Brusel - Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí mírně zrychlila růst a expandovala nejrychlejším tempem za téměř dva roky. V mezičtvrtletním srovnání stoupl hrubý domácí produkt zemí eura o čtyři desetiny procenta po růstu o tři desetiny procenta v předešlém kvartálu. Dařilo se jí i přes slabší výkon sousedního Německa. Největší evropská ekonomika zpomalila růst na tři desetiny. Uvedl to statistický úřad Eurostat.
Eurozóna v prvním čtvrtletí rostla nejrychleji za dva roky
Eurozóna zrychluje růst (zdroj: ČT24)
V celé Evropské unii mezičtvrtletní růst zůstal na úrovni 0,4 procenta. V meziročním pohledu pak hrubý domácí produkt (HDP) celé Unie vykázal růst o 1,4 procenta, což je nepatrně rychleji než v posledním čtvrtletí minulého roku. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku měnová unie zrychlila růst na jedno procento z tempa 0,9 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku.
Německá ekonomika, která je v Evropě největší, však v prvním čtvrtletí zpomalila mezičtvrtletní tempo růstu na 0,3 procenta z 0,7 procenta v předešlých třech měsících. Francouzská ekonomika naopak rostla na počátku roku tempem 0,6 procenta a překonala stagnaci předešlého čtvrtletí. Itálie rovněž po stagnaci z konce roku oživila a rostla tempem 0,3 procenta.
„V tuhle tu chvíli v Německu, v největší ekonomice eurozóny, je to více než v minulosti domácí spotřeba, co táhne ekonomiku eurozóny. Němečtí spotřebitelé těží z kombinace levnější ropy, slabého eura a zlepšující se situace na trhu práce. Zahraniční obchod u našich hlavních obchodních partnerů, především tedy u Německa, hrál naopak menší roli. V případě Německa dokonce k růstu přispěl záporně, a to zejména díky rychlému růstu dovozu,“ konstatuje hlavní ekonom Era Jan Bureš.
- Podle hlavního ekonoma Era Jana Bureše můžeme také zůstat v dalším vývoji ekonomického růstu relativně optimističtí. "Finanční napětí, které vidíme v Řecku, zůstává izolováno na řeckých trzích, a co se týká zdraví ostatních zemí, zejména jižního křídla, tam vidíme spíše zrychlování růstu a startující se oživení, které bychom měli vidět i v nadcházejících kvartálech,“ vysvětluje. A dodává, že to samozřejmě platí za předpokladu, že se situace v Řecku nevyhrotí do té míry, že by skutečně reálně hrozil odchod jednoho z členů eurozóny mimo skupinu.
Z 19 členských zemí, od nichž byly údaje k dispozici, rostly nejvyššími mezičtvrtletními tempy ekonomiky Kypru, Rumunska, Bulharska a Španělska, v meziročním srovnání byly nejvýkonnější Rumunsko a Maďarsko. Mezičtvrtletní pokles naopak vykázaly ekonomiky Estonska, Řecka, Litvy a Finska, skandinávská země navíc jako jediná zaznamenala pokles také v meziročním srovnání.
Za celý loňský rok HDP eurozóny vzrostl o 0,9 procenta po poklesu o půl procenta v roce 2013. Celá EU loni expandovala o 1,3 procenta po předloňské stagnaci.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí rostla podle odhadů analytiků meziročně o zhruba dvě procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím HDP stoupl o 0,8 procenta. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad HDP v pátek 15. května. I když statistici nezveřejní strukturu ekonomického růstu, podle ekonomů k němu přispěla většina jeho základních složek.
Česká ekonomika
„Očekávám, že ekonomická aktivita v letošním prvním čtvrtletí mezikvartálně zrychlí zhruba o necelé procento a meziroční růst by měl dosáhnout kolem dvou procent. Nejzajímavější na HDP v prvním čtvrtletí bude asi to, že poprvé překoná maximální tvorbu HDP z vrcholu konjunktury roku 2008, tedy z 3. čtvrtletí 2008, a tuzemská ekonomika tak z pohledu vytvořeného HDP poprvé překoná nejvyšší předkrizovou úroveň,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Za celý rok 2015 by měl HDP podle něho vzrůst o 2,6 procenta.
„Měsíční data z průmyslu, služeb a trhu práce včetně vývoje například spotřebitelské důvěry ukazují jasné pokračování expanze české ekonomiky,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Řada indicií naznačuje, že tempo růstu ekonomiky v prvních třech měsících nabralo vyšší obrátky, uvedl i hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Také podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška všechny dostupné ukazatele potvrzují slušný rozjezd české ekonomiky. „Hrubá přidaná hodnota meziročně vzrostla nepochybně nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví, maloobchodě a řadě odvětví služeb. Ze strany poptávky podpořily růst spotřeba a investice, čistý export naopak z růstu ubral kvůli silným investičním dovozům,“ shrnul.
Loni ve 4. čtvrtletí česká ekonomika vzrostla meziročně o 1,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Za celý rok 2014 HDP stoupl o dvě procenta.
Téměř polovina Čechů je spokojená se svou životní úrovní
Spokojenost Čechů s ekonomickou situací země roste. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něho je s hospodářskou situací Česka momentálně spokojeno 23 procent lidí, což je o čtyři procentní body více než v březnu a nejvíce od roku 2008. Kriticky hodnotí ekonomickou situaci 35 procent občanů a podle 41 procent dotázaných není ani dobrá, ani špatná.
V září 2013 bylo negativních odpovědí 68 procent, od té doby jejich podíl soustavně klesá, uvedl autor výzkumu Jan Červenka. Současně se postupně zvyšuje podíl respondentů, kteří hospodářskou situaci republiky vnímají pozitivně. Optimističtější v hodnocení jsou bohatší a vzdělanější lidé, voliči pravicových stran, stoupenci hnutí ANO a vlády. Kritičtější jsou senioři, nezaměstnaní, levicově orientovaní voliči, obyvatelé Moravskoslezského kraje, nevoliči a ti, kteří nedůvěřují vládě.
Životní úroveň vlastní domácnosti nyní považuje za dobrou 45 procent oslovených. Jako špatnou ji vidí 18 procent občanů a necelé dvě pětiny (37 procent) lidí o ní tvrdí, že není ani dobrá, ani špatná. Podobné výsledky přinesl březnový průzkum. I v tomto ohledu spokojenost roste. „Hodnocení životní úrovně se v průběhu uplynulých dvou let stabilně zlepšuje,“ poznamenal Červenka.
Podobně jako ekonomickou situaci země i životní úroveň domácnosti lépe hodnotí bohatší a vzdělanější lidé. Její vnímání se zlepšuje i s rostoucí spokojeností s životem a politickou situací, naopak s rostoucím věkem se zhoršuje. Hůř vidí svou životní úroveň i nezaměstnaní, levicově orientovaní voliči či ti, kteří nedůvěřují vládě.
Zdroj: CVVM
Vydáno pod