Bohuničtí se bojí spekulací s pozemky bývalé zahradnické školy

zdroj: ČT24

Budova bývalé školy

"Pokud mohu mluvit sám za sebe, dovedu si představit, že zde bude nějaký sportovní areál, krytá hala, park, tedy zázemí pro volný čas, po kterém je v Brně-Bohunicích hlad. Jenže pozemky nejsou naše, a tak můžeme pouze připomínkovat budoucí územní plán, v němž se počítá ve zmíněné lokalitě s výstavbou," uvedl přání Bohunických místostarosta Antonín Crha (KDU-ČSL). Zároveň ale zdůraznil, že o využití nakonec nerozhodnou Bohuničtí, ale Zastupitelstvo města Brna. A to si může odsouhlasit změnu v územním plánu kdykoliv.

O osudu areálu se ale podle všeho rozhodovalo už před mnoha lety, kdy se začalo s tvorbou nového územního plánu. V něm se z území určeného pro školství (což je zatím v platnosti) stalo postupně území určené k výstavbě.

Kraj ztratil o zahradnickou školu zájem, když ji předběhl spekulant

K pochopení celého příběhu je třeba vrátit se do roku 2005, kdy část pozemků v areálu Střední zahradnické školy získal spekulant Karel Wimětal. Tento dnes již šedesátník v té době objížděl restituenty a skupoval jejich restituční nároky. O pozemky v tehdejší Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích se přihlásil u pozemkového fondu jako nástupce restituenta, který na ně měl nárok. A přestože o 4,7 hektarů pozemků měl zájem i kraj, který je chtěl získat pro potřeby školy, dostal je od pozemkového fondu v takzvaném zkráceném řízení právě Wimětal. Jihomoravský kraj svoji naději na scelení pozemků ztratil, a tak pro něj přestal být areál pro školské potřeby do budoucna zajímavý.

Rozdělení pozemků zahradnické školy v Brně-Bohunicích

• Rozdělení pozemků zahradnické školy v Brně-Bohunicích

Ještě v roce 2004 se přitom krajští zastupitelé rozhodovali, jestli po sloučení rajhradské a bohunické zahradnické školy v rámci optimalizace nepřestěhují všechny studenty právě do tradiční stoleté školy v Brně-Bohunicích. Po Wimětalově "tahu", kvůli kterému kraj zvažoval i žalobu na pozemkový fond, se však raději rozhodl pro méně bolestnou cestu. Areál školy opustit, studenty v roce 2011 přestěhovat do Rajhradu a postupně se zbavit budov a pozemků, které v bohunickém areálu zbyly. A to se také před několika měsíci stalo.

zdroj: ČT Brno

Jednatel firmy November Rain Pavel Liškutín

O krajské pozemky projevila zájem jediná instituce - Vysoká škola Karla Engliše, která je však během čtyř dnů přeprodala Pavlu Liškutínovi a jeho firmě November Rain vlastněné lichtenštejnskými investory. Podivnost tohoto "obchodu" nechce nikdo komentovat. Co bude s pozemky za 40 milionů dělat November Rain, to však Liškutín nechtěl podrobněji prozradit ani po dnešním jednání na bohunické radnici. "Provádí se studie, která by nám měla říci, co dál. Mohu pouze prozradit, že to, co tam vznikne, by mělo být pro účely školství, něco jako kampus," dokázal pouze říci jednatel firmy November Rain Liškutín.

"Jednání probíhalo v klidu a korektně, sdělili nám svoje záměry, které jsou opravdu velkorysé. Chtějí tam budovat nějaké komunikace a budovy, ale co to konkrétně bude, nám skutečně nebyli schopni říci. Vypadali spíš, že si s tím nevědí moc rady," prohlásil starosta Brna-Bohunic Miloš Vrážel (ODS).

zdroj: ČT24

Pozemky zrušené zahradnické školy prodával Jihomoravský kraj nedávno

Pozemky jako předmět spekulace?

První dojem, který dnes udělal Liškutín na Bohunické, ale poněkud podkopávají informace České televize z důvěryhodného zdroje, že zhruba dvě třetiny pozemků November Rainu změní majitele a jejich cena se oproti té, za niž je koupil Liškutín, zdvojnásobí. Jejich cena tak naroste na téměř osmdesát milionů. "Odkud to máte, žádná jednání o prodeji pozemků neprobíhají," uvedl na otázku překvapený Liškutín a vše popřel. Pozemky pod někdejší chloubou zahradnického vzdělávání se tak stávají podle všeho předmětem spekulace.

Odpověď na otázku bohunických zastupitelů přitom už před pěti lety naznačil spekulant Karel Wimětal, vlastník jedné části někdejšího školního areálu. Ten se už v roce 2005 netajil tím, že chce na svých pozemcích stavět. A rozhodně to nebudou podle jeho slov "například byty, protože jsou pozemky příliš blízko dálnice D1 a byl by tam příliš velký hluk". Jeho informace od vlivných lidí jej už v roce 2005 přivedly mezi šestici spekulantů, kteří jako jediní věděli o zkráceném režimu vydávání restitučních nároků. Jen on sám tehdy ze zhruba 600 hektarů skoupil asi 260 v celé republice. Vždy šlo o lukrativní pozemky, na nichž se později začalo stavět.

Stačí změnit územní plán a cena pozemků vzroste

Faktem je, že pokud se Wimětal i Liškutín rozhodnou na pozemcích bývalého areálu stavět, stačí, když počkají na schválení nového územního plánu a prosadí případné změny. Chystaný územní plán totiž ve všech variantách počítá s tím, že se dnes pozemky "určené pro školství" stanou pozemky zastavitelnými v rámci "občanské vybavenosti". Jejich cena tak mnohonásobně vzroste. A pokud by se je oba jejich vlastníci - Wimětal i Liškutín - rozhodli prodat, budou z nich mít obrovský zisk. Karel Wimětal, který dal za metr čtvereční 12 korun, by tak mohl jeden metr čtvereční prodat až za dva tisíce korun. Konečná suma: desítky milionů na jeho kontě.

"Nesouhlasíme s tím, aby se tam stavělo něco, co obec finančně zatíží třeba údržbou nových komunikací nebo povinným osvětlením a požadavky na bezpečnost. A nechceme ani to, aby tam byl další hypermarket. Už teď jsou Bohunice hustě osídleny a jediná lokalita, která by si zasloužila pozornost,je Červené kopec," dodal starosta. Zda se jim přání splní, je ale otázkou.

Investor chce začít stavět v areálu zrušené zahradnické školy

• Investor chce začít stavět v areálu zrušené zahradnické školy

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku