Cyklus o době, kdy komunisté zakazovali Boha

autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno

Zakázaný Bůh

Otevřít galerii

• Zakázaný Bůh autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/78/7729/772856.jpg?1609331957
• Zakázaný Bůh autor: archiv ČT, zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/78/7729/772857.jpg?1609332033

Série vypráví v dramatickém oblouku konkrétní příběhy a jejich prostřednictvím přibližuje zkoumané historické fenomény a politické změny. Kromě málo známých archivních materiálů se podařilo tvůrcům získat i cenná svědectví aktérů historických událostí.

„Nejde o to vyprávět izolovaný příběh československé katolické církve, ale vnímat ji jako součást celosvětového dění a myšlenkových proudů,“ zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková a dodává: „Většina dílů pak ukazuje konkrétní fenomén v kontextu života výrazné osobnosti církve, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Vždyť i v církvi jsme se setkali například s kolaborací.“

Hned první díl ukazuje, že církev po skončení druhé světové války čeká nelehké období. Komunisté připravují převzetí moci a kněží jim stojí v cestě. To je i příběh jezuity a publicisty Adolfa Kajpra, který byl za svoje názory vězněn nacisty i komunisty a nakonec zemřel ve věznici v Leopoldově. Kázal, psal články, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění. Kritické články, které vydával, byly komunistům terčem v oku. Jeho činnost postupně omezovali a v roce 1948 ho uvěznili a odsoudili za velezradu. Tvůrci mapují období, kdy se komunistický režim postupně vypořádává nejen s kněžími, ale i katolickými intelektuály, řeholníky a jeptiškami.„Katolická církev, za protektorátu pronásledovaná, vyšla ze střetu s nacismem jako morální autorita, a to se komunistům nehodilo,“ doplňuje kreativní producentka Jiřina Budíková.

Diváci si mohou připomenout nejen takové morální autority katolické církve, jako byl kardinál Josef Beran, který zemřel v nedobrovolném exilu ve Vatikánu, ale i postavy problematické, jako byl politik a kněz Josef Plojhar nebo biskup Josef Vrana, představitel Pacem in terris. „Pro mě byl nejvíce objevný a dojemný příběh Františka kardinála Tomáška, který se navzdory odmítavému postoji k Chartě 77 stal symbolem usmíření církve s národem v listopadu 1989 prostřednictvím svatořečení Anežky České. Jeho osudem se také celý cyklus uzavírá,“ dodává dramaturgyně Nora Obrtelová.

Scénář: Jan Březina, Vilém Fránek, Jan Hanák, Zdeněk Plachý, Petr Kazda, Jan Rendl, Jiří Šindar //režie: Jan Rendl, Jan Březina, Petr Kazda, Jan Hanák, Petr Stodůlka, Jiří Šindar // dramaturgie: Nora Obrtelová, Petr Kubica, vedoucí projektu: Vít Poláček // vedoucí produkce: Markéta Tulisová // výkonný producent: Karel Komárek // kreativní producentka: Jiřina Budíková

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku