tu techniku. A samozřejmě jsou tam manažeři. To spektrum je velmi široké.
Díkybohu tady není to, co mají v Mnichově nebo ve Fucinu, kde nonstop pozorují obrazovky, jestli satelity stojí, nebo ne. To je sice technicky zajímavé, ale přínos pro národní hospodářství je nulový.

Počítá se v budoucnu s využitím tohoto systému, které zatím není všeobecně známé?
Možnosti jsou nekonečné. Česká republika se už prezentovala v soutěži Galileo Masters (otevřená soutěž návrhů na využití systému Galileo v jakékoliv oblasti – pozn. red.). Jde například o náramek pro epileptické děti, hlídání seniorů, malých dětí a tak dále. Jenže jedna věc je technické řešení a druhá věc je legislativní volnost takovéto věci využívat.
Například od roku 2015 mají mít všechna auta zabudovaný komunikační systém, který bude v případě nehody všechno hlásit. Realizovat to lze již dnes, problém je, že lidé asi nebudou chtít, aby někdo stále věděl, kde je jejich auto. Dnešní předpisy pro železnici odpovídají době parních lokomotiv a táhel. A do těchto norem teď musíme dostat současnou technologii. To jsou zásadní problémy.

Neexistuje pouze satelitní navigační systém GPS a Galileo, projekty vlastních navigačních systémů mají také Rusko a Čína. Jak jsou v budování daleko? Jakou mají úroveň? A v jakém vztahu jsou ke Galileu?
Systém GLONASS je funkční. Čínský navigační systém (Beidou – pozn. red.) začíná fungovat v testovacím provozu, ovšem pouze nad Čínou. Systém si staví Japonsko a také Indie (QZSS a IRNSS – pozn. red.). Nemůžete se totiž spolehnout na něco, co řídí někdo jiný, protože vám nikdo nezaručí, že to v určité situaci nevypne, anebo že signál nezkreslí.
Jde tu ale o přínos pro občany. Na orbitu je dvacet šest satelitů GPS, dvacet čtyři satelitů GLONASSE. Dnes už existují jednotky přijímající oba signály, ke kterým přibude ještě signál Galilea. V okamžiku, kdy budeme mít na orbitu skoro sto satelitů, se dostupnost signálu podstatně zlepší. Existuje totiž dohoda, že na veřejné úrovni bude všechno kompatibilní – signál se bude zpracovávat stejným způsobem.
Ovšem signál je jedna věc, druhá věc je kvalita mapových podkladů, protože bez záznamu v mapě to na navigačním systému neuvidíte. V tom se otevírá další možnost pro malé a střední firmy, pro informační banky a podobně.

Za určité situace se mohou navigační systémy jednotlivých zemí navzájem rušit a může docházet k válce ve vesmíru svého druhu?
Momentálně je dohoda, kterou jsou frekvence na určitém segmentu rozděleny. Určité problémy byly s frekvencí mezi Galileem a Čínou. Ale došlo k dohodě a do Prahy přijede na otevření i zástupce Číny.

Číňané chtěli v té vojenské části vysílat na stejné frekvenci jako systém Galileo. Podle Mezinárodní telekomunikační unie má v případě sporů na frekvenci právo ten, kdo vyšle signál první. Takže docházelo asi k určitým vesmírným závodům?
Proto byly vyslány první dvě družice systému Galileo – jedna pouze testovala atomové hodiny a druhá právě držela frekvenci.

(redakčně kráceno)

Vydáno pod