Film „Dál nic“ zkoumá Dé osmičku v krajině i ve vztazích

Praha - Dnes zamíří do kin dokument režiséra Iva Bystřičana Dál nic o dostavbě dálnice D8 do Německa. „Dálnice je něco, co vzniká v krajině, ale vzniká to i ve vztazích,“ popsal Bystřičan koncept dokumentu, který se na jednu stranu zaměřil na lidi se stavbou dálnice různým způsobem propojené, ať už jde o stavbyvedoucího, ekologického aktivistu nebo starousedlíky, kterým pod okny denně projíždí stovky aut. Režisér se ale soustředil i na vizuální stránku vrůstání dálnice do krajiny Českého středohoří, kdy „něco monumentálního vzniká v něčem ještě monumentálnějším“.

Film se vydává přes chráněnou krajinu Českého středohoří po šestnáctikilometrové trase léta nedokončeného úseku dálnice z Lovosic do Řehlovic a zkoumá vztahy mezi skupinami lidí zasaženými její stavbou. „Dá se to nahlížet jako střet zájmových skupin, kdy se osobní zájmy prolínají se se zájmy veřejnými,“ potvrdil Bystřičan, který je původním vzděláním sociolog.

Jedni se nemohou dočkat, až bude dálnice hotová, usínají s klapkami na uších a s hrůzou pozorují své popraskané domy i jejich klesající cenu na realitním trhu. Druhou stranou je stavbyvedoucí Pavel Lány, který se snaží dálnici dokončit a konečně si užít zaslouženého důchodu.

Bystřičan: Dálnice vzniká v krajině, ale i ve vztazích (zdroj: ČT24)

Proti nim pak stojí ekologický aktivista Miroslav Patrik z hnutí Děti Země, který se snaží chránit přírodu a skrze žaloby přinutit stavitele k dodržování zákonů. „Jedna z hlavních postav chrání nejen přírodu, ale vlastně i hlídá dodržování zákona,“ připomněl režisér, že často už nejde jen o ochranu „broučků a žabiček“, ale i o fungování úřadů státní správy.

„Snažil jsem se být co nejvíc nestranným, ale až ve střižně. Při natáčení mi to až tolik nešlo, protože celý ten zájem točit dálnici u mě vznikl znechucením z toho, že v té krajině vznikne,“ přiznal Bystřičan, který ale nakonec natočil film, v němž žádná odpověď není tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát.

Film není jen sociologickou sondou do lidských životů, zásadní roli tu hraje i kamera pracující s leteckými záběry. „České středohoří pro mě bylo vizuálně fascinující. Chtěl jsem, aby mluvil hlavně obraz,“ přiznává režisér. Bez zajímavosti ale není ani hudba, která film doprovází. Vychází totiž z opery Tannhäuser německého skladatele Richarda Wagnera, který se k libretu této opery inspiroval právě Českým středohořím.