Zpravodajství Brno

Ve stopách pochodu smrti: Brno si připomíná 65 let od odsunu Němců

Velikost textu:
aktualizováno 6. 6. 2010 11:41

Brno/Pohořelice - Doslova ve stopách Němců odsunutých konci května 1945 se v sobotu už počtvrté vydali Brňané, kterým není tato temná kapitola dějin lhostejná. Po trase takzvaného pochodu smrti chtějí dojít až do Pohořelic a připomenout si tak tragický osud tisíců převážně starých lidí, žen a dětí, které z Brna živelně vyhnali čeští obyvatelé.

Němci připravení k odsunu, 1945, Brno
Němci připravení k odsunu, 1945, Brno
Otevřít galerii
  • Němci připravení k odsunu, 1945, Brno autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Lidé, jdou po 65 letech pochod smrti z Brna do Pohořelic autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Lidé, jdou po 65 letech pochod smrti z Brna do Pohořelic autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Památník pochodu smrti v Pohořelicích autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

„Setkali se zde pamětníci i lidé, kteří se tímto tématem zabývají nebo se jich nějak dotýká. A šlo se po trase toho historického pochodu smrti přes Rajhrad, Ledce až do Pohořelic,“ shrnul plán dnešní pietní akce organizátor Jaroslav Ostrčilík.

Tak jako i v minulých letech, i sobotu přišli na sraz na Mendlově náměstí také ti, kteří odsun zažili. Evě Horákové bylo tehdy pět let, dnes vzpomíná: "Vybavuji si tu cestu, těch krámů odhozených … byli tam samí staří lidi, děcka … A já jsem tam viděla ležet i lidi. Lidi! A maminka říkala, že kdo nemohl, tak ho tam nechali."

přehrát video
Pamětnice Eva Horáková vzpomíná na odsun v roce 1945

Pamatuje si i to, jak jí a ostatním dětem pomohli sovětští vojáci. Naložili je na korbu nákladního auta a poslední část cesty Pohořelic je dovezli. "Maminka nám pak později řekla, že si tehdy prý myslela, že nás už neuvidí," vypráví sedmdesátnice. Její rodina se nakonec mohla z Pohořelic do Brna vrátit, zřejmě proto, že německé občanství měl jenom otec a maminka byla Češka. Doma je čekal úplně vyrabovaný byt. I přes hrůzné vzpomínky a počáteční nenávist českých obyvatel rodina v Brně zůstala.

Eva Horáková se s poválečnými událostmi už vyrovnala: "Když to člověk bere dneska dnešním rozumem, a uvědomí si, co se dělo na obou stranách, už se ani nemůže divit, že nás chtěli dát pryč," uvažuje. Jako dítě si ale strašlivý zážitek neuměla vysvětlit: když jsem byla malý děcko, myslela jsem si, že nás vyhnali Němci a jak jsem moudřela, tak jsem zjistila, že my jsme byli ti Němci," popisuje svůj dětský pohled na historii Eva Horáková. S ostatními účastníky vzpomínkového pochodu šla jen kousek z centra Brna. Jak přiznává, ve svém věku by cestu do Pohořelic už nezvládla.

Pochod smrti

V noci z 30. na 31. května 1945 začali především zaměstnanci brněnské Zbrojovky shromažďovat německé obyvatele Brna. Ti se pak museli bez jakýchkoli prostředků, jídla nebo pití vydat směrem k rakouským hranicím. Odhaduje se, že z Brna tehdy odešlo až 25.000 Němců. Převážně přitom šlo o starší lidi, ženy nebo děti, protože většina mužů byla v armádě. Podle pamětníků panovaly během odsunu velmi tvrdé podmínky a o život přišlo i několik tisíc lidí. Oficiální prameny přitom uvádějí pouze tři oběti. Mnoho účasníků pochodu zemřelo v táboře v Pohořelicích, kde se nakazili břišním tyfem nebo úplavicí.

"Většinou se nás tady na Mendlově náměstí sejde tak dvacet až třicet, z toho se kolem deseti patnácti vydá přímo na pochod a dojde nás tak pět, možná sedm," shrnuje zkušenosti z minulých let organizátor akce Jaroslav Ostrčilík.

V sobotu se k desetičlenné skupině pochodujících připojil i Němec Gerd Hanak: "Už jsem jednou sám šel celou trasu pochodu až do Pohořelic. V mém městě v Německu organizujeme každý rok pochod k připomínce událostí v Dachau a to, co se stalo v Brně, je podle mého názoru také hodné připomenutí," vysvětluje Hanak, proč se v sobotu do Brna vypravil. "Musíme se těmito událostmi zabývat, už jenom proto aby se něco podobného už nikdy neopakovalo. To je podle mne to nejdůležitější," zamýšlí se Hanak a přitakává mu i Jaroslav Ostrčilík. Podle něj podobné akce prolamují bariéru mlčení, která poválečné zacházení s Němci obestírá.

"Někteří, kteří to zažili totiž mají dodnes strach o tom mluvit, bojí se, že je ještě někdo bude perzekuovat, ale tady mají možnost nějakým způsobem si připomenout, co se stalo," dodává Ostrčilík.

Němci z pochodu smrti - 1945, Brno
Němci z pochodu smrti - 1945, Brno

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      • A bude veselo!
        A bude veselo! vydáno 14. 11. 2018 11:52 Oblíbený silvestrovský pořad Do roka a do dna natáčí brněnské studio České televize už po osmé. A opět v režii Petra Ryšavého a v dramaturgii Jaroslavy Peškové. Role hostitelů se ...
      • ČT: Vzácné knihy z křtinské fary policie našla u sousedky
        Video
        ČT: Vzácné knihy z křtinské fary policie našla u sousedky vydáno 28. 4. 2014 17:50 Křtiny - Část vzácných knih ze 17. století, které v lednu zmizely z fary ve Křtinách na Blanensku, policie našla u jedné z obyvatel. Minulou středu kriminalisté objevili při domovní ...
      • Sparta si veze ze švédského Växjö nadějnou výhru 2:1
        Sparta si veze ze švédského Växjö nadějnou výhru 2:1 aktualizováno 10. 1. 2017 23:00 Växjö - S nadějným výsledkem v zádech půjdou do domácí odvety semifinále Ligy mistrů hokejisté Sparty. Poslední český zástupce v soutěži vyhrál na ledě švédského Växjö Lakers ...
      • Ahoj, republiko!
        Ahoj, republiko! vydáno 7. 9. 2018 11:42 Dva soutěžní týmy, dva moderátoři, čeština a slovenština. To všechno patří k novému vzdělávacímu pořadu Ahoj, republiko!, kterým brněnské studio České televize přispívá do ...

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.