Liška: Investice do zelené politiky vytvoří desetitisíce pracovních míst

Praha – Strana zelených ve svém programu již tradičně prosazuje investice do šetrných energií. V této sféře existuje podle lídra strany Ondřeje Lišky potenciál pro vytvoření třiceti až čtyřiceti tisíc pracovních míst. Zdůraznil to v předvolebním Interview Daniely Drtinové. Obnovitelné energetické zdroje a celkově zelená politika tak ve svém výsledku mohou výrazně domoci ke snížení cen energií pro koncové domácnosti. I nadále by měl stát podporovat program Zelená úsporám. „Každá miliarda investovaná do zateplování tak může přinést nejenom velké úspory domácnostem, ale vytvoří téměř tři miliardy přínosu do státního rozpočtu. Zároveň má zateplování celkový potenciál třicet až čtyřicet tisíc pracovních míst,“ uvedl.

AKTUÁLNĚ:

Liška se vyjádřil aktuální situaci kolem zavírání Dolu Paskov. Je podle něj třeba regionu nabídnout dlouhodobou perspektivu. „Je potřeba pomoci horníkům, aby se postavili na vlastní nohy a aby se místní ekonomika a místní lidé zbavili závislosti na uhelných magnátech,“ upřesnil. Stát by podle něj měl vytvořit fond, který by pomocí mikroúvěru umožnil lidem odejít z dolu a stát se živnostníky. Zároveň je třeba nabídnout dlouhodobou koncepci celému regionu tak, aby v ní již nebyla zahrnuta závislost na uhlí. „Stát už několik let rezignoval na aktivní politiku zaměstnanosti. V tomto regionu ale musí začít okamžitě,“ dodal.

PROGRAMOVÉ PRIORITY:

Strana zelených dlouhodobě požaduje snížení závislosti na fosilních palivech. Během několika málo let je podle Lišky možné zbavit se sedmdesátiprocentní závislosti na dovozu ruského plynu. „Takovéto investice by pomohly stlačit ceny energie za teplo a elektřinu pro domácnosti na minimum. Stát zanedbal tuto roli a falešně se vymlouvá na podporu obnovitelných zdrojů, přičemž je tady velký prostor pro stlačení koncových cen za energie pro domácnosti,“ reagoval. Zelení dlouhodobě preferují nezávislost také na jádru. To chtějí nahradit v perspektivě tří desetiletí obnovitelnými zdroji. Jaderné elektrárny by měly dožít, myslí si Liška. Ale ve chvíli, kdy již nebudou schopné dále sloužit, by měl průmysl být konkurenceschopný. Tomu by měl být přizpůsoben i pracovní trh.

Jaderná elektrárna Temelín
Zdroj: Pinkas Martin/Euro/ČTK

Liška zároveň zdůraznil, že je třeba zásadním způsobem odpolitizovat státní správu a vytvořit kvalitní zákony o státních úřednících a proti korupci. „Jinak veškerá politika, veškeré dobré myšlenky skončí deformované a v zajetí zákulisních skupin,“ míní. Konstatoval také, že je třeba posílit Nejvyšší kontrolní úřad a jiné nezávislé úřady tak, aby mohly nahlížet do hospodaření obcí či polostátních firem, jako je ČEZ.

EKONOMIKA:

Podle Lišky jsou tzv. zelená pracovní místa, tedy ta, která vznikají při investicích do technologií ohleduplných k životnímu prostředí, nejlepším způsobem, jak překonat strukturální zátěže. „Investice do zateplování, které mají v České republice obrovský potenciál, by nám nejenom umožnily vytvořit nová pracovní místa, ale zbavili nás i závislosti na uhlí,“ domnívá se Liška. „Každá miliarda investovaná do zateplování tak může přinést nejenom velké úspory domácnostem, ale vytvoří téměř tři miliardy přínosu do státního rozpočtu. Zároveň má zateplování celkový potenciál třicet až čtyřicet tisíc pracovních míst,“ dodal.

Zelení také chtějí obnovit progresivní zdanění. „Zavedli bychom pásmo zdanění třicet procent, tedy pro ty, kteří vydělávají nad sto tisíc a výše, by tam byl ještě nový prvek progrese“ zdůraznil. „Je potřeba, aby zátěž ekonomické krize byla rovnoměrně rozložena mezi všechny části společnosti a nenahrávala pouze těm bohatším.“

Strana zelených přišla také s neotřelým návrhem zavést daň z nezdravé spotřeby rafinovaného cukru a tuků. „Je potřeba se poučit v zemích jako Dánsko, které tuto daň zavedlo,“ podotkl. V ohrožení z přejídání sladkým jsou především děti. Měla by se proto otevřít debata například o tom, zda by se tyto nezdravé potraviny a nápoje měly vůbec prodávat v areálech škol.

DOPRAVA:

Jednou z priorit Strany zelených je zavést jednotnou jízdenku ve veřejné dopravě. „Je to otázka vůle,“ myslí si Liška. Důležité je podle něj dostat všechny aktéry k jednomu stolu a najít řešení, které bude výhodné pro všechny. „Za pár let tak budeme moci cestovat z Aše do Hodonína na jednu jedinou jízdenku,“ doufá. Zelení zároveň prosazují, aby lidé častěji využívali k dopravě do práce bicykl a aby je zaměstnavatelé tímto směrem dostatečně podporovali. „Ve světových metropolích je běžné, že se úředníci pohybují šetrně po městě a ulevují tím dopravě v centru, což je ohleduplné k přírodě i k veřejným rozpočtům,“ podotkl.

Ondřej Liška
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA:

Zelení mají sice ve svém programu zrušení druhého pilíře, chtějí ale zavést tzv. zásluhový pilíř. Příkladem jim je zejména Švédsko. „Švédský systém je průběžný, zásluhový, zohledňuje počet dětí, výdělek během života, ale zároveň každý má vlastní důchodový účet, na který přispívá a který je poté solidárně do systému zakomponován,“ dodal. „Chceme dosáhnout toho, aby lidé, kteří celý život pracují, se neocitli v důchodu pod životním minimem, které by je odsoudilo k nedůstojnému životu.“

Za jednu z největších předvolebních priorit zelení považují to, aby děti ve třech letech měly zákonný nárok na to být umístěny do mateřských školek. „Chceme, aby obec, pod kterou školky spadají, těm rodinám, jejichž děti nemůžou být umístěny ve školkách, přispívala penězi stejným dílem, jako financuje místa ve veřejných školkách,“ uvedl. To by pro přechodnou dobu umožnilo rodičům dovolit si například chůvu či soukromou mateřskou školku. Další školkové kapacity by měly být stavěny s ohledem na demografické prognózy a posléze by se mohly přeměnit například pro střediska s péči o seniory.

KOALIČNÍ POTENCIÁL:

„Lidé, kteří dnes stojí v čele našich kandidátek, jsou osobnosti, za které dám ruku do ohně,“ zdůraznil Liška. Sám ale nevidí mnoho partnerů, s kterými by bylo možné pozdvihnout českou politiku nalevo i napravo. Jednou z reálných možností tak podle něj je, že strana by v případě vstupu do sněmovny zůstala v opozici. Důsledně odmítl spolupráci s komunisty, ODS a SPOZ. Do vlády by strana vstoupila pouze s podmínkou velmi tvrdých protikorupčních opatření a transparentního financování politických stran.

 „Jako zelení jsme vždycky byly stranou, která byla na jednu stranu liberální a ekologická a zároveň velmi silně sociálně citlivá. Sociální pilíř a tedy to, v jakých podmínkách lidé žijí, není nic nového. Jenom je to viditelné. (…) Nikdo nepochybuje o tom, že stojíme na straně těch, kdo odmítají populismus a autoritářství našeho prezidenta Zemana (…) Jsme uvěřitelní, nikdy jsme se nenamočili do korupčního skandálu, byť jsme udělali chyby. Nestojí ale za námi žádný oligarcha či tajný sponzor. Jsme stranou, která nabízí dlouhodobá řešení, neprosazujeme úzce ekonomické vidění světa a člověka nýbrž kvalitu života, to znamená důstojné podmínky pro život lidí, ochrana zdraví a možnost svobodně se rozvíjet.“

Ondřej Liška v Interview Daniely Drtinové (zdroj: ČT24)

Strana Zelených slibuje v programu, recept, jak zajistit důstojný život, zdravou zemi, restartovat ekonomiku a obnovit demokracii. Kromě místa ve školkách slibují vyřešit i otázku bydlení, a to jak pro mladé, zdravotně postižené i sociálně slabé. Nechybí ale ani tradiční ekologická témata, jako podpora třídění odpadu. Ekonomiku chce strana rozhýbat snížením zdanění práce. A dalším bodem programu je boj s korupcí. Strana Zelených vznikla krátce po listopadové revoluci a poprvé získala poslanecká křesla v roce 1992. Na ta další čekala strana až do roku 2006. Do sněmovny zasedlo 6 poslanců. Podílela se i na vládě, jenže rozbroje uvnitř strany znamenaly rozštěpení a přispěly i k pádu vlády. V kampani nebudou zelení využívat bilboardy. S heslem „Můžeme to změnit“ chtějí obcházet lidi a mluvit s nimi.