Zemědělci mají po žních prázdné sklady, zdraží potraviny

zdroj: ČT Brno

Sklad s obilím

Otevřít galerii

• Sklad s obilím zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Jihomoravští zemědělci zdaleka nenaplnili svoje sklady na obilí zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Obilovin se na jižní Moravě urodilo výrazně méně zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Pole zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Jako o katastrofě mluví o letošní sezóně jihomoravští zemědělci. Jindy plné sklady letos zejí prázdnotou. Podle údajů Agrární komory vůbec nejhůř dopadli pěstitelé obilí a řepky olejky na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. Sklidili až o 60 procent méně úrody než v jiných letech. "Dá se očekávat, že to řada podniků nepřežije. Navíc se to může dotknout zaměstnanosti v těchto částech kraje," tvrdil Václav Hlaváček z Regionální agrární komory Jihomoravského kraje.

Z červených čísel se zemědělci snaží dostat, jak to jen jde – někteří například obcházejí své závazky vůči skupině Agrofert. Gigant jim poskytuje půjčky na osiva, hnojiva a další potřeby a za to zemědělce zavazuje k tomu, že od nich přednostně vykoupí jejich úrodu. Jenže za nižší cenu, než by dostali třeba v Rakousku. Řada pěstitelů proto Agrofertu prodá jen část úrody a zbytek odvozí do výkupen u sousedů. Za tunu obilí tam dostanou zhruba o 300 korun víc.

Na kameru o této praktice nikdo z oslovených zemědělců mluvit nechtěl. Podle Václava Hlaváčka to není nic nového, na výhodnější podmínky slyší zemědělci už od 90. let. "Navíc je pro ně výhoda, že je Rakousko blízko. Stejné je to se zemědělci, kteří sousedí s Německem," tvrdil Hlaváček.

Václav Hlaváček z Regionální agrární komory o vývozu do Rakouska

• Václav Hlaváček z Regionální agrární komory o vývozu do Rakouska

Neúroda obilí postihla celou Evropu a vyhlídky podle agrárníků nejsou dobré. "Ceny obilí porostou dál. Už teď jsou extrémní a ještě porostou, a pokud to tak bude, tak to bude nepochybně zvyšovat tlak na ceny potravin," myslí si prezident Agrární komory Jan Veleba. Zdražení tak čeká nejen pečivo, ale kvůli vyšším nákladům na krmivo a slámu také maso. "Lze očekávat, že dojde ke zvýšení cen potravin zhruba o deset procent," řekl ředitel krajské zemědělské agentury ve Zlíně Stanislav Skála.

Pšenice, která běžně zemědělcům sahá do pasu, letos kvůli nepřízni počasí nevyrostla ani ke kolenům. Náklady na jeden hektar se pohybují okolo 20 tisíc korun, zisk ze sklizně bude ale jen přibližně pět tisíc korun. Výsledek – boj řady podniků o holé přežití a zvýšení cen potravin.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku