Na zastavení bankovní unie je české veto krátké

Praha - Premiér Petr Nečas tvrdí, že je připraven vetovat připravovaný společný dohled nad bankami v Evropě. České NE nejnovějšímu plánu EU na záchranu eurozóny, o němž se dnes a zítra vede debata na summitu v Bruselu a jemuž Nečas vystavil předběžnou červenou kartu, ale bankovní unii nezablokuje.

Existuje totiž několik možností, jak případný český nesouhlas, pokud by země byla jediná proti, obejít. První je založit bankovní unii speciální smlouvou mezi 26 státy, tedy EU bez Česka. Takovou smlouvu by mohli podepsat prezidenti a premiéři u bruselského stolu a výsledek by byl totožný– vznik bankovní unie. Formálně by ale dohoda neměla s EU nic společného a Češi by ji nezhatili.

Petr Nečas se odmítáním společného dohledu nad bankami snaží zabránit tomu, aby zdejší banky, z 95 % dceřiné společnosti zahraničních finančních domů, podléhaly cizímu dohledu, kterým velmi pravděpodobně připadne Evropské centrální bance (ECB). Tento scénář ale může nastat bez ohledu na vůli české vlády. Pokud by totiž zdejší banky změnily svůj právní statut z dceřiných společností na pobočky, dohled nad nimi by převzal regulátor mateřské filiálky. A tím by v případě existence bankovní unie byla právě ECB.

Angela Merkelová
Zdroj: Jakub Dospiva/ČTK

„Zahraniční vlastníci typu belgické KCB či rakouské Erste by mohly změnou statutu svých dcer, a tedy změnou regulátora, cílit na vyšší důvěryhodnost své značky,“ řekl webu ČT24 český ekonom působící na Vídeňské univerzitě Zdeněk Kudrna. „Čechům to tak nemusí připadat, ale zahraniční investor či spotřebitel rozumí a důvěřuje spíše evropskému, Němci inspirovanému dohledu než tomu českému,“ dodal Kudrna.

Analytik Jan Bureš z ČSOB, již vlastní KBC, takový pohyb směrem ke změně statutu nevylučuje. Dodává však, že to dosud vůbec nebylo tématem mezi českou dcerou a její belgickou matkou. „Zatím není jasné, jaká konkrétní pravidla s sebou vznik bankovní unie přinese a zda by například účelový únik pod jiného regulátora vůbec byl možný,“ řekl k tomu Bureš.

S kritikou společného dohledu nad šesti tisíci evropskými bankami není Česko osamoceno. Nespokojení jsou Švédové, Britové, Němci a mezi experty na evropské právo převládá skepse z legality možných nových pravomocí ECB.  

Vůle dosáhnout centralizovanějšího dohledu nad bankovním světem je však mezi evropskými politiky značná, neboť v něm vidí jednu z cest, jak zpevnit eurozónu. Právě proto také klíčové státy typu Německa podporují dohodu v celé EU, a nikoli rozdělení států na ty, co jsou v eurozóně, a ty mimo ni.