Zpravodajství Ostrava

Ženy z Osoblažska obnovují tradici paličkování

Velikost textu:

Hrozová – Skupina žen z Osoblažska se snaží obnovit tradici výroby krajek. Utvořily spolek, pravidelně se scházejí a paličkují. Teď právě dokončují sérii obrázků kostelů z celého regionu. Paličkování tam zdomácnělo v 18. století. Osoblaha bývala centrem této dovednosti, roku 1905 tam byla dokonce založena škola paličkování. Osoblažské krajky se prý prodávaly po celém Rakousko-Uhersku. Do 2. světové války paličkovaly ženy z většiny rodin, krajkami si přivydělávaly. Válkou všechno skončilo, odsunem původního německého obyvatelstva tradice zanikly.

Paličkování
Paličkování
Otevřít galerii
  • Paličkování autor: Alexandra Mlejnková , zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/56/5545/554488.jpg?1395138489
  • Paličkování autor: Alexandra Mlejnková , zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/56/5545/554486.jpg?1395138327
  • Paličkování autor: Alexandra Mlejnková , zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/56/5545/554487.jpg?1395138394
  • Paličkování autor: Petr Švancara , zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/56/5545/554484.jpg?1395138241

Spolek Královský stolec začal oživovat tradici paličkování po více než půl století. Inspirací byl před asi deseti lety kontakt s německým spolkem žen pro paličkování osoblažské krajky v německém Ansbachu. V tamním muzeu ženy ze spolku objevily i originální krajky vytvořené svými předchůdkyněmi z Osoblažska. Po návratu začaly pořádat ve vesnicích kurzy paličkování, některé ženy se pro krajky nadchly.

Několik let paličkuje například Archanti Mavropulosová. Byli to mimo jiné Řekové, kteří po válce osídlovali tuto část Sudet, ze které republika vyhnala Němce. „Nikdy předtím by mě nenapadlo, že bych mohla dělat krajky. Teď to patří k mému životu,“ řekla členka Královského stolce Archanti Mavropulosová. Krajkami dělá radost sobě i své rodině. „Mám spoustu sourozenců, takže když mají třeba kulaté narozeniny, pošlu jim krajku. Sami to neumí, je jim to vzácné, tak to ocení. Musím se pochlubit, že moje paličkované obrázky visí až v Honolulu,“ líčila žena.

Členky spolku Královský stolec
Členky spolku Královský stolec

U zrodu spolku Královský stolec, který si klade cíl obecně oživovat historii a zapomenuté tradice tohoto kdysi bohatého severovýchodního výběžku Česka, stála Dagmar Návratová. „Z historických pramenů víme, že už někdy v 18. století přišel z Podkrušnohoří jistý kupec, který učil místní ženy paličkovat. Rozmohlo se to ve všech rodinách, protože to byl vítaný přivýdělek. Pochopitelně, 2. světovou válkou skončila škola paličkování i vše ostatní,“ uvedla předsedkyně spolku.

Královský stolec

Občanské sdružení Královský stolec založily v dubnu 2004 v místní části obce Rusín Hrozová čtyři ženy. Název vybraly podle kopce u Rusína nad Hrozovským potokem, kde se Přemysl Otakar II. v roce 1255 zastavil při návratu z křížové výpravy. Dlouze prý seděl na vršku nedaleko Rusína a byl zcela okouzlen krásou krajiny. Skále nad Rusínem se od té doby říká Královský stolec.

Paličkování se může naučit každý, vyžaduje to jen mimořádnou trpělivost. „Mám vyzkoušeno, že se to dá naučit za devět hodin. Potřebujete k tomu takzvanou herduli, což je kruh, pak nitě, paličky, špendlíky a takzvaný podvinek, to je podklad nebo vzor,“ vysvětlovala lektorka paličkování Hana Dubajová. Za každým obrazem jsou desítky hodin práce.

Ukázky tvořivosti spolku mohou zájemci aktuálně posoudit. V bruntálském zámku mají až do poloviny dubna výstavu nazvanou Osoblažská paličkovaná krajka.

Krajkářství zažilo rozkvět v 16. století, kdy se proslavily krajky z Janova a Benátek. Odtud se toto umění dostalo do Holandska a pak do Německa. Vévodství Brabantské s hlavním městem Brusel bylo v tomto umění zvláště vyhlášené. Paličkování se v Brabantsku naučila i Barbora Utthmannová, dcera horníka z Krušných hor, která je považována za zakladatelku krušnohorského krajkářství. Napadlo jí prý, že by si chudé hornické dcery mohly paličkováním přivydělávat. Z Krušných hor se tato dovednost pravděpodobně dostala i na Osoblažsko.

přehrát video
Reportáž Venduly Horníkové

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      • Na Jana Ámose nemáme, ale tlumočit nápady můžeme, míní Kovy
        Na Jana Ámose nemáme, ale tlumočit nápady můžeme, míní Kovy vydáno 21. 8. 2019 09:40 Youtuber Karel Kovy Kovář řeší dějiny. S Českou televizí se pustil do natáčení dokumentu, v němž se ptá, proč se v hodinách dějepisu neustále vracíme do pravěku, ale tak málo ...
      • Smích léčí, věří režisér komedie
        Smích léčí, věří režisér komedie vydáno 16. 8. 2019 05:50 Rodilý Newyorčan zdědí zámek Kostka, rozpadající se rodové sídlo v Čechách. Na zaskočeného zámeckého pána, jeho temperamentní ženu a dceru Marii čeká v novém domově ...
      • Hodinářův učeň to s časem umí
        Hodinářův učeň to s časem umí vydáno 13. 8. 2019 12:07 Někdy se líně vleče a někdy letí jako splašený, co jsou tohle za čáry? Říši času, hodin i hodinek důvěrně zná Urban. Hodinářův učeň.
        Stejnojmenná česko-slovenská pohádka ...
      • Nejrozbzučenější skrýš? Slezskoostravská
        Nejrozbzučenější skrýš? Slezskoostravská vydáno 7. 8. 2019 09:02 Ostrava boduje v prázdninové hře Rozbzuč Déčko, kterou na letošní léto pro děti i dospěláky připravil dětský kanál České televize. Schránka s heslem ukrytá u Slezskoostravského ...

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.