Imunitu tří rebelů může před ÚS dostat případ Bárta–Škárka

• vrm

21. 7. 201321. 7. 2013, 14:18|Zdroj: ČT24

Vít Bárta a Jaroslav Škárka před soudem

Zdroj: ČT24

Praha – Česká právnická obec kvůli případu tří rebelů z ODS bouřlivě diskutuje o možnostech, jak získat vyjádření Ústavního soudu k šíři poslanecké imunity. Právě díky imunitě byli tři exposlanci podezřelí z korupce vyňati z pravomoci policie a žalobců. Podle senátorky a někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové by cestou mohla být stížnost ministryně spravedlnosti, ve které by Marie Benešová napadla rozhodování české justice v dalším případu údajné korupce souvisejícím s poslanci za VV Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou.

Exposlance za ODS Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení Nejvyšší soud. Všichni tři politici následně opustili vazbu. Žalobci je vinili z přijetí úplatku v podobě postů ve státních firmách výměnou za vzdání se poslaneckého mandátu. Podle Nejvyššího soudu ale takovou politickou dohodu kryje jejich imunita.

Na krok české justice kriticky reagovala sněmovní opozice i část české právnické obce. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v této slouvislosti ve víkendovém rozhovoru pro Lidové noviny mj. konstatoval: „Výklad ústavy není denní chleba Nejvyššího soudu a na jeho rozhodnutí je to vidět.“

Soudce Šott: Zóna volného zločinu

Kriticky se k rozhodnutí NS v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce vyjádřil i soudce obvodního soudu pro Prahu 5 Jan Šott: „Takové vnímání imunity může ohrožovat důvěryhodnost zákonodárného sboru. Normální člověk se na Poslaneckou sněmovnu bude dívat jinak, pakliže bude vědět, že poslanci požívají větší právní ochrany proto, aby mohli prezentovat své názory, za které byli zvoleni, a ne proto, aby se mohli pohybovat v zóně volného zločinu.“

Takové vyjádření ovšem odmítá předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman. „Ta slova jsou příliš teatrální, nadsazená a vysloveně populistická,“ konstatoval v OVM. „Kritiku nepovažuji za oprávněnou, ale za přehnanou a často zkreslující.“

Právě soudce Šott patří v české justici mezi tváře, které mají s korupční problematikou výraznou zkušenost ze soudní síně; byl to on, kdo za úplatkářství a uplácení odsoudil poslance za Věci veřejné Jaroslava Škárku a Víta Bártu. I v tomto případě však Nejvyšší soud rozhodl o tom, že poslance kryje imunita, a Šott musel oba poslance na základě rozhodnutí odvolacího soudu osvobodit.

Případ Bárty a Škárky: Obžaloba tvrdila, že Vít Bárta dal tehdejším stranickým kolegům, poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí, 170 000 a 500 000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který kvůli kauze rezignoval na funkci ministra dopravy, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil.

Ve věci se ale zároveň se stížností na porušení zákona obrátil na ministerstvo spravedlnosti. Nová šéfka tohoto resortu Marie Benešová nyní v Otázkách Václava Moravce potvrdila, že se Šottovou stížností bude zabývat. „Podívám se, jak stížnost vyhodnotil příslušný odbor a budu se tomu věnovat i v konotaci s tím, co se nyní odehrálo,“ konstatovala Benešová. „V této fázi nemohu říct, jestli ji skutečně podám, ale pokud tam důvody budou, spíš ji podám, než nepodám.“

Wagnerová: Přes Nejvyšší soud k soudu Ústavnímu

Podle někdejší ústavní soudkyně a současné senátorky Elišky Wagnerové přitom právě případ Škárky a Bárty může projasnit současnou diskusi o poslanecké imunitě, kterou vyvolal výše zmíněný případ tří rebelů z ODS. „Paní ministryně má cestu otevřenou s tím, že by spolu se stížností zároveň navrhla, aby Nejvyšší soud předložil tu věc k posouzení k Ústavnímu soudu,“ konstatovala Wagnerová s tím, že ten by se následně mohl věnovat vlastnímu charakteru imunity.

Potíž podle někdejší místopředsedkyně ÚS totiž spočívá v tom, že formulace českého trestního řádu, která rebelům pomohla z vazby, je příliš vágní. „Je naprosto zřejmé, že neexistuje jednotná norma na to, jak velký rozsah imunity má být,“ zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. „Evropský trend je takový - zužovat imunitu, a jde tak proti rozšiřování, o které se pokusil Nejvyšší soud. Žijeme ve státě, že co není napsáno přesně, nachází se s tím volně,“ dodala Wagnerová a zároveň navrhla zpřesnění:

• co říká trestní řád dnes: Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.
• jakou formulaci navrhuje Wagnerová: Z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle tohoto zákona jsou vyňaty poslanci a senátoři pro své hlasování učiněné v plénu Senátu nebo Poslanecké sněmovny, ve výborech, komisích a orgánech podobného druhu.

Škrty v trestním řádu coby způsob druhý. Wagnerová se hlásí do služby

Druhou cestou, jak docílit vyjádření Ústavního soudu k otázce imunity, je návrh zrušení těch ustanovení trestního řádu, kterými se Nejvyšší soud řídil, když trojici rebelů z pravomoci policie a žalobců vyňal. Tento návrh musí podat skupina poslanců nebo senátorů a Wagnerová už se přihlásila k tomu, že vznik takového uskupení bude iniciovat. „Chtěla bych patřit mezi iniciátory. Sama jako solitér nezmohu nic, je potřeba sedmnáct senátorů. Vidím to na aktivitu počátkem srpna,“ uvedla v OVM. Podporu by mohla najít především u sociálních demokratů, senátor a stínový ministr spravedlnosti za ČSSD Jiří Dienstbier o této cestě hovořil již v týdnu (čtěte víc).

Návrh na škrty v trestním řádu ale zpochybňuje generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil, podle jeho dřívějšího vyjádření je taková cesta jen teoretická, protože soudci by se k imunitě mohli vyjádřit právě jen nad rozsah toho, čím by se skutečně zabývali: „Ústavní soud by pouze posuzoval pravomoc Nejvyššího soudu, zda má možnost vstupovat do probíhajícího trestního řízení a vyjadřovat se k vynětí. Vazba na výklad samotné imunity by v tomto případě žádná nebyla.“