NSS projednává územní plán Jihomoravského kraje, rozhodne ve čtvrtek

autor: Petr Malý, zdroj: ČT Brno

Odpůrci územního plánu před NSS

Otevřít galerii

• Odpůrci územního plánu před NSS autor: Petr Malý, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Jednání Nejvyššího správního soudu o územním plánu JMK autor: Petr Malý, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Krajský územní plán zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Emoce budí zejména rychlostní silnice zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Výhrady obcí i jednotlivců směřují proti obsahu dokumentu i proti okolnostem jeho schvalování. Klíčové námitky stojí na tvrzení, že kraj nedostatečně posoudil různé alternativní varianty a neřešil kumulativní vliv chystaných silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví v jižní části brněnské aglomerace. Hluk a polétavý prach tam už nyní překračují limity.

Jihomoravské zastupitelstvo schválilo územní plán loni v září. Představitelé kraje věří tomu, že připravená dokumentace před soudem obstojí. Návrh na zrušení zásad podepsalo město Modřice, dále například obce Bavory, Dolní Dunajovice, Chrudichromy, Jinačovice, Moravany, Nebovidy a Ostopovice. Kritizují trasu silnice R52, která spojí Brno s rakouskými hranicemi, stejně jako koridor silnice R43 mezi Brnem a východními Čechami. Další výtky směřují proti takzvaným tangentám kolem Brna, což jsou dálniční spojky, které usnadní přejezdy mezi D1, D2, R52 a R43. Ze silničních staveb vadí navrhovatelům také silnice I/38 mezi hranicemi s Vysočinou a Znojmem a některé úseky R55 mezi Břeclavskem a Zlínským krajem.

D. Macek a H. Chybíková o zásadách územního rozvoje

• D. Macek a H. Chybíková o zásadách územního rozvoje

Navrhovatelé usilují o zrušení celých zásad územního rozvoje. Pouhé vyškrtnutí sporných projektů by podle nich nevyřešilo nic. V zásadách rozvoje by vznikla bílá místa. Kraj ale podle navrhovatelů potřebuje celistvou koncepci rozvoje dopravní infrastruktury. "Nemůže proto postačovat zrušení primárně napadených koridorů bez náhrady," stojí v návrhu.

Značná část výtek směřuje také proti způsobu projednávání a schvalování zásad. Krajský úřad se prý nevypořádal s námitkami a připomínkami obcí a jednotlivců. Stanoviska, která sloužila jako podklad při tvorbě zásad rozvoje, údajně nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Při veřejném projednávání se prý zástupce obcí a majitelé nemovitostí nemohli dostatečně vyjádřit.

Kraj podle odpůrců nehledal alternativy

"Základní obrysy alternativní, ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena," kritizoval územní plán kraje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Rychlostní silnice má vést přes Bystrc

Mezi nejožehavější témata patří právě rychlostní komunikace R43. Její stavbu krajské zásady územního rozvoje posvětily. "Obyvatelé celého Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, týkající se i této městské části," vysvětlila Jana Palková z bystrckého sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim–Troubsko důvody nespokojenosti obyvatel.

Architekt Drahoslav Dokoupil ze společnosti Archdesign, která na novém brněnském územním plánu pracovala od roku 2003, je ale přesvědčen, že rychlostní silnice by nemohla vést jinudy než přes Bystrc. "Existuje třetí varianta R43, která by obydleným územím vůbec nešla, takzvanou Boskovickou brázdou. Ale tím by pro Brno tato komunikace úplně ztratila smysl," uvedl Dokoupil v rozhovoru pro Českou televizi. "R43 slouží jako propojka jihu a severu Brna. Když povede přes Bystrc, bude po ní jezdit spousta lidí na jih Brna, ale ne přes centrum a městské okruhy. Trasa je rychlejší i pro ty, kteří se tam budou chtít dostat třeba z Kuřimi. Zodpovědně mohu prohlásit, že varianta číslo tři přes Boskovickou brázdu je nefunkční," tvrdí architekt.

Kvůli územnímu plánu se kraj obrací na Ústavní soud

Krajský radní pro územní plánování David Macek (KDU-ČSL) je přesvědčený, že se NSS neměl vůbec stížností zabývat. Jihomoravský kraj se proto obrací na Ústavní soud. Radní Macek je totiž přesvědčen, že územní plán, kterým se NSS zabývá, začal platit až v letošním roce, kdy byl vyvěšen na úředních stránkách obcí. Na přelomu roku 2011 a 2012 se změnila legislativa, a pokud by platilo tvrzení Davida Macka, měl se podněty zabývat nikoli NSS, ale Krajský soud v Brně.

Svou pravomoc zasahovat do územně plánovací dokumentace využívá NSS poměrně často. Ze zásad územního rozvoje čtyř krajů postupně vyškrtl přísnou regulaci větrných elektráren. Opakovaně zasáhl také do zásad územního rozvoje Prahy, například kvůli koridoru vysokorychlostní železnice, pražskému okruhu nebo nové vzletové a přistávací dráze v Ruzyni. V roce 2009 soudci zrušili územní plán velkého územního celku Břeclavsko. Dosud se však nestalo, aby soud zneplatnil celé zásady rozvoje některého z krajů.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku