Zpravodajství Ostrava

Dva muži v roce jedna

Kramář vs. Beneš! Prvorepublikoví diplomaté v novém dokumentárním filmu České televize

Velikost textu:

Premiér Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš. Dva muži - dva rozdílné charaktery. Nejdříve společníci, později nepřátelé. Politici, diplomaté, ale především hlavní protagonisté nového dokumentárního snímku České televize Dva muži v roce jedna, který v Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové připravil režisér Jakub Tabery. Co všechno měli společného a proč se rozkmotřili, zjistíte v pondělí 29. října ve 20:00 na ČT2.

premiér Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš
premiér Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš

18. ledna 1919, dva měsíce po skončení nejkrvavějšího konfliktu v dějinách, se světové mocnosti rozhodly uspořádat mírovou konferenci v Paříži. Výsledkem jednání byla Versailleská smlouva, která měnila uspořádání Evropy. „Vznik Československa to nebyl jen 28. říjen 1918, ale šlo o delší proces plný důležitých událostí. Jednou z těch nejdůležitějších byla nepochybně také účast našich diplomatů na mezinárodní  mírové konferenci v Paříži,“ říká dramaturg Martin Červenka a pokračuje: „Naši politici – v čele s Karlem Kramářem a Edvardem Benešem – přijeli na kongres plni nadšení a euforie, připraveni vršit nejrůznější požadavky. Ale mocnosti je velmi brzy přiměly k pokornějšímu jednání. Iluze o tom, že Čechoslováci budou všemi obdivovaní, se rychle rozplynula. Pragmatický Beneš se s tím rychle smířil, ale pro Kramáře to byla obrovská rána, ze které se vlastně nikdy nevzpamatoval. Zahořkl a přestal si rozumět i s Benešem.“

Kramář s Benešem odjíždějí do Paříže jako partneři, vrací se však jako nepřátelé. Vzájemná nenávist obou mužů pak trvale poznamená klima první republiky. „Kramář jako by patřil ještě do toho starého „vídeňského“ světa. O generaci mladší Beneš byl prototypem flexibilního rozumáře, který svým naturelem patřil plně do nového 20. století,“ doplňuje Červenka.

Jak dopadne mírová konference v Paříži?
Jak dopadne mírová konference v Paříži?
Více fotek
  • Jak dopadne mírová konference v Paříži? autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738315.jpg
  • Karel Kramář a Edvard Beneš byli připraveni vršit nejrůznější požadavky. autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738322.jpg
  • Jednání probíhalo všude... i na chodbách autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738327.jpg
  • Vše se muselo řádně nastudovat autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738328.jpg

Vize, naděje, zklamání i frustrace obou hlavních protagonistů se zrcadlí v jejich pařížské korespondenci, kterou do dokumentu tvůrci včlenili. „Ve Vídni jsem byl velký pán, tady jsme jen okrajové figury,“ stěžuje si Kramář v listu své ženě Naděždě. Cítí se přehlížený. Když jeho roli protirakouského mučedníka nikdo neocení, urazí se. Rozumářský Beneš se v nové roli cítí lépe. Dopisy z Paříže odhalují vzájemnou nevraživost obou soků. „Kramář je naprosto nemožný, dělá zde zle,“ hlásí Beneš prezidentu Masarykovi. „Unikátní osobní korespondence Karla Kramáře, Edvarda Beneše i T. G. Masaryka nabízí velmi osobní a vzrušující vhled do diplomatického zákulisí konference, která rozhodovala o potvrzení existence našeho nově vzniklého státu, ale také na turbulentní politické zákulisí teprve se rodící československé demokracie,“ říká kreativní producentka Lenka Poláková.

Československá delegace měla velké ambice.
Československá delegace měla velké ambice.
Více fotek
  • Československá delegace měla velké ambice. autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738320.jpg
  • Nakonec přišlo zklamáni. autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738319.jpg
  • Tvůrci do dokumentu včlenili unikátní osobní korespondence Karla Kramáře, Edvarda Beneše i T. G. Masaryka. autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738323.jpg
  • Alain Soubigou, profesor pařížské Sorbonny a expert na moderní dějiny střední Evropy autor: ČT Ostrava, zdroj: ČT Ostrava //imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/74/7384/738316.jpg

Dokument dotváří inscenované sekvence stylizované do podoby archivního filmu, skutečné archivní filmové materiály a unikátní záběry s přímou vazbou k zobrazované události – např. dochované filmové snímky z konference ve Versailles. V dokumentu vystupuje řada odborníků jako třeba Alain Soubigou, profesor pařížské Sorbony a expert na moderní dějiny střední Evropy, Martina Lustigová, historička a autorka knihy Karel Kramář nebo Pavel Carbol, historik a předseda společnosti Edvarda Beneše.

Rok 1919 je klíčovým datem naší moderní historie; právě v tomto roce se stává Československo Československem. A to jak z hlediska mezinárodních vztahů, tak z hlediska vnitřního mocenského uspořádání. Poznejte i vy skrze dvě velké československé politické persony události tohoto výjimečného roku.

Dva muži v roce jedna - 29. října ve 20.00 hodin na ČT2 

režie: Jakub Tabery // scénář: Josef Fišer, Martina Lustigová // dramaturgie: Martin Červenka // hlavní kameraman: Jiří Studnička // výkonná producentka: Olga Grossmannová // kreativní producentka: Lenka Poláková

Zdroj: Tiskové oddělení ČT

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.