Spor Břeclavi s Ladnou by mohl skončit smírem

zdroj: ČT Brno

Ladná se od Břeclavi odtrhla v roce 2006

Osm milionů a tři sta tisíc korun – takový dluh by podle vedení Břeclavi měla Ladná "získat" spolu se svojí samostatností. Protože Ladná tento závazek nikdy neuznala, začalo město polovinu této částky vymáhat soudně.

"Ještě bychom byli ochotní přistoupit na zaplacení dluhu ve chvíli, kdy by to byly peníze, které se proinvestovaly na území Ladné. Ale morálně nám nepřipadá správné, abychom platili za něco, co zůstalo v Břeclavi," uvedla starostka Ladné Renáta Priesterrathová (ODS). Osmimilionový dluh podle ní vznikl při rekonstrukci kanalizace, zimního stadionu a pěší zóně právě v Břeclavi.

Na soud se záhy obrátila také Ladná, které chtěla, aby soud uznal její nároky na akcie společnosti Vodovody a kanalizace, Tempos a Hadál v hodnotě šesti milionů korun.

"Navrhujeme smír celou dobu, vzdáme se svých nároků, pokud Břeclav udělá totéž. Za bývalého vedení na to ale Břeclav nechtěla slyšet, ale teď se to změnilo," řekla starostka s tím, že Ladná na takový návrh ráda přistoupí.

Nezávislý posudek vypracovaný na žádost Břeclavi ale tuto variantu nyní znovu vrací do hry. Posudek navrhuje nulovou variantu smíru – obě strany by se měly vzdát všech svých nároků. "Uvědomujeme si, že při dělení majetku se vůči Ladné nepostupovalo úplně spravedlivě. Použily se dva různé modely výpočtu – pro majetek, který zůstal v Ladné, se hodnota počítala podle katastru, ale při výpočtu výše dluhu se použil parametr počtu obyvatel," vysvětlil starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý (ČSSD). 

Ryšavý doufá, že ukončení sporu bude také znamenat tlustou čáru za minulostí. "Nechceme drancovat rozpočet Ladné a navíc věříme, že by to do budoucna umožnilo vzájemnou spolupráci," dodal. 

zdroj: ČT Brno

Ladná

Blansko versus Spešov

Spešov se od Blanska odtrhl před dvanácti lety. Jenže spolu se samostatností získala nová obec také část blanenských dluhů, konkrétně částku přesahující 800 tisíc korun. Peníze si Blansko vymohlo až v exekuci, to si ale nová obec nenechala líbit a pustila se do soudní bitvy. Krajský soud dal nejdříve zapravdu Blansku, následně ale Nejvyšší správní soud celou věc vrátil k novému projednání. Mimosoudně se obě strany dohodnout nedokázaly. Spor v roce 2009 definitivně ukončil Nejvyšší správní soud, když odmítl kasační stížnost Spešova. Dluh přesahující částku 800 tisíc korun obec definitivně "získala" spolu se samostatností.

Slavičín versus Bohuslavice nad Vláří

Bohuslavice nad Vláří se od Slavičína odtrhly v roce 2001. Od té doby si nárokují 2,5 milionu korun. Při dělení majetku obec dostala pouze 40 tisíc korun, což považuje za příliš málo. U českých soudů obec neuspěla, před časem se proto se stížností obrátila na mezinárodní soud ve Štrasburku. Pokud uspěje, Bohuslavice získají nejen požadovanou sumu, ale navíc ještě odškodné. Peníze jim už nebude muset vyplatit Slavičín, ale český stát. Je ale otázkou, zda štrasburský soud stížnost vůbec projedná. Města a obce se na štrasburský soud až na výjimečné případy obracet nemohou.

Slavičín versus Rokytnice

Do stejné situace jako Bohuslavice nad Vláří se dostala také Rokytnice. Ta se odtrhla od Slavičína v roce 2002. Finanční vyrovnání 719 tisíc nepovažuje obec za dostatečné. Podle vlastních odhadů by za podíl z akcií energetických a plynárenských firem měla dostat 5,6 milionu korun. Obec stejně jako Bohuslavice několik sporů prohrála, poté jej převedla na deset obyvatel. Ti se o poloviční sumu stále soudí.

Prostějov versus Držovice

Držovice získaly samostatnost v roce 2007 po 33 letech, kdy spadaly pod Prostějov. I ony měly pocit, že je město při dělení majetku ošidilo. Proto vedení nové obce požádalo Prostějov o vyrovnání ve výši 9,6 milionů. Město nabídlo mimosoudně třikrát méně, což Držovice odmítly.

O případu tak musel rozhodnout soud. Loni v květnu vynesl verdikt, podle něhož Prostějov nemusí Držovicím vyplatit ani korunu. To zaskočilo i advokátku města. "Takovýto výsledek je pro mě opravdu velkým překvapením, i když velice pozitivním," řekla advokátka Prostějova Olga Kaplová. První část nároků soud odmítl proto, že na podobný typ vyrovnání zákon nepamatuje, ta druhá byla zase prý formulována příliš pozdě a je proto už promlčená. Držovice se proti rozsudku odvolaly ke krajskému soudu.

Zlín versus Želechovice nad Dřevnicí

Samostatnost si v referendu Želechovice nad Dřevnicí vydobyly od začátku roku 2009. Rok a půl se nově vzniklá obec dohadovala se Zlínem o majetkovém vypořádání. Na podzim roku 2010 se obě strany dohodly na kompromisu. Želechovice původně požadovaly 17 milionů plus podíly v městských společnostech. Nakonec obec získala 12,5 milionů a podíly ve firmách v hodnotě 16,3 milionů. Celková hodnota movitého i nemovitého majetku, který obci připadl, je přibližně 130 milionů korun.  

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku