Řada lidí nepřekročí stín facebookového bojovníka, tvrdí odborník na extremismus

zdroj: ČT Brno

Soud s příznivci krajní pravice

Čím je podle Vás tento případ specifický?

Je to první velký případ o relativně komplikované věci, která dosud nebyla souzena. Musí se prokázat případná vina v tom, že někdo organizoval koncerty s úmyslem propagovat nebo podporovat nějaké nezákonné hnutí. Nemyslím si, že by byl problém sehnat důkazy, co se týká přímých skutků, ale je problém, jak v rámci dosavadních výkladů zákona prokázat, že tím byl spáchán trestný čin. To, že se koná koncert, není těžké zjistit. Problém je to, jak před soudem dokázat, že to porušuje české zákony. To bude podstatnou součástí tohoto sporu.

A jak proces ovlivní českou ultrapravicovou scénu?

Tento proces je významný tím, že zase určí právní mantinely toho, co je trestné, nebo není. Je to indikátor toho, jak bude postupovat české právo proti případným projevům pravicového extremismu. Ten proces může do určité míry scénu opět utlumit. V případě, že se obviněným nepodaří prokázat vinu, tak to bude něco, co povede k většímu aktivismu. Každopádně ať soud první instance rozhodne jakkoliv, tak se někdo určitě odvolá, takže ten vliv na scénu bude dlouhodobý.

Část obžalovaných byla zatčena při policejní akci Power v roce 2009. Jaký dopad mělo rozsáhlé zatýkání na neonacistickou scénu v Česku?

Celá akce Power vedla k útlumu pořádání koncertů tohoto typu, na druhou stranu vyvolala obrovskou vlnu solidarity s obviněnými. Došlo k tomu, že neonacistická scéna začala vydávat materiály a letáky a pořádat demonstrace ve prospěch obviněných. Podnítilo je to k boji proti systému, který podle nich nespravedlivě zasahuje proti aktivistům. Koneckonců už při těch prvních zatýkáních se odehrály některé spontánní demonstrace, jedna před vazební věznicí v Brně.

V jaké situaci se krajní pravice nachází teď?

Ve srovnání s 90. léty a roky 2007–2009 je to slabší, ale vidíme, že scéna je schopná inovací a přejímání nových trendů, které přichází ze zahraničí. Zainteresovaní lidé byli schopni odolat zásahům, které činnost nějak ovlivnily. Obecně je potřeba rozlišovat tři hlavní proudy hnutí: stranicko-politický, kulturně-politický a militantní. Politický proud byl do jisté míry oslaben zákazem Dělnické strany, ale dokázal se rychle konsolidovat. Politické křídlo dostalo jasně vymezené mantinely, ve kterých se může v rámci českých zákonů legálně pohybovat. Ani samotné rozpuštění nebylo něčím, co by stranu srazilo na kolena. Druhá linie jsou lidé, kteří se snaží pořádat koncerty, a tím získávat prostředky pro hnutí a pro sebe. Ti byli do jisté míry postiženi vlnou zatýkání, někteří byli nějaký čas ve vazbě. Proto došlo k útlumu hlavní scény. Část akcí se ale přesunula na koncerty, které navenek působí apoliticky, ale ve skutečnosti se tam schází lidé z krajně pravicové scény. Pak je tady ještě militantní křídlo, které prosazuje i násilné metody. Toto křídlo bylo zastaveno děním po kauze Vítkov. Ale neznamená to, že by zcela zmizelo. Některé individuální násilné činy i plánované žhářské útoky na romská obydlí pokračují.

Miroslav Mareš o 3 hlavních proudech krajní pravice

• Miroslav Mareš o 3 hlavních proudech krajní pravice

Jakou roli sehrávají sociální sítě?

Určitě se dá hovořit o tom, že na Facebooku vyrostla nová základna krajní pravice. Existuje mladá generace lidí od 13 do 18 let, kteří se angažují. Tato aktivita na sociálních sítích je ze strany starších aktivistů spíše kritizována, protože se na něm vybije aktivita – lidé tam pověsí nějaké nahrávky, mohou tam debatovat a používat drsná slova, ale pro řadu z nich je to konečná. Už nejsou ochotní vyjít do ulic, dělat něco konkrétního. Facebook samozřejmě sehrává důležitou roli pro mobilizaci. Na druhou stranu ale vede i k tomu, že řada lidí nepřekročí stín facebookového bojovníka.

V čem Vy osobně vidíte největší hrozbu pravicového extremismu?

Hlavní problém ultranacionalistické krajní pravice je v tom, že vyvolává nenávistné nálady ve společnosti a část hnutí může přejít i k násilným metodám. Naštěstí u nás není tak silná stranicko-politická větev jako je tomu v jiných zemích. Třeba ve srovnání s Maďarskem je u nás situace lepší. U nás nehrozí vstup silné krajní pravice do parlamentu.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku