Řecký premiér Alexis Tsipras představil během dnešního telefonátu s lídry EU, Francie a Německa návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké krize. Oznámil to úřad řeckého předsedy vlády. Obyčejní Řekové mezitím dál stahují své peníze z místních bank. Je zároveň pravděpodobné, že se Řecko v červenci nevyhne krácení důchodů.
Řecko nabídlo věřitelům nové ústupky
Řecký ministr financí Janis Varufakis slíbil, že země je připravená posunout se vpřed. „Naše strana přijede do Bruselu s odhodláním k dalším kompromisům, pokud nebudeme požádáni o to, co udělaly předešlé vlády: souhlasit s novými úvěrovými tranšemi za podmínek, které dávají jen málo nadějí, že Řecko může splatit své dluhy,“ prohlásil po sobotní večerní schůzce řeckého kabinetu.
O řecké krizi budou v pondělí na mimořádném summitu jednat politické špičky zemí eurozóny. Tsipras se v před summitem setká s šéfy EK, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Rovněž v pondělí by měli představitelé ECB mimořádně jednat o dalším možném zvýšení stropu nouzového financování pro řecké banky (ELA). Předběžné příkazy k výběru vkladů na pondělí dosáhly údajně jedné miliardy eur.
Varufakis: Verdikt leží především na Merkelové
Dnes, v neděli, pak řecký premiér Alexis Tsipras předložil třem lídrům řecký návrh vzájemně výhodné dohody. „Ta zajistí konečné řešení a neodsune řešení problému na později,“ stojí podle agentury Reuters v prohlášení Tsiprasova úřadu. Premiér se telefonicky spojil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Rozhodnutí o tom, zda věřitelé dohodu přijmou, leží podle Varufakise především na německé kancléřce Angele Merkelové. Ta ale na rozdíl od optimistických prohlášení řeckých politiků nadšením neplýtvá. „Dovolte mi ale, abych všechna očekávání uvedla na pravou míru: na tomto summitu může dojít k rozhodnutí, pouze pokud budeme mít nějaké základy, na kterých stavět. A ty zatím chybí,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Toto prohlášení učinila ale ještě předtím, než obdržela dnešní návrhy řeckého kabinetu.
Kvůli bezvýsledným jednáním mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli Řekové dál stahují své peníze z bank. Jen během pátku z nich odtekly až 2 miliardy eur, od pondělí už pak přes 5 miliard. Podle řeckého státního tajemníka ale kolaps zemi nehrozí.
Řekové zatím vybírají své úspory v klidu
„Samozřejmě si přeji, aby Tsipras uzavřel v pondělí dohodu. Ale pokud podepíše všechno to, co po něm mezinárodní lídři chtějí, tak to bych byl radši, kdybychom se vrátili k našemu starému dobrému životu. Kdysi se mi žilo dobře. Žil jsem tak, jak by lidská bytost žít měla,“ říká řecký prodavač Giorgos Arsenidis. „Neměli by už ustoupit ani o píď, protože to je pro Řecko poslední naděje. Takže pokud teď ustoupí, Řecko to bude mít spočítané,“ míní další Řek George.
Snahu udržet Řecko v eurozóně podpořil o víkendu také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Podle něj jsou tyto snahy upřímné, ale Atény přesto musí být připravené přistoupit na nabízenou dohodu.
Nově předložený návrh, kterým chce Řecko dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize, je „dobrým základem pro pokrok“ při pondělních jednáních zástupců eurozóny, napsal na Twitter Martin Selmayr, šéf kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. „Juncker, Lagardeová a Evropská centrální banka obdrželi nový řecký návrh. Dobrý ,základ pro pokrok při zítřejším eurosummitu,“ napsal Selmayr anglicky. V němčině, která je jeho rodným jazykem, pak dodal, že jde o „eine Zangengeburt“, v překladu porod s pomocí kleští.
Řecko každopádně nejspíš bude muset v červenci krátit platy státních zaměstnanců a důchody. A to i přesto, pokud se do té doby dohodne s věřiteli a získá zbývající peníze z balíku mezinárodní finanční pomoci. S odkazem na interní propočty věřitelských institucí to dnes napsal německý nedělník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS). Podle něj totiž budou koncem června v řecké státní pokladně chybět dvě až 3,6 miliardy eur a případná výplata dalších peněz od věřitelů může kvůli schvalovacím procedurám ve státech eurozóny dorazit až po půlce července.
Na výsledky jednání čekají i řečtí důchodci
Řecko musí do konce tohoto měsíce uhradit splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,6 miliardy eur, začátkem července ho pak čeká další vydání - na platy státních zaměstnanců a na důchody by mělo vyplatit 2,2 miliardy eur. I kdyby se do té doby podařilo vyjednat oboustranně přijatelné podmínky pro vyplacení zbylých 7,2 miliard eur z balíku mezinárodní finanční pomoci, bude časový harmonogram tak napjatý, že Řekové zřejmě musejí počítat se zpožděním výplaty mezd a důchodů nebo s jejich krácením. Dohodu s Aténami totiž musí schválit vlády zemí eurozóny, v pěti státech včetně Německa je dokonce potřeba i souhlas parlamentů. To se nestihne dříve než v polovině července, teprve poté by mohly do Řecka peníze dorazit.
Řecko nyní dluží celkem asi 313 miliard eur, tedy 175 procent hrubého domácího produktu. Eurozóna od vypuknutí krize přitom už odepsala Řecku dluh odpovídající 49 procentům jeho hrubého domácího produktu.
Krajní levice řecké vládní strany Syriza však mezitím už vyzvala k odpisu většiny zahraničního dluhu země. Vychází přitom ze závěrů parlamentní komise „pravdy o řeckém dluhu“, ze které vyplývá, že „většina dluhu je nelegitimní a ohavná, že náš lid za něj není odpovědný a že dluh je navíc výsledkem přenesení krize soukromých bank do veřejné dluhové krize v Řecku s cílem především zachraňovat francouzské a německé banky“, uvádí se v dokumentu poslanců z formace Syriza. (Více čtěte zde.)
Proti politice úspor dnes před budovou parlamentu v Aténách protestovaly tisíce lidí, informovala agentura DPA. Na demonstraci se sešli příznivci Tsiprasovy levicové vlády, členové odborového svazu státních zaměstnanců ADEDY a představitelé četných neparlamentních levicových organizací. Zastoupena byla i koaliční populistická strana Nezávislí Řekové. Demonstranti skandovali hesla proti privatizaci a někteří vybízeli k odchodu Řecka z eurozóny a k „rozchodu“ s věřiteli.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.