Zpravodajství Brno

Zpravodajství Brno
čtvrtek 18. dubna 2024 Valérie

Ponechat, nebo odsunout? Aktivisté chtějí referendum o poloze nádraží

Velikost textu:
20. 1. 2014 10:30, autor: mik aktualizováno 20. 1. 2014 16:15

Brno – Po deseti letech by mohli Brňané znovu rozhodovat o poloze hlavního nádraží. Přejí si to lidé z Občanské aliance Referendum 2014, kteří tento týden zahájí kampaň za druhé referendum. Lidé o budoucnosti nádraží hlasovali už v roce 2004. Tehdy sice většina chtěla ponechat nádraží v centru, k referendu přišlo ale málo lidí. Od té doby však k platnosti stačí už 35procentní účast. Vypsání referenda zastupitelstvu navrhne Strana zelených, pokud neuspěje, aktivisté jsou připraveni nasbírat dvacet tisíc potřebných podpisů. Otázka nádraží se navíc za deset let nikam neposunula.

Bude mít někdy Brno takovéto nádraží?
Bude mít někdy Brno takovéto nádraží?
Otevřít galerii
  • Bude mít někdy Brno takovéto nádraží? zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Někteří aktivisté chtějí, aby se Brňané znovu vyslovili v referendu zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Poloha nádraží rozděluje brněnskou veřejnost zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Model brněnského hlavního nádraží v odsunuté poloze autor: Václav Šálek, zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Do boje za druhé referendum se v občanské alianci Referendum 2014 spojilo Hnutí Duha, Masarykova demokratická akademie a Děti Země. "Většina brněnské veřejnosti je dlouhodobě proti přesunu a proti jednostrannému přístupu radnice," řekl Jakub Patočka (ČSSD) z Masarykovy akademie, který nepochybuje, že se referendum podaří vyhlásit. Podle Strany zelených by lidé měli znovu říct, kde nádraží chtějí. Od prvního referenda už uplynulo deset let, přitom podle tehdejšího harmonogramu se už nádraží v odsunuté poloze mělo dávno používat. Plánování se dosud nikam neposunulo, není vyřešené územní povolení ani navázání hromadné dopravy. "Na rok 2014 zastupitelstvo města Brna plánuje utratit 22 milionů korun na zahájení staveb městské infrastruktury. Lidé by se k tak závažnému kroku měli vyjádřit v referendu," uvedla zastupitelka za Stranu zelených Jana Drápalová.

přehrát video
Jana Drápalová (SZ) o návrhu na vypsání referenda

Pro brněnské radní je poloha nádraží dávno rozhodnutá věc, podle Patočky ani primátor Onderka (ČSSD) loni nereagoval na dopis aktivistů. Zatím není jasné, kolik zastupitelů podpoří snahu Zelených vyhlásit referendum. "Klub ČSSD o tomto tématu bude jednat na svém zasedání," uvedl Onderka. V úterý ráno Zelení předloží návrh na vypsání referenda. Zastupitelé nejprve rozhodnou, zda tento bod zařadí na program. 

Poloha nádraží se v Brně řeší už sto let

Kritici odsunutí spoléhají na to, že většina lidí sdílí stejný názor – nechtějí k nádraží dojíždět nebo docházet o necelý kilometr dále, a nechtějí, aby se zbytečně a netransparentně utrácelo. Zatímco pro brněnské radní je přesun nádraží dlouhodobou prioritou, aktivisté proti záměru vytrvale protestují. K řešení sporu tak mají přispět odborné posudky. Pro ty nejnovější právě experti ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) sbírají data, jejich výsledky by měly být známé přibližně za měsíc a půl. "Výsledky srovnávací analýzy by mohly být použity v diskusi před referendem," dodala Drápalová.

Budova hlavního nádraží v Brně
Budova hlavního nádraží v Brně

Referendum by se podle aktivistů a Zelených mohlo spojit s komunálními volbami v říjnu. Stihlo by se sice už v květnu spojit s volbami do Evropského parlamentu, ty však tradičně provází nízká účast. Právě kvůli ní ztroskotalo první referendum, podle tehdejších zákonů muselo k urnám přijít padesát procent voličů. Teď jich stačí jen 35 procent, takové množství lidí přitom běžně chodí právě k volbám komunálním.

V minulosti se polohami brněnského nádraží zabývalo už několik posudků, mladí architekti Chybík a Krištof také na podzim 2011 prezentovali návrh přestavby železničního uzlu a nádraží ve stávající poloze – veřejnost jejich plán přivítala. Oba také budou stavět český pavilon na světové výstavě Expo v Miláně v roce 2015.

Brněnské nádraží 1901Odborníci a politici přitom polohu brněnského nádraží řeší už celé století. Brno bylo prvním velkým městem v Českých zemích, kam už v roce 1839 přijel vlak. Provizorní nádraží se postavilo hned za hradbami na jižním okraji Brna, rozrůstajícímu městu ale nestačilo. V roce 1850 postavili Brňané po zbourání hradeb první nádražní budovu. Kvůli napojení další dráhy ji podle návrhu Josefa Arnolda v roce 1869 přestavěli do podoby dvojnádraží.

Do současné podoby nádraží přestavěl v roce 1902 Franz Uhl. O přesunu na jih se přitom uvažovalo už na konci 19. století, byl také tématem několika soutěží ve 20. letech. Urbanistickou koncepci zvětšení městského jádra včetně přesunutého nádraží a velkých bulvárů vypracoval v roce 1933 architekt Bohuslav Fuchs. Plány však zhatila válka. Podle Fuchsových plánů se jen přistavěla budova nádražní pošty.

Po válce začal architekt Fuchs a inženýr Nedvěd díky exkurzi do Curychu, kde se nádraží přesunulo blíže k centru, upřednostňovat rekonstrukci nádraží na stávajícím místě v centru. Fuchs později uznal mylnost své předchozí myšlenky, že rozvoj Brna je možný pouze s odsunutým nádražím. Myšlenka odsunu nádraží ale zůstala populární.

Aktivisté usilují o otevřené soutěže 

O podobě nádraží i budoucího jižního centra mají podle aktivistů rozhodnout otevřené návrhové soutěže. Právě na jejich otevřenost kladou občanské iniciativy velký důraz. "Zabrání tomu, aby se zakázky spojené s modernizací nádraží účelově přehazovaly na politiky napojené na podnikatelská bratrstva," řekl architekt Jan Sapák. V případném referendu tak mají občané Brna odpovídat na dvě otázky: zda si přejí modernizovat železniční uzel ve stávající poloze u Nádražní ulice a zda má konkrétní řešení určit soustava otevřených návrhových soutěží. Referendum se má tedy tázat na nádraží současné, nikoliv na jeho odsun. Otázka v prvním referendu se naopak týkala odsunutého nádraží.

Hlavní nádraží Brno
Hlavní nádraží Brno

Zástupci města naopak počítají s nádražím v odsunuté poloze, o kterém nově hovoří jako o "nádraží u řeky". Lidé si vzdálenost ze středu města mohli vyzkoušet loni v létě, když vlakovou dopravu v Brně komplikovala rozsáhlá výluka. Část spojů totiž zajížděla na tzv. dolní nádraží, tedy na odstavné nádraží nákladní dopravy, které je ještě dál, než autobusové nádraží Zvonařka. To vzniklo na konci 70. let, lidé si už tehdy stěžovali na to, že je daleko. Vedla k němu například lávka nad zchátralým továrním areálem, který se před deseti lety proměnil v nákupní galerii Vaňkovka.

Proč se v Brně uvažuje o přesunu nádraží?

V brněnském železničním uzlu v 19. století překotně přibývaly dráhy z různých směrů, zastánci odsunu často argumentují rychlostí, jakou mohou vlaky uzlem projíždět. Nádraží na jižním okraji centra také zamezilo rozvoji města jižním směrem tím, že oblast sevřely železnice. Zastánci zachování naopak tvrdí, že průjezdnost i rozvoj města lze zkvalitnit i s nádražím v centru. Rekonstruovat je chtějí v místě dnešního V. a VI. nástupiště.

Jiní aktivisté o druhé referendum nestojí, čekají na posudky 

Někteří aktivisté, kteří usilovali o první referendum, naopak s dalším nesouhlasí. "Tato iniciativa přichází v době, kdy každou chvílí čekáme na dva roky připravované srovnání naší varianty centrální s variantou odsunutou, po které bude následovat odborná i politická debata a následné rozhodnutí zainteresovaných stran o finálním postoji k výsledku," uvedl Svatopluk Bartík z koalice Nádraží v centru.

Náklady na přestavbu brněnského železničního uzlu se odhadují až na 25 miliard. Plány na přesun ale komplikují územní rozhodnutí. Zatím poslední, třetí rozhodnutí z listopadu loňského roku aktuálně blokují čtyři odvolání.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.