Madrid – Dluhová krize ve Španělsku dodala tamním separatistům nový vítr do plachet. Katalánsko se chce jako hospodářsky nejdůležitější region a mocná autonomie z tonoucí země zachránit po svém. Katalánští nacionalisté tak volají jedním dechem: „Pryč od Madridu.“ Od eura a Evropy se jim ale nechce. Mnozí už totiž tuší, že nechat státní dluh a krizi eura Madridu a užívat si nezávislosti, je jen iluze. Získat nezávislost na Madridu by pro ně znamenalo vzít na svá bedra přímou spoluodpovědnost za euro. A ta se dnes rovná všem, kteří jím platí za dluh – Atén, Dublinu a tedy i Madridu.
Nechat krizi na Madridu je iluze, uvědomili si Katalánci
Podle slov komentátora Zdeňka Velíška terorismus ochabl, ale národnostní cítění a nacionalistické strany ne. V současné době dluhových krizí prý počítají předáci těchto hnutí a stran v hloubi duše navíc ještě s tím, že evropské centrum ve vlastním zájmu nenechá na holičkách žádný národ platící společnou měnou.
Zdeněk Velíšek, komentátor:
"Říká se tomu vzájemnost, soudržnost, integrace. Ale má to i konkrétnější jména – fiskální pakt, euroval, bankovní unie. Ze snu o vlastním nezávislém národním státečku se Katalánci, Baskové a ti ostatní jinde v Evropě mohou probudit jen do reality společných obětí na oltář nezávislosti, soudržnosti a síly evropského celku. Ten koneckonců nevnímají jako krunýř, ale jako argument pro své přesvědčení o zbytečnosti dalšího podřizování svého národa centrální moci v Madridu.“
Projevy nezávislosti v Katalánsku rozvířil tamní státní svátek dne 11. září. Do ulic Barcelony vyšla skoro pětina národa, na milion a půl lidí. Obvyklé výzvy k osamostatnění ale tentokrát netradiční silou přehlušily i stížnosti na škrty a krizi. A s davy notovala taky většina regionálních politiků. „Věřte, že cesta ke svobodě Katalánska je otevřená,“ vyjádřil se předseda katalánské vlády Artur Mas.
Katalánci chtějí uspořádat referendum o nezávislosti
Katalánci nechtějí po Madridu jen větší samostatnost, ale i peníze. Místní vláda už požádala o 5 miliard eur na záchranu vlastní kasy. Právě Katalánsko má totiž ze sedmnácti španělských autonomií ten největší dluh. O podmínkách pomoci ale nechce ani slyšet. Nejen místní politici si totiž myslí, že Katalánci přispívají do státního rozpočtu víc, než od něho dostávají. „Chceme rozhodovat o tom, co uděláme s našimi daněmi,“ řekl katalánský podnikatel Joan Canadell.
První kroky budou nejspíš směřovat k získání větší podpory v Evropě a k referendu o nezávislosti. To by se podle analytiků dalo načasovat už k regionálním volbám v roce 2014. Španělská vláda, po uši potopená v krizi, tak stojí mezi dvěma ohni - Evropou, která ji tlačí k větší finanční kontrole španělských oblastí, a regiony, které chtějí svoje peníze ovládat samy.
Stran a hnutí za nezávislost regionů má Španělsko několik. Většina je mírná. Zrovna Baskicko ale proslavili separatisté z ozbrojené teroristické skupiny ETA. Násilné jsou i některé skupiny na Korsice, které chtějí nezávislost na Francii. A rozdělení Apeninského poloostrova na ose sever-jih se objevuje i v italské politice.
Připomeňme, že separatismus je téma, které rozhodně není nové ani jinde v Evropě. Spojené království také žije s hrozbami, že bude rozpojeno. V minulosti se o to snažila například Irská republikánská armáda. A za dva roky čeká Skotsko referendum, kde se rozhodne o budoucnosti v rámci Británie. Dělení země je chronickým tématem také pro Belgii. A podobné případy by se našly i na východě kontinentu.
GALERIE
videogallery_268739