Praha - Rozpočtový výbor na návrh opozice doporučil Poslanecké sněmovně, aby ve vládním balíčku ponechala sazby DPH na současné úrovni 14 a 20 procent. Vláda je přitom chce o bod zvýšit. Poslanci se ale nemusejí názorem výboru řídit. Dnešní usnesení bylo ovlivněno tím, že chyběli někteří koaliční poslanci. Sněmovna bude balíček daňových změn schvalovat na schůzi, která začne 23. října.
Rozpočtový výbor radí poslancům: Nezvyšujte DPH
Předchozí pokus prosadit od příštího roku zvýšení obou sazeb DPH o jeden bod a další úsporné změny skončil neúspěchem. Senát ho zamítl a při opakovaném hlasování v Poslanecké sněmovně proti němu hlasovala skupina poslanců ODS, kteří se zvýšením daní nesouhlasí a chtějí, aby vláda radši hledala úspory. Vláda proto návrh vzápětí předložila znovu a spojila s ním svou důvěru.
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank:
„Politici vytvářejí obrovskou nejistotu, podnikům nejistota hodně vadí. Pokud nebudou mít do listopadu jistotu, obchodníci se mohou rozhodnout zdražit, i když to nebude nutné. Tato situace je bezprecedentní. Nevybírá se mezi dvěma variantami, může jich být x.“
Fiala se Šnajdrem se zdrželi hlasování
Členové výboru z řad revoltujících poslanců ODS Radim Fiala a Marek Šnajdr se hlasování o pozměňovacím návrhu Michala Babáka (VV) o dani z přidané hodnoty zdrželi. Předem avizovali, že opoziční návrhy změn v balíčku ve výboru nepodpoří a nebudou podávat žádné vlastní. Fiala uvedl, že některé návrhy opozice sice jsou v souladu s požadavky „rebelů“, poukázal ale na to, že řešení hledá pracovní skupina ODS. „Dokud nebude dohoda nebo nedohoda, nebudeme podávat žádné návrhy,“ řekl Fiala.
GALERIE
videogallery_273323
Pracovní skupinu občanských demokratů čekají ještě minimálně dvě jednání. Hotovo chtějí mít na konci příštího týdne. Pokud se najde shoda, představí návrhy změn vládního daňového balíku koaličním partnerům. „Atmosféru vnímám jako pozitivní a platí teze, že jakékoli spojování tohoto s předčasnými volbami je zcela scestné a nesmyslné,“ prohlásil Šnajdr.
Podle Nečase hrozí větší deficit, nebo utlumení prorůstových opatření
Rozpočtový výbor hlasy opozice rovněž odhlasoval, že buď bude větší deficit, nebo se bude muset utlumit celá řada prorůstových opatření včetně podpory vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury, vzdělávání a podobně, komentoval rozhodnutí premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že rozhodující bude hlasování celé sněmovny. Na dnešním výboru podle něj opozice pouze využila momentální hlasovací většiny.
Pro Babákův návrh hlasovalo 11 přítomných poslanců opozice, proti bylo osm přítomných koaličních poslanců. Členové výboru navíc podpořili rovněž hlasy opozice návrh Ladislava Šincla (ČSSD), podle něhož by bylo z balíčku odstraněno sjednocení dvou dávek na bydlení do jedné.
Kvůli plošnému zvýšení DPH o jeden procentní bod by podražily prakticky všechny služby a výrobky. Ministr financí Miroslav Kalousek ale trvá na tom, že bez vyšších daní se příští rok státní rozpočet neobejde. „Pokud sazby zůstanou na současné úrovni, bude v rozpočtu chybět 15 miliard korun, bude to muset být nahrazeno sníženými výdaji,“ upozornil Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
„Pokud dojde ke schválení rozpočtu se všemi daňovými změnami – došlo by ke snížení deficitu státního rozpočtu,což je pozitivní - neděláme to kvůli Bruselu, ale kvůli našim dětem. Zvýšila by se ale míra zdanění, což by mělo lehce negativní dopad,“ poznamenal Sobíšek.
Miroslav Kalousek
Proti návrhu se staví Hospodářská komora. „Zásadně nesouhlasíme s prudkým zvyšováním daně z přidané hodnoty, která se v posledních dvou letech zvedá téměř každého půl roku. Toto zvyšování se odráží samozřejmě na cenách zboží běžné spotřeby, ale také bytů. Zvýšení DPH se tak negativně promítne do rozpočtu mnoha rodin,“ uvedl prezident komory Petr Kužel v červenci, když návrh prošel sněmovnou.
Spor o DPH: Vládní koalice versus rebelové
Proti plánu na zvýšení DPH vystupuje šestice občanskodemokratických poslanců v čele s někdejším šéfem poslaneckého klubu strany Petrem Tluchořem, která se odvolává na to, že plán odporuje ideovým základům strany. Záměr kritizoval i prezident Václav Klaus. Premiér Petr Nečas hlasování o daňovém balíčku svázal s osudem svého kabinetu, protože je ale koaliční většina v dolní komoře výrazně oslabena, je pravděpodobné, že odmítavý postoj vlastních, rebelujících poslanců by Nečasovu vládu položil.
Základní sazba DPH v EU
Základní sazba DPH se v zemích Evropské unie různí. V Řecku, Irsku, Polsku, Portugalsku a Finsku dosahuje 23 procent, ve Švédsku a Dánsku 25 procent a nejvyšší základní sazbu DPH má Maďarsko se 27 procenty. Na opačné straně žebříčku pak stojí Lucembursko s 15 procenty, Kypr se 17 procenty a Španělsko s 18 procenty.
Zdroj: Evropská komise