Před 65 lety odsoudil komunistický režim v politickém procesu jedinou ženu k trestu smrti. Památku Milady Horákové si lidé připomněli na několika místech v Praze. Sešli se například u pomníku v ulici Milady Horákové. Další pietní shromáždění proběhlo u symbolického hrobu političky na Vyšehradě. Česká televize připomene výročí v neděli, kdy od 20:05 odvysílá speciál: Milada Horáková – výročí justiční vraždy.
Od popravy Horákové uplyne 65 let, lidé nezapomněli
Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. „Nebála se říct, co si myslí. Patřila k vůdčím osobnostem národních socialistů a byla výraznou političkou své doby,“ charakterizoval ji historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Monstrproces, v němž byla hlavní obviněnou, byl výjimečný svým rozsahem, výší trestů i mezinárodním ohlasem. Hlavní slovo při jeho přípravě měli sovětští poradci, kteří určovali a řídili směr vyšetřování a často se i sami účastnili výslechů. Obvinění byli za použití fyzického i psychického násilí nuceni naučit se zpaměti otázky i požadované odpovědi. Samotný proces se pak odehrával podle předem daného scénáře před zraky veřejnosti. Horákovou neuchránila před trestem smrti ani žádost o milost, kterou podepsaly světové osobnosti jako Albert Einstein nebo Winston Churchill.
639 obžalovaných a 10 rozsudků smrti
Soudní mašinerii padli spolu s Horákovou za oběť i historik, novinář a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl. Zmanipulovaný tribunál je 8. června 1950 uznal vinnými z trestných činů velezrady a vyzvědačství. V několika desítkách následných procesů bylo celkem souzeno 639 lidí, rozsudek smrti si vyslechlo deset z nich.
Monstrproces s Horákovou znamenal tresty v souhrnné délce 7830 let
Osud Milady Horákové byl silně spjat s Prahou, kde se roku 1901 narodila. Po ukončení právnické fakulty nastoupila na pražský magistrát. Mimo zaměstnání aktivně působila v ženském hnutí a stala se spolupracovnicí senátorky Františky Plamínkové. Během druhé světové války se zapojila do protifašistického odboje, za což byla v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení a jen těsně unikla trestu smrti.
V roce 1945 se Horáková stala poslankyní za Československou stranu národně sociální (ČSNS), jejíž členkou byla už od roku 1929. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se na protest vzdala svého poslaneckého mandátu. Horáková upoutala zájem komunisty ovládané Státní bezpečnosti již v roce 1946 svými výroky o častých omylech lidových soudů. Po únoru 1948 bylo již jen otázkou času, kdy se s nepohodlnou osobností nový režim vypořádá.
Na podzim 1948 iniciovala schůzku zástupců bývalých nekomunistických stran, jejímž cílem měla být koordinace společného postupu. Ačkoli setkání nepřineslo žádný výsledek, obžaloba na něm později postavila značnou část procesu. StB si pro Horákovou přijela 27. září 1949. Zpočátku vyšetřovatelé přesně nevěděli, z čeho ji obvinit. Nakonec jim však pomohly výslechy dlouholetého člena ČSNS Jaromíra Kopeckého, jenž byl zatčen při pokusu o přechod hranic. Ten prozradil existenci ilegálního ústředí národních socialistů, jejímž členem byla i Horáková, který udržoval kontakt s představiteli někdejšího vedení strany v zahraničí.
Obžalovací spis dostali na stůl nejvyšší představitelé strany a vlády: Gottwald, Kopecký, Slánský a další. Společně rozhodli, že proces bude veřejnosti prezentován pod názvem „Horáková a spol.“ Soudní líčení začalo 31. května 1950 u Vrchního soudu v Praze. 8. června 1950 byli čtyři obžalovaní, mezi nimi Milada Horáková, za velezradu a vyzvědačství odsouzeni k trestu smrti, další čtyři lidé k doživotnímu žaláři a zbytek k dlouholetým trestům. Včetně následných procesů bylo nakonec uděleno celkem 10 trestů smrti, 48 doživotních trestů a další tresty odnětí svobody v souhrnné délce 7830 let. Počet obžalovaných dosáhl čísla 639.
Milada Horáková byla popravena 27. června 1950. V Česku se tento den připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Organizace Člověk v tísni u této příležitosti připravila na sobotu další ročník kampaně Proti ztrátě paměti. Letos je zaměřená na uctění obětí sovětské okupace Československa.
Odkaz Horákové se připomínal na Vyšehradě i v Ďáblicích (zdroj: ČT24)