Praha – Až k Ústavnímu soudu doputovala kauza malého Prokopa, kterého matka odmítla nechat očkovat. Jenže chlapec kvůli tomu nemohl nastoupit do jeslí ani do školky. Zákon totiž zakazuje přijímat neočkované děti. A právě o zrušení těchto paragrafů budou rozhodovat ústavní soudci. Své vyjádření už k soudu poslala Sobotkova vláda – kabinet doporučil, aby soud tyto paragrafy nerušil.
Mohou neočkované děti do školky? Spor rozhodne Ústavní soud
Vláda se vyslovila proti rušení paragrafů (zdroj: ČT24)
Ještě před svými třetími narozeninami absolvují české děti očkování celkem šestkrát. Matka malého Prokopa Barbora Zemanová to však odmítla: „Já jsem se proti tomu chtěla odvolat, protože jsem to vnímala jako něco, s čím nesouhlasím. V té věci jsem oslovila Ligu lidských práv.“
To bylo už před čtyřmi lety, teď maraton soudních sporů doputoval až k Ústavnímu soudu. Celé plénum soudců bude rozhodovat o budoucnosti dvou paragrafů, které neočkovaným vstup do školky zapovídají.
Do Brna už své stanovisko jako vedlejší účastník řízení poslala vláda, která se vyslovila proti rušení paragrafů: „Nejde jenom o právo dítěte, resp. jeho rodičů se rozhodnout, zda chtějí, aby dítě bylo očkováno na závažné choroby, ale je to taky ochrana ostatních dětí,“ uvedl ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstibier (ČSSD).
Také pracovníci ve školkách většinou souhlasí s povinným očkování. Jednak prý děti přijdou při venkovních hrách do styku s různými věcmi, navíc jde o jejich kontakt s dospělými. „My jsme tu před několika lety řešili velmi vážně případ, kdy se jeden ze zaměstnanců dostal do kontaktu s někým, kdo byl nakažen žloutenkou,“ uvedl ředitel jeslí na Praze 4 Jan Schneider.
Povinná očkování v Česku
O samotné očkování se vedou letité spory. Zastánci argumentují větší ochranou dětí: „Je nutné tato opatření dodržovat, jinak bychom se mohli dostat do situace, kdy by nám tady narůstala onemocnění, kterým jsme schopni očkováním předejít,“ varuje šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Jenže odpůrci očkování zase poukazují na jeho vedlejší účinky: „Náš stát se nevyjádřil k tomu, proč je to u nás nezbytně nutné, zatímco v Rakousku nebo Německu to povinné není,“ uvedla Rebeka Vadasová z Iniciativy pro svobodnou volbu v očkování.
V únoru se problémem očkování malých dětí zabýval Nejvyšší správní soud. Ten ukončil spor mezi ministerstvem zdravotnictví a rodiči, kteří se báli rizik spojených s povinným očkováním: Rodiče podle rozhodnutí soudu musí nechávat očkovat své děti. Negativní názor na očkování a obava z možných rizik je z povinnosti nevyvazuje.
Zákon o ochraně veřejného zdraví stanovuje povinnost podrobit se pravidelnému očkování. Příslušná vyhláška pak upravuje členění a druhy očkování. Rodiče často namítají, že očkovací povinnost zasahuje do základních lidských práv, a proto by měla být upravena zákonem, a nikoliv jen vyhláškou. Podle staršího verdiktu NSS je ale vyhláška praktická - umožňuje reagovat na výskyt infekčních onemocnění i postup vědeckého poznání.
Pro děti v Česku je povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky.