Zpravodajství Brno

Příběh Bible kralické znovu ožívá

Velikost textu:

Křelov – Mohutné zdi křelovské pevnosti u Olomouce posloužily filmařům jako kulisy při natáčení nového dokumentárního filmu Pod ochranou Žerotínů. Hodinový snímek vypráví příběh jedné z nejvýznamnějších knih české historie – Bible kralické, která letos slaví 400 leté výročí od svého revidovaného vydání. Polohraný dokument patří do volného cyklu o české protestanské historii. Film vzniká v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm.

Bible kralická
Bible kralická
Otevřít galerii
  • Bible kralická zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Archeologické nálezy z Kralic zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Natáčení dokumentu zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Ukázky z Bible kralické zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Uvnitř křelovské pevnosti je scéna připravena. Čtveřice tiskařů v historických kostýmech se u dobových tiskařských lisů chystá k tisku Bible kralické. Režisér Lubomír Hlavsa se naposledy ujišťuje: "Všechno co máme v záběru je původní, co třeba ta špachtle?“ Od fanoušků historie, kteří jsou v této scéně zároveň herci, se mu dostává odpověď: „Určitě to takto dřív museli dělat." Režisér dává pokyn k zakouření scény, usedá na vozík kamerové jízdy a pronáší obligatorní formuli: "Takže pozor, kamera, akce".

přehrát video
Režisér Lubomír Hlavsa

Lubomír Hlavsa už má za sebou několik historických dokumentů. V roce 2012 odvysílala Česká televize jeho film Hrabě Zinzendorf – síla přesvědčení. Úspěch tohoto polohraného dokumentu přesvědčil kreativního producenta Patricka Diviše k vytvoření volného cyklu Česká protestanská historie. Jeho druhý díl se zabývá historií Kralické bible. "Aby to nebylo jen historické vyprávění, tak se tam objeví fiktivní postava – chlapec, který má zkušenosti s prací v tiskárně a vypráví, jak to všechno bylo," prozradil dramaturg pořadu Petr Raus. "Příběh začíná příjezdem šestiletého kluka do města Ivančic a končí v jeho pětasedmdesáti letech, kdy odchází s jednou vlnou exulantů do Polska." Dokument se věnuje zejména období od 60. let 16. století do třicetileté války, tedy době kdy tiskárna působila v kralické tvrzi právě pod ochranou Jana ze Žerotína.

přehrát video
Dramaturg Petr Raus

Bible kralická byla vůbec prvním českým překladem Písma, který vycházel z původních biblických jazyků. "Tehdy se podařilo shromáždit v Ivančicích a posléze i Kralicích velkou skupinu teologů, jazykovědců a učenců z univerzit celé Evropy, kteří pracovali na tomto překladu," zdůraznil důležitost tisku Raus. Kralická bible hrála důležitou roli v období protireformace a v neposlední řadě stanovila normu pro spisovnou češtinu na několik staletí.

Produkční tým na dokumentu pracuje asi rok. Celkem měl v plánu pětadvacet natáčecích dnů, kde nechyběly historické interiéry ani venkovní scény. "Někdy jsme sice natáčeli jen třeba dvě hodiny venku bez větších příprav. Ale na velkolepější scény jsme používali jeřáb nebo kamerovou jízdu, aby byl film potěchou i pro oko," řekl Hlavsa, kterého už v dubnu čeká stříhání dokumentu.

Volným cyklem o české protestanské historii se Česká televize podle slov Patricka Diviše připravuje na dvě velká výročí: "Jednak v roce 2015 připomínka šesti set let od upálení Mistra Jana Husa a potom v roce 2017 pětisté výročí od vystoupení Martina Luthera." Kromě hraběte Zinzendorfa a Bible kralické dokumentární série  představí také osudy právě Jana Husa, Petra Chelčického a Davida Zeisbergera.

přehrát video
Patrick Diviš, kreativní producent

Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, jihomoravských Kralic. Je to první český překlad bible z původních jazyků, nikoli z latinské Vulgáty.

Tajná bratrská tiskárna byla nejprve (od r. 1503) v Litomyšli, od roku 1518 v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině století (od r. 1562) pak v Ivančicích u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích pod patronátem Jana ze Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. Ve dvou posledních místech působil významný bratrský tiskař Zachariáš Šolín. Protože Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením, také jejich tiskárna působila tajně. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení in insula hortensi pro své umístění v zahradách. Bratři kladli od počátku svého působení velký důraz na literární činnost svých členů a proto ocenili význam knihtisku velmi záhy. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní.

zdroj: wikipedia.org


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.