Zpravodajství Brno

POD OCHRANOU ŽEROTÍNŮ

Jana Blahoslava chci představit jako progresivního člověka, říká režisér

Velikost textu:

Letos uplyne přesně 400 let od vzniku Bible kralické, považované za klenot české kultury. Polohraný dokument o obtížích, jež provázely její zrod v tajné tiskárně Jednoty bratrské a především uchování pro další generace, připravil režisér Lubomír Hlavsa. Brněnské studio České televize se na natáčení podílelo jako koproducent.

Dokument o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů
Dokument o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů
Otevřít galerii
  • Dokument o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4824/482337.jpg?1372691428
  • Natáčení dokumentu o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4824/482309.jpg?1372689696
  • Důležitou roli hraje Bible Kralická zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/46/4518/451704.jpg?1364389896
  • Natáčení dokumentu o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4824/482308.jpg?1372689664

Příprava dokumentu o Bibli kralické, zachycující důležité momenty z historie českého protestantismu, trvala zhruba rok a půl. Způsob, jakým je dokument natočený, si Lubomír Hlavsa poprvé vyzkoušel už v roce 2005 na krátkém dokumentu Kronika strachu o čarodějnických procesech na Šumpersku. Dále jej rozvíjel před třemi lety u filmu Hrabě Zinzendorf - síla přesvědčení, vyprávějícího o šlechtici, jenž v dobách po zdrcující porážce na Bílé hoře poskytl stovkám moravských protestantů útočiště na svém panství a mnohým z nich pomohl dostat se na misii do Ameriky.

"Tematika Bible kralické chronologicky předchází příběh Zinzendorfa. Nemám rád, když se v dokumentu jen povídá, a i v případě tohoto námětu mi spousta věcí zvonila dobrodružstvím, které by bylo možné zpracovat v podobě polohraného dokumentu," uvedl Hlavsa.

Proč jste se rozhodl právě pro tento styl?

Osobně mám moc rád dokumenty od BBC. Jejich tvůrci byli vůdčími v tom směru, že začali dělat dokumenty polohrané a hrané. Co se týče historických témat, dneska už BBC dělá v podstatě hlavně hrané dokumenty. I já od Zinzendorfa zkouším do dokumentů vkládat hrané pasáže. Myslím si, že divák díky tomu lépe udrží pozornost, i pokud film trvá třeba hodinu. Když je v dokumentu jenom povídání, tak spoustu lidí to až tak nezaujme. Dokumenty BBC jsou proto mým vzorem a rozhodl jsem se, že tímto směrem chci pokračovat i dál.

Podívejte se: Lubomír Hlavsa hostem pořadu Před půlnocí

Rozhodl jste se příběh ve scénáři podpořit vyprávěním fiktivní postavy Matěje Prokopa. Co Vás k tomu vedlo?

To samé dělávají i romanopisci nebo filmoví režiséři - aby se vyhnuli nařčením, zda někdo něco řekl, nebo neřekl. Pokud příběhem provází fiktivní postava, jsou díky tomu z obliga. Jestli je správně, nebo špatně, co si postava myslela, to už je čistě na divákovi, zda to přijme, ale žádný historik za to autora nemůže napadnout.

Ve filmu vystupuje také spousta historických postav - jak jste vybírali jejich představitele?

Mě osobně nejvíce zajímala postava Jana Blahoslava, který Bibli začal překládat z původních biblických jazyků. Záleželo mi na tom, aby ho hrál opravdu dobrý herec. Aby Jan Blahoslav ve filmu nepůsobil jen jako nějaký píšící stařík. Podle toho, co jsem se o něm dočetl, například jako široko daleko první začal nosit brýle. U svých žáků byl velmi oblíbený díky smyslu pro humor. Rozhodně to nebyl žádný suchar, naopak z mého pohledu to byl velmi příjemný člověk. Pro tuto roli jsem hledal herce, který by ho takto pomohl lidem přiblížit. Doma jsem si pouštěl různé hlasové ukázky a najednou se ozval můj syn - hele, vždyť to je Bruce Willis! Takto jsme vybrali herce Alexeje Pyška, dvorního dabéra Bruce Willise. Je to chlap přes padesát, ale má mladistvý hlas. Řekl jsem si, že to by u diváků mohlo zafungovat. Alexej Pyško byl výborný i na place, byla s ním neuvěřitelná zábava. Věřím, že z něj ve filmu jde cítit, že Jan Blahoslav byl progresivní člověk.

  • Alexej Pyško v roli Jana Blahoslava
    Alexej Pyško v roli Jana Blahoslava zdroj: ČT Brno
  • Petr Král jako Karel st. ze Žerotína
    Petr Král jako Karel st. ze Žerotína zdroj: ČT Brno

Značnou část dokumentu věnujete i osobnosti Karla staršího ze Žerotína. Jak vnímáte jeho význam pro české země?

Přiznám se, že před natáčením dokumentu jsem ho příliš neznal. Věděl jsem o něm ale jednu věc - že byl obviňován ze zrady českých stavů, které údajně kvůli tomu prohrály bitvu na Bílé hoře. Mnoho historiků je však dnes přesvědčeno, že tomu tak úplně nebylo. Karel starší ze Žerotína konal z hlediska víry. Byl svým způsobem pacifista. Třebaže se několikrát účastnil válek, tak v tomto případě necítil, že by do toho měl jít. Myslím si, že ve filmu je to docela dobře vysvětlené. I když bitva na Bílé hoře byla z mého hlediska průšvih, nemyslím si, že za něj mohl právě on. Naházelo se na něj hodně špíny a tento dokument je pro něj určitá satisfakce.

Jak to šlo na natáčení? Viděla jsem, že jste se brodili i sněhovými závějemi...

Scéna ve sněhu byla doslova zázračná. Připravovali jsme ji asi dva měsíce dopředu, na place byla v tu chvíli téměř padesátka komparzistů plus štáb, jeřáb a spousta další techniky. Říkal jsem si - jestli tohle nevyjde, tak to bude katastrofa. Moje žena se modlila za to, aby nasněžilo. Já jsem jí za to nadával s tím, že na nás přece Pán Bůh nebude čekat, ale ono to opravdu vyšlo! Přišla nádherná chumelenice, ale jakmile jsme začali balit, tak spustil liják a pršelo asi tři dny. O dvě hodiny později bychom už nic nenatočili.

Dokument o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů
Dokument o Bibli kralické Pod ochranou Žerotínů

Co pro Vás osobně bylo na dokumentu vůbec nejnáročnější?

Nemůžu mluvit za manželku, která měla na starosti koordinaci zhruba 130 účinkujících lidí, což není jen tak. Vypadalo to trochu jako na natáčení celovečerního filmu. Pro mě byla asi nejobtížnější situace, kdy se natáčelo na zámku ve Velkých Losinách. Všichni nám tam vyšli maximálně vstříc, ale venku bylo sedm pod nulou, uvnitř snad ještě hůř. Vyloženě mráz. A my jsme tam měli natáčet krásné letní záběry. Občas je možná i vidět, jak jde hercům kouř od úst, a přitom se museli tvářit, že je všechno v pohodě. Já jsem trpěl spolu s nimi. Měl jsem sto chutí říct, že už to raději zabalíme, ale produkce měla za to, abychom to zkusili sjet ještě jednou. Bylo mi jasné, že herci už šílí, a vědomí toho mě vnitřně trápilo. Já jsem asi moc hodný režisér.

Ve filmu ukazujete i práci s dobovým knihtiskem. Jak jste ho pro tento účel sehnali?

Stroje byly samozřejmě jen napodobeniny, zato naprosto funkční. Vyrobil je pro nás na zakázku Roman Prokeš, mladý kluk, který se tím zabývá. Z mého pohledu je to skutečně renesanční člověk. Sbírá palné zbraně, staré promítačky, kamery a fotoaparáty... Udělal dva lisy a přesně podle metod používaných v té době v Kralicích se mu daří namíchat i tiskařskou barvu. Vyrýpal dřevěné mustry, odlil písmenka. Bylo pro mě fantastické sledovat ho, jak je od toho všeho celý špinavý a zamaštěný. Myslím si, že přesně tak to muselo vypadat i tehdy ve středověku.

  • V dokumentu nesmí chybět knihtisk
    V dokumentu nesmí chybět knihtisk zdroj: ČT Brno
  • Natáčení dokumentu
    Natáčení dokumentu zdroj: ČT Brno

V čem je pro Vás tento dokument výjimečný?

Jednak samotným námětem, protože o Bibli kralické nebylo doposud nic zásadního natočeno. Snažil jsem se jej pojmout tak, aby to nebylo jen suchopárné vyprávění, zato aby zahrnul i širší kontext. Kromě toho to pro mě byl první film, na kterém pracovalo tak velké množství lidí, tedy hlavně komparzistů. Tím byl náročnější než předchozí a pro mě přelomový. Už vím, že právě touto cestou bych chtěl jít dál. Teď pouze čekám, jak to přijmou diváci. Zatím jsem měl jen pozitivní reakce. Po zkušebních projekcích projevili o film zájem i ředitelé několika škol, dokonce jsme dostali požadavek udělat druhou, o pár minut kratší verzi, aby se projekce vešla do délky vyučovací hodiny.

Dokumentem provází Alfréd Strejček
Dokumentem provází Alfréd Strejček

Máte vlastní produkční společnost - čím je pro vás přínosná spolupráce s Českou televizí?

Z mnoha důvodů. Jednak tím, že se film dostane do televizního vysílání, což ocení každý režisér, ale samozřejmě to není jen o tom. Další věc jsou samozřejmě finance a především pomoc vynikající party zkušených lidí. Obrovskou výhodou televize je samozřejmě i to, že do společných projektů vstupuje se svojí technikou - díky tomu jsme mohli použít jeřáb nebo kamerové koleje. Poté, co jsem si to vyzkoušel, je pro mě snad už nepředstavitelné, že bych se bez toho musel obejít. Je to úplně o něčem jiném.

Dokument Pod ochranou Žerotínů odvysílá Česká televize na Den upálení mistra Jana Husa, tedy 6. července od 10.30 na ČT2. Tvůrčí producentská skupina náboženské tvorby Patricka Diviše do budoucna plánuje uvést i další dokumenty o českých protestantech. Kromě hraběte Zinzendorfa a Bible kralické dokumentární série představí také osudy Jana Husa, Petra Chelčického a Davida Zeisbergera.

Režisér Lubomír HlavsaLubomír Hlavsa

  • V letech 1987 až 1992 pracoval jako ilustrátor na volné noze; publikoval v časopisech pro děti a mládež ve vydavatelstvích Mladá fronta a Knižní klub (ABC, Čtyřlístek, Aréna, Kometa aj.).
  • V roce 1992 se stal spolumajitelem a výrobním ředitelem televizní společnosti Fontis TV Production, kde byl zároveň grafikem, scénáristou i kameramanem.


  • Od roku 1998 pracuje především jako režisér.
  • Začátkem roku 2006 založil s manželkou vlastní produkční společnost Vistafilm, v níž je kreativním ředitelem.
  • Do současnosti vyrobil jako režisér a kameraman více než 350 dokumentárních a reklamních pořadů a asi 140 televizních dokumentů; jako scénárista se podílel zhruba na 30 televizních dokumentech.

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      • Ondřej Sekora – práce všeho druhu
        Ondřej Sekora – práce všeho druhu vydáno 17. 9. 2019 15:39 Strhující příběh průkopníka dětské knižní tvorby Ondřeje Sekory přináší Česká televize v novém dokumentárním filmu, který v brněnském studiu natočil scenárista a režisér ...
      • ČT: Vzácné knihy z křtinské fary policie našla u sousedky
        Video
        ČT: Vzácné knihy z křtinské fary policie našla u sousedky vydáno 28. 4. 2014 17:50 Křtiny - Část vzácných knih ze 17. století, které v lednu zmizely z fary ve Křtinách na Blanensku, policie našla u jedné z obyvatel. Minulou středu kriminalisté objevili při domovní ...
      • Sparta si veze ze švédského Växjö nadějnou výhru 2:1
        Sparta si veze ze švédského Växjö nadějnou výhru 2:1 aktualizováno 10. 1. 2017 23:00 Växjö - S nadějným výsledkem v zádech půjdou do domácí odvety semifinále Ligy mistrů hokejisté Sparty. Poslední český zástupce v soutěži vyhrál na ledě švédského Växjö Lakers ...
      • Joachim Barrande - ztracená moře
        Joachim Barrande - ztracená moře vydáno 17. 9. 2019 08:34 Popsal více než 3 500 druhů zkamenělých organismů a proslavil česká naleziště po celém světě. Režisér Pavel Jirásek o něm v Televizním studiu Brno České televize natočil ...

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.