Masakr v Horní Moštěnici: Když se v roce 1945 potká vlak s vlakem

zdroj: ISIFA

Poválečný odsun Němců

Otevřít galerii

• Poválečný odsun Němců zdroj: ISIFA https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Poválečný odsun Němců zdroj: ISIFA https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Poválečný odsun Němců zdroj: ISIFA https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Poválečný odsun Němců z Československa zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Divoký odsun německých obyvatel z Československa těsně po druhé světové válce se dotkl i obce Horní Moštěnice u Přerova. Masakr u Horní Moštěnice proběhl na návrší Švédské šance v noci z 18. na 19. června 1945. V roce 1947 bylo na tomto místě exhumováno 265 mrtvol, z toho 120 žen, 74 dětí a zbytek byli muži, většinou starci. Oběťmi masakru se stali obyvatelé slovenských obcí Dobšinej, Kežmarku, Gelnice, Mlynice a Janovej Lehoty pri Žiari nad Hronom, hlavně karpatští Němci a Maďaři, bylo však mezi nimi i několik Slováků.

Příběh událostí u Horní Moštěnice začal na přerovském nádraží, kam nejdříve dorazil vojenský vlak se 17. plukem, což byl slovenský pluk, po něm pak vlak transportující karpatské Němce zpět na Slovensko, odkud byli během války evakuováni. 17. pluku veleli nadporučík Karol Pazúr a četař pluku Bedřich Smetana.

Horní Moštěnice si připomíná výročí jednoho z největších masakrů konce války

• Horní Moštěnice si připomíná výročí jednoho z největších masakrů konce války

Karol Pazúr šel nejdříve na národní výbor, kde si vyžádal nějaké zajištěné Němce, tamní velitel mu ale nedal svolení k tomu, aby si nějaké vybral k potrestání. Až když Pazúr zjistil, že se náhodou setkal s vlakem se stovkami karpatských Němců, vyžádal si je skoro všechny. Pak je se svými vojáky vyslýchal a odvedl na Švédské šance nedaleko od Přerova, kde je v noci nechal postřílet.

Případ zavraždění Němců u Horní Moštěnice byl vyšetřován v roce 1947. Zajímavý je tím, že hlavní organizátor nadporučík Pazúr nakonec skončil před soudem. Byl odsouzen, nicméně na začátku 50. let mu byl trest nejdříve zkrácen a v roce 1951 nebo 1952 byl amnestován. Později dokonce působil jako funkcionář Slovenského zväzu protifašistických bojovníkov. Bedřich Smetana byl také odsouzen, ale za jiné činy - také vraždy -, které spáchal později na Slovensku. Pak byl ale osvobozen Nejvyšším vojenským soudem v Praze a uprchl do Palestiny.

• Z výpovědi Arnošta Kubíka: "Okolo jedné hodiny v noci dal Pazúr vojákům rozkaz, aby byla přivedena první skupina asi pětadvaceti mužů. Dostali rozkaz, aby se svlékli do spodního prádla a šaty kladli na hromadu. Pak byli postaveni k šachtě vedle sebe, za ně se postavili vojáci se samopaly ve vzdálenosti jednoho metru. Všichni pak byli zezadu ranami do týla zastřeleni."
• Z výpovědi svědka Františka Vaculíka: "Ženy před popravou křičely. Viděl jsem také, že byla zastřelena matka, která měla s sebou asi šestileté dítě. Když matka spadla do jámy, žádalo toto dítě, aby bylo rovněž zastřeleno."

Během odsunu německého obyvatelstva z Československa byl na základě nejasných politických direktiv a prohlášení odsunut z našeho území téměř milion Němců. Mnoho z nich však padlo za oběť různým masakrům a krveprolitím, které organizovali českoslovenští velitelé a páchalo československé obyvatelstvo. V drtivé většině všech případů nebyli hlavní aktéři potrestáni, protože zákon z roku 1946 krvavé činy spáchané od konce války do 28. října 1945 označil za právní a spravedlivé.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku