Praha - Tripartita se na jednání nedohodla na růstu minimální mzdy o 700 korun od příštího roku. Zaměstnavatelé trvají na zvýšení o 500 korun, na němž se vláda s odbory a zaměstnavateli dohodla už před čtvrt rokem. Zatímco odboráři to vítají, zaměstnavatelé jsou důrazně proti. Nový návrh považují za jasné porušení minulé dohody. V rozhodování je nyní na řadě vláda. Odbory i zástupci zaměstnavatelů podpořili vládu také při vyjednávání o nových protiruských sankcích. Souhlasí s kroky kabinetu upravit unijní návrh tak, aby postihy nezasáhly české strojní exportéry.
Sobotka chce zvýšit minimální mzdu o 700 korun, zaměstnavatelé to odmítají
„Paní ministryně Michaela Tominová navrhla, jak jsme se v rámci koalice předběžně dohodli, zvýšení minimální mzdy o 700 korun od 1. ledna příštího roku. Návrh uvítaly odbory, zaměstnavatelé s tímto návrhem nesouhlasí,“ konstatoval premiér Bohuslav Sobotka po jednání tripartity.
Dodal, že rozhodnutí je nyní na vládě, která o navýšení na 700 korun bude projednávat. Premiér považuje tuto částku za přiměřenou. Odkázal na další evropské země jako Polsko, Slovensko, Chorvatsko či Estonsko, kde mají vyšší minimální mzdu než lidé v ČR. Podle Sobotky je důležité, aby se za minimální mzdu dalo alespoň přežít, což v současnosti nepovažuje za reálné. Proto plánuje vláda částku navyšovat každý rok.
Zaměstnavatelé mají jasno: Jde o porušení dohody
„Nyní jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle zaměstnavatelů by vyšší růst minimální mzdy mohl mnoha podnikům způsobit potíže, teprve se vzpamatovávají z krize. Přidání by totiž měly zohlednit i ve vyšších tarifech. Mohlo by tak hrozit propouštění.
GALERIE
videogallery_468774
Premiér ale nynější postup, který překračuje původní dohodu tripartity o 200 korun, nevidí jako porušení sociálního dialogu se zaměstnavateli a odbory. „Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z 90 procent jsme ve shodě,“ zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun „žádný velký problém nepředstavuje“.
- Za minimální mzdu v současnosti platí částka 8 500, podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi 100 tisíc lidí, což představuje přibližně dvě procenta všech zaměstnanců. Naposledy se zvedla v minulém roce na základě rozhodnutí Rusnokovy vlády; tehdy to bylo o 500 korun na současných 8 500 korun. Na osmi tisících se minimální mzda ustálila v letech 2007 až 2013.
Tripartita chce také pozvat prezidenta Miloše Zemana na své jednání o podpoře hospodářského růstu, a to 20. října. „Na jednání plenární schůze, která bude projednávat otázky akčního plánu na podporu hospodářského růstu, pozveme také prezidenta republiky. Přivítaly to všechny strany (vláda, odbory a zaměstnavatelé) a může to být velmi zajímavý přínos do diskuse,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Tripartita měla dnes projednávat také návrh rozpočtu na příští rok, daňová opatření či surovinovou a energetickou koncepci. Diskusi odložila. O podobě státní pokladny pro příští rok by měla jednat 17. září od 20:00.
Tripartita také řešila, jak zabránit dopadům sankcí. Cestu vidí v kurzarbeitu, který by měl platit od 1. ledna. Firmy by mohly o peníze žádat v případě, že je zasáhnou sankce, ekonomická krize nebo živelná pohroma. Stát by jim doplácel část mzdy zaměstnanců aby předešel propouštění.
Vydáno pod