Praha – Hazardní zákon, který měl platit od 1. ledna 2016, nestíhá ministerstvo financí připravit a jeho spuštění se tak zřejmě o rok odloží. Důvodem je posouzení zákona Evropskou komisí a výběrové řízení na monitorovací systém. Resort pod vedením Andreje Babiše (ANO) proto připravil zatím novelu, která od příštího roku zvyšuje sazbu odvodu z loterií z 20 na 25 procent a zdvojnásobuje fixní místní poplatek za jeden den z 55 korun na 110 korun. Ministerstvo si od novely slibuje 2,5 miliardy navíc do státní kasy.
Babiš nestíhá připravit hazardní zákon. Zatím má jen novelu
GALERIE
videogallery_519945
„V rámci ministerstva financí žádný ministr, než jsem sem přišel s panem náměstkem Závodským, proti hazardu nedělal vůbec nic,“ prohlásil ministr Babiš na začátku dnešní tiskové konference. Přesto jím od začátku slibovaný zákon bude zřejmě o rok odložen. Důvodem je podle náměstka Ondřeje Závodského notifikace Evropské komise k novému zákonu, postup prací na novém monitorovacím systému a s tím související délka výběrového řízení. „Potřebujeme ty věci skutečně provázané. Nový zákon by tak měl platit nejpozději od 1. ledna 2017. Bude záležet na délce výběrového řízení a notifikaci Evropské komise,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci.
Novela je podle něj záložním řešením, pokud se opravdu nestihne schválit tak, aby platil od ledna 2016. „Pokud se to zvládne do konce roku, bude tento zákon bezpředmětný a bude platit nový zákon,“ vysvětlil. Podle Závodského ale ministerstvo viditelného úspěchu v boji proti hazardu už dosáhlo – loni bylo zrušeno 17,5 tisíce automatů.
- Návrh ministra financí na nový zákon o hazardu omezuje počet hracích automatů na určitém území, zakazuje automaty v restauracích a barech a některým lidem má znemožnit na automatech hrát.
Náměstek ministra financí Ondřej Závodský (vlevo) a brněnský radní Matěj Hollan
S Babišovým prohlášením ale nesouhlasí bývalý ministr financí a 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Díky legislativě, kterou jsem prosadil, dnes vybíráme na daních z hazardu kolem 8 miliard,“ prohlásil s tím, že to byl právě on, kdo jako první ministr financí hazard zdanil. Kalousek k tomu ještě dodal, že i za něj byly zrušeny desetitisíce výherních automatů, ale problém je v tom, že hráčů neubývá a své peníze stejně naházejí do zbývajících terminálů. Podle Závodského ale provozovatelé loterií loni zaslali navíc 400 milionů korun Českému olympijskému výboru na základě legislativy platné od roku 2014. „Půl miliardy tedy bylo vybráno navíc, i když byl trh redukován,“ uvedl.
Resort má v plánu prostřednictvím dalšího zákona také výrazně zvýšit zdanění firem provozujících hazard. Daňové sazby by se měly zvýšit ze současných 20 na 35 procent. Přestože se Kalousek podle svých slov proti takovému návrhu nepostaví, obává se toho, že vyšší zdanění povede ve svém důsledku k odchodu části herního průmyslu do šedé ekonomiky a tím se logicky sníží i výnosy ze zdanění. Stejnou obavu má Kalousek i v případě monitorovacího systému, který by v podstatě evidoval hráče. „Budeme-li úzkostlivě monitorovat, musíme předpokládat, že řada her se přesune do šedé ekonomiky. To je druhá strana téže mince,“ myslí si exministr.
GALERIE
zdroj: ČT24
Co je monitorovací systém?
Mělo by jít o nový informační systém, který umožní zvýšení kontroly výběru daní, sjednocení a zjednodušení dozoru a snížení počtu patologických hráčů. Navíc by měl být propojen s dalšími registry, jako je například registr léčených hráčů nebo databáze ministerstva práce a sociálních věcí.
„Chceme stále přitvrzovat ve vymahatelnosti práva, chceme nadále zintenzivňovat a více sofistikovat finanční kontroly v příslušných provozech, ale i v internetovém prostředí, protože kurzové sázky a některé další hry jsou na internetu povoleny,“ uvedl Závodský priority resortu s tím, že si uvědomuje i další přetrvávající problémy, jakými jsou například různé kvízomaty nebo slevostroje.
ČTĚTE: Stát zahájil boj proti kvízomatům a udělil rekordní pokutu
Kvízomat
Protihazardní sdružení odklad zákona kritizují
Předsedovi sdružení Občané proti hazardu Martinovi Svobodovi se odklad zákona nelíbí. „Zákon je potřeba už dlouho, není proto dobré, že bude odložen,“ reagoval Svoboda, který je bývalým gamblerem. Navrhované zpřísnění navíc hodnotí jako příliš mírné. „Na vládní i poslanecké úrovni se budeme snažit o zpřísnění limitů pro nastavení automatů i celého zákona,“ dodal Svoboda.
S tím, že některá opatření jsou příliš mírná, souhlasí i David Ondráčka, ředitel Transparency International. „Chceme, aby platilo pravidlo, že lidé, kteří jsou v exekuci, tak nebudou moci hrát, protože dneska právě tito lidé hrají a upadají do dluhové pasti, a druhá věc je, aby se neodkládala účinnost toho monitorovacího systému, protože to je technická věc, která se dá urychlit,“ říká Ondráčka, který zároveň upozornil na to, že pozorují permanentní odkládání podobných protikorupčních a regulačních věcí.
Hospodářská komora ČR je podle svého mluvčího Miroslava Dira rozhodnutím ministerstva překvapena. O neslučitelnosti návrhu s právem EU prý ministerstvo několikrát informovala, byla ale ujišťována o opaku. Zároveň nesouhlasí s chystanou novelou, protože loterijní odvody podle ní v praxi fungují. „Doporučujeme ponechat stávající právní úpravu a dále profesionálně jednat o změně nedokončeného balíku zákonů regulujících hazard tak, aby vyhověly právu EU a zároveň byly vyváženým kompromisem mezi zájmy státu, společnosti i podnikatelů v loterijním průmyslu,“ uvedl Dira.
Odklad se nelíbí ani některým hazardním firmám
„V Evropě je sportovní sázení zdaněno mezi 15 až 20 procenty. Cokoli nad tuto hranici je kritické a může vážně ohrozit fungování českých firem, které se zabývají kursovým sázením,“ reagoval výkonný ředitel Asociace provozovatelů kursových sázek (APKURS) Marek Herman.
Na druhou stranu výkonný ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů a dalších her SPELOS Petr Vrzáň proti noveli nic nemá. Původně totiž ministerstvo financí chtělo rozlišit výši zdanění v závislosti na typu hazardu a pro herní automaty navrhovalo nejvyšší, tedy 35%, sazbu. „Je rozhodně dobře, že ministerstvo financí přehodnotilo drastické zdanění a nastavilo ho do přijatelnější podoby, kdy nově navrhuje jednotnou sazbu pro celý trh,“ poznamenal Vrzáň, který ale zároveň dodal, že ministerstvo zvolilo cestu nejmenšího odporu. „Nezdaňuje nelegální provozovatele a internetové hráče, kteří tak dostali další odklad. Nelegálové zase unikají, což znamená další odliv miliard korun z České republiky,“ prohlásil.
Sázkaři
A s tím s ním souhlasí i Herman, podle něhož je v Česku nelegální každá druhá sázka. „Pokud novela ministerstva financí nebude obsahovat účinné nástroje pro účinnou blokaci nelegálních provozovatelů, tak tím vysílá jasný signál: chceme ještě více zdanit ty, co už daně platí. Ale na ty, co neplatí daně vůbec, na ty rezignujeme,“ prohlásil Herman, který je přesvědčen, že novela diskriminuje české provozovatele.
Právě opačný názor nicméně zastává David von Rosen ze společnosti Lottoland registrované na Gibraltaru, která patří mezi firmy označované českou konkurencí jako nelegální provozovatelé. Českému státu podle něj odkladem zákona hrozí výrazné sankce. „Pokud se přijetí nového zákona odloží, nebo nedojde přijetím dodatku k odstranění diskriminačních prvků, vznikne, zejména s ohledem na pokračující neharmonizaci českého práva s tím evropským, prostředí umožňující úspěšné vedení arbitráží vůči České republice. Není možné, aby byly i po roce 2016 perzekvováni zahraniční provozovatelé a především jejich zákazníci, přestože se jedná o společnosti s platnou evropskou licencí,“ uvedl Rosen.
Předloni Češi prosázeli 123,9 miliardy korun a na výhrách se jim vrátilo 95,3 miliardy korun. Provozovatelům her tak zůstalo 28,6 miliardy korun, ze kterých platili daně a odvody. Dopady hazardních her jsou podle odborníků vážné. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti odhaduje, že je v Česku 150 tisíc problémových hráčů, z toho 40 až 80 tisíc je patologických.
Vydáno pod