Brněnská Jalta "slaví" šest let svého uzavření. Politiky to netrápí

zdroj: ČT24

Pasáž Jalta je hned v sousedství brněnského magistrátu

Pro pochopení celého příběhu je však třeba si připomenout rok 2004, kdy se v hlavách tehdejších lídrů Brna z ODS zrodil nápad odkoupit Jaltu od České pojišťovny a jejích vlastníků PPF. Důvod byl veřejně prezentován a nikdo by za ním nehledal nic, co by nebylo bohulibé. Představitelé města jej směřovali k veřejnosti, aby jí ulehčili život. Chtěli získat budovu ve svém těsném sousedství, kam by sestěhovali úředníky z několika objektů roztroušených po městě. Zredukoval by se tak počet míst, na která si chodí lidé vyřizovat nejrůznější záležitosti. Za prodávanou nemovitost nabídli 65 milionů. Záměr města však zhatil jediný člověk: Miroslav Lekeš, který nabídl pojišťovně jen o jeden milion korun víc než město. A Česká pojišťovna - jako správný hospodář - samozřejmě prodala budovu tomu, kdo dal víc. Proč budovu podnikatel Lekeš koupil? Tvrdil, že z Jalty hodlá udělat bytový dům, ale z tohoto záměru rychle sešlo. "Už to bylo od začátku velmi podivné," prohlásil mnohem později zastupitel Ondřej Liška (SZ).

Zpět na začátek...

Město v čele s pověřeným tehdejším náměstkem za ODS Radomírem Jonášem se ale rozhodlo, že budovu musí získat stůj co stůj. Úředníci v jediné budově!... byla podle Jonáše tak nezbytná věc, že se s podnikatelem Lekešem zástupci města dohodli, že  od něj Jaltu musí získat. Že je v naprosto katastrofálním technickém stavu a její oprava by Brno stála  stovky milionů, tehdy Jonáš neřekl. Neodradil ho ani fakt, že podnikatel Lekeš jako správný podnikavec budovu městu nenabídl za stejnou cenu, za jakou ji koupil před pár měsíci. Přesněji z 65 byla najednou k mání za 78, 1 milionů korun. Peníze ale už nechtěl. Jaltu se totiž s městem rozhodl směnit za jeho majetek. Přesněji tři domy na prestižních adresách a pozemky v nejlukrativnější části města Stránice a Pisárky. Pro srovnání byly tyto vždy považovány za adresu tak váženou jako třeba pražská Ořechovka nebo Hanspaulka.

zdroj: ČT24

Pozemky v katastrálním území Stránice, kde jsou již dnes ve výstavbě byty Rezidence Martinů

Právě náměstek Jonáš prosadil, aby celou transakcí pro obě strany - Brno i Lekeše - zaštítil Lekešův realitní agent Dan Mádr. Ke spolupráci přizval i Mádrova někdejšího společníka z firmy právníka Miloše Jedličku a jeho firmu Qualiform. Ta zpracovávala posudek a určila tak hodnotu a cenu Jalty stejně jako cenu směňovaných městských nemovitostí. O několik měsíců později pak Jedlička pro město hodnotil, jestli byla celá směna v pořádku. Už před uzavřením směny se přitom začaly ozývat jak hlasy z brněnské koalice, tak z opozice, které před transakcí varovaly. Svůj marný boj přitom spustili i nájemníci jednoho z domů, kteří nechápali, proč si oni dům koupit od města v minulosti nesměli, zatímco Lekešovi je přímo nabídnut.

Nebyli to přitom jen "šťouraví" politici, ale i realitní makléři, kteří otevřeně říkali, že je s hodnotami nemovitostí podivně manipulováno. Pozastavovali se přitom nejen nad tím, jak se může cena Jalty během několika měsíců v držení Lekeše vyšplhat téměř o dvacet milionů, ale také nad tím, jak jsou podhodnoceny městské nemovitosti a pozemky navržené ke směně. "Jde především o pozemky, které se v této lokalitě prodávají za dvojnásobnou cenu, než jak byla navržena," uvedl už v roce 2006 realitní makléř Dušan Přikryl. Řečí čísel: město mohlo už v roce 2005 získat za pozemky nikoliv Qualiformem oceněných 22 milionů, ale dokonce milionů čtyřicet.

zdroj: ČT24

Pozemky pod touto silnicí v Brně-Pisárkách jako jediné Lekešovi zůstaly

Jiný scénář z opozičního pera

O tom, že byla transakce pro město nevýhodná, mluvilo v roce 2005 snad celé Brno. Našel se dokonce posudek z roku 2004, který jasně popisuje špatný stav statiky pasáže. K zastupitelům se ale nedostal. Náměstek Jonáš s radním Miroslavem Hoškem (ODS) všechny přesvědčil, jak je budova pro město důležitá a že její oprava bude stát pouhých 18 milionů. "Úředníci se mohou nastěhovat za pár měsíců," tvrdil tehdy Jonáš. Až mnohem později - po již uskutečněné směně s Lekešem - se částka v roce 2006 vyšplhala na reálnou míru - 280 milionů.

Bez ohledu na vše šlo představitelům města z ODS tolik o to, aby se směna uskutečnila, že k ní už v prosinci 2005 prosadili zcela neobvyklé tajné hlasování. Kritici tohoto způsobu rozhodování, kteří chtěli celou transakci revokovat na dalším zasedání v lednu2006 a prosadit hlasování věřejné, měli smůlu. Primátor Richard Svoboda (ODS) smlouvu s Lekešem za město podepsal den předtím, než to měli šanci vůbec navrhnout. "Lidé pověření zajištěním té transakce nám od začátku tvrdili, že na opravy nebude potřeba tolik peněz, což se posléze ukázalo jako nepravdivé. Chtěli jsme to zastavit do doby než bude proveden nezávislý znalecký posudek, ale to už se nám nepodařilo," komentovala tehdy situaci Barbora Javorová, tehdejší zastupitelka za KDU-ČSL.

zdroj: ČT24

Nájemní dům v Masarykově ulici číslo 1

Více fotek

• Nájemní dům v Masarykově ulici číslo 1 zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/33/3226/322505.jpg
• Nájemní dům Masarykova 1, Brno zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/33/3225/322497.jpg
• Vila v čtvrti Černá Pole zdroj: ČT24 https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/33/3225/322499.jpg

Javorové někdejší zastupitelský kolega Ondřej Liška (SZ) byl však daleko radikálnější. "Záměrem vedení města nebylo získat vhodnou a výhodně polohovanou budovu pro svoje úředníky, nýbrž od samého začátku vhodným způsobem zabezpečit lidi, kteří jsou na ně napojeni," prohlásil rezolutně. A šel ve své kritice ještě dál. "Za to, co se odehrálo může náměstek Jonáš, který byl koordinací směny pověřen, Leo Venclík, který má na starosti právě majetkové hospodaření města a primátor Svoboda, který to všechno zaštítil a podepsal," dodal už v roce 2006.

Paradoxní na všem přitom je, že byl schopen Svoboda tvrdit, že smlouvu podepsal, protože mu od žádného zastupitele nepřišel žádný oficiální podnět. Celá věc sice skončila na policii, ta však nakonec vyšetřování odložila. A zastupitel Jiří Zlatuška, který otevřeně začal hovořit o korupci na radnici, skončil nakonec u soudu. Leo Venclíkovi, se ale nakonec omlouvat nemusel. Soudce Michal Ryška totiž učinil na konci roku 2007 jednoznačný závěr: "Situaci kolem směny Jalta pasáže lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání...".

No comment - Pasáž Jalta v Brně stále opuštěná

• No comment - Pasáž Jalta v Brně stále opuštěná

Vydělávající a prodělávající...

Kdo všechno na transakci vydělal, je dnes již jasné. Město Brno to ale rozhodně nebylo. A i když v lednu 2007 učinilo zoufalý pokus odstoupit od směnné smlouvy s Lekešem, nepodařilo se mu to. Lekeš neměl o jednání zájem. Získal lukrativní majetek, na kterém vydělal. Stejně jako Dan Mádr, který získal směněnou vilku v Černých Polích, kterou nadstavil třemi patry a úspěšně ji pronajímá. A nakonec vydělal i Miloš Jedlička, jehož firma spravuje Lekešovi jeden ze získaných historických domů v Masarykově ulici v centru Brna. Pozemky získal od Lekeše v roce 2008 podnikatel Radek Konečný, známý brněnský developer, který na nich dokončuje Rezidenci Martinů za 420 milionů korun.

Brno jediné získalo nepoužitelný objekt, s nímž si neví rady. Jeho rekonstrukce by stála téměř tolik, kolik jeho zboření a postavení budovy nové. A tak se brněnské zastupitelstvo v roce 2008 usneslo, že se domu zbaví. Za sto milionů. Jenže není nikdo, kdo by chátrající památku, do níž by musel podle posledního odhadu z roku 2009 nalít dalších 362 milionů, chtěl. Nepomohla přitom ani účast města na realitním veletrhu ve francouzském Cannes. Poslední "vlažní" zájemci se městu ozvali loni v září. Podle současného náměstka primátora Olivera Pospíšila (ČSSD) ale vůbec není jisté, že z obchodu s nimi něco bude a proto začíná uvažovat o rozprodání funkcionalistické Jalty po kouskách.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku