Zpravodajství Brno

Zemědělce postihla neúroda, potraviny zřejmě zdraží

Velikost textu:

Jižní Morava - Velmi nízkou úrodu obilí sklidili v letošním roce jihomoravští zemědělci. Hektarové výnosy jsou nejnižší v rámci celé České republiky, výjimkou nejsou u některých producentů ani poloviční hektarové výnosy oproti loňskému roku. Naopak na Vysočině, která je obecně považována za bramborovou oblast, je letos úroda ve srovnání s Jihomoravským krajem téměř dvojnásobná. Na špatnou úrodu si ale stěžují producenti většiny plodin.

Zemědělství
Zemědělství
Otevřít galerii
  • Zemědělství zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Obilovin se na jižní Moravě urodilo výrazně méně zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Jihomoravští zemědělci zdaleka nenaplnili svoje sklady na obilí zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Pole zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Nedostatek obilí České republice nehrozí

Česká republika je v pěstování obilí soběstačná, dováží jen některé speciální odrůdy, které se v Česku ve velkém nepěstují. Mohlo by se tedy zdát, že případná světová potravinová krize se nás nedotkne, přesto se odborníci shodují v očekávání zdražení potravin. "Čekáme zdražení pekařských výrobků, ale i masa – kvůli tomu, že krmné směsi obilí obsahují," potvrdila mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Jak velké zdražení očekávat, nemají ani potravináři jasno. Více napoví celkový souhrn úrody v Česku.

I když ceny obilí u nás budou kopírovat celosvětové ceny, neměla by být domácí soběstačnost v pěstování obilí narušena zaměřením některých producentů na biopaliva. Právě ta odborníci označují za příčinu světové potravinové krize. "Prioritou využití půdy by měla být produkce pro potravinářské účely, u nás zatím kvůli biopalivům nehrozí, že by Česká republika o soběstačnost v produkci obilí přišla," doplnila Večeřová.

přehrát video
Předseda regionální agrární komory Václav Hlaváček

Neúroda postihla i ostatní plodiny

I když brambory se sází až na jaře, i je letos zasáhl mráz. Noční teplota mezi čtyřmi až šesti stupni pod nulou na konci května už naklíčené brambory poškodila. Rostliny tak musely začít znovu obrůstat. "Vysoké teploty na konci července pak urychlily vegetační období a brambory přestaly růst. Výnosy jsou tak v průměru o třetinu nižší," popisuje trable předseda družstva Agropa Hrádek Milan Fajmon. I přes nižší úrodu ale nedostatek brambor nehrozí. Česká republika je v pěstování brambor soběstačná, přesto obchodní řetězce každoročně dovážejí další tisíce tun brambor ze zahraničí.

"U nás letos spadlo asi 300 milimetrů srážek, z toho v srpnu spadlo jen 5 milimetrů," popisuje na poli s cukrovou řepou Bronislav Formánek ze statku v Litobratčicích. "Muselo by pršet v září i říjnu, aby byla letošní sklizeň rentabilní," dodává. Podle Formánka sklidí jen asi polovinu řepy, než kolik předpokládali.

A podobné je to i u slunečnice. "Chtěli jsme sklidit přes 3 tuny na hektar, ale je možné, že sklidíme jen tunu," líčí pesimistickou vyhlídku Bronislav Formánek.

Neúrodu způsobily mráz a nedostatek vláhy

Na špatné úrodě na jihu Moravy se podepsaly silné mrazy v únoru a nedostatek srážek. "Za posledních deset let takovou zimu nepamatuji," tvrdil v únoru Jan Hašek z Agrodružstva Postoupky. V té době se několik dní po sobě pohybovaly teploty 10 stupňů pod nulou. Pole navíc nebyla chráněna žádnou vrstvou sněhu, která by pronikání mrazu k rostlinám zabránila.

Se suchem se jihomoravští zemědělci potýkají už několik let. V roce 2009 dokonce přišli s iniciativou, aby jih Moravy získal status oblasti sužované suchem. Stejně jako některé subtropické části Evropy. Díky tomu by mohli dosáhnout na evropské dotace a vyhnout se možnému bankrotu, pokud zůstanou u pěstování tradičních rostlin.

Pomoci se ale letos kvůli počasí zemědělci přece jen dočkají. Ministr zemědělství Petr Bendl dnes slíbil, že zemědělcům, které postihlo sucho, pomůže stát. Mohou tak počítat s předčasnou výplatou záloh na přímé platby – už v říjnu díky tomu dostanou peníze, na které by jinak museli ještě několik měsíců čekat. V celé republice to bude dohromady 9 a půl miliardy korun. Kromě toho chce ministerstvo dohodnout s bankami, že farmářům umožní pozdější splácení půjček.

přehrát video
Vyjádření ministra zemědělství Petra Bendla (ODS)

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.