Zpravodajství Brno

Zpravodajství Brno
středa 19. června 2013 Leoš
Tip na výlet

Za ametysty k Bráně Vysočiny

Velikost textu:
15. 4. 2011 07:47, autor: ČT Brno

Tišnov - Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava. Tuto rýmovačku zná snad každý tišnovský patriot, navíc ji místní radní nechali na začátku minulého století vyrýt do jednoho ze sgrafit radnice. V minulosti byl Besének považován za zlatonosný potok. Podle legendy v útrobách kopce plave na stříbrném jezeře zlatá kachna, která jednou vypluje bokem Květnice  Besénkem do Svratky a zůstane v náhonu do obecního mlýna.

Velká skála na Květnici
Velká skála na Květnici
Více fotek

Legenda o dutém kopci se v minulém století částečně potvrdila. Na začátku 70. let byla na Květnici objevena krasová jeskyně, pojmenovaná po tišnovském obyvateli, objeviteli Demänovské jeskyně Aloisi Královi. Kromě Královy jeskyně je Květnice známá i jednou z nejhlubších propastí u nás - měří 76,5 metru a byla objevena v jedné z méně známých jeskyní na západní straně kopce.

Květnice je vyhlášenou mineralogickou lokalitou - ametyst, citrín, křišťál, kalcit, limonit - to jsou nejznámější druhy kamenů, které lze na kopci a v jeho podzemí nalézt. V minulosti se na Květnici těžil i baryt. Štoly po těžbě byly ještě donedávna přístupné a byly cílem mnoha dobrodruhů. Teprve před několika lety se na vstupech do štol objevily mříže, které mají v přístupu do jeskyní zabránit.

přehrát video
Květnice - botanický a mineralogický ráj

Stále kvetoucí kopec 

Tišnov je nazýván Bránou Vysočiny, směrem na západ se začíná zvedat Svratecká hornatina, na jih pak už Svratka teče klidným tokem do Brna. Právě Květnice by se dala onou Bránou Vysočiny nazývat. I co se týká složení flóry a fauny. Květnice je zřejmě nejsevernějším výskytem teplomilných druhů rostlin i živočichů a svojí skladbou se podobá například Pálavě. Květnice byla už v roce 1928 vyhlášena přírodní rezervací.

Prosím, vyčkejte na načtení mapy, pokud se mapa nenačte, máte vypnutý JavaScript, nebo Váš prohlížeč nepodporuje Google mapy.

Každý návštěvník Květnice záhy pochopí, kde se vzal původ jména kopce nad Tišnovem. Už na přelomu února a března začínají na jižních svazích vykvétat mochny a dříny. Další druhy rostlin tam vykvétají až do konce října. Dnes je většina svahů Květnice zalesněná, ale ještě před 100 lety měl kopec podobu stepi. 

Přírodovědci na Květnici napočítali 350 druhů vyšších rostlin, z nichž 55 je zařazeno mezi ohrožené druhy flóry České republiky. Symbolem Květnice je teplomilný dřín rostoucí na slunných jižních svazích. Po této rostlině je dokonce nazván vedlejší kopec - Dřínová. Zejména v letních měsících a v teplých dnech, kdy rostou mezi borovicemi divoké druhy bylinek, provoní se místní stráně podobně jako oblasti Středozemního moře.

Místní jeskyně se stávají zimovištěm pro 12 druhů netopýrů, slunné stráně kopce jsou pak rájem pro entomology a arachnology. Žije tam například kudlanka nábožná nebo nejrůznější druhy vzácných pavouků.

Vyhlídky bez rozhledny

K tomu, aby si turisté užili výhled do krajiny, nebylo potřeba budovat  rozhlednu, koneckonců dříve ve výhledu z Květnice nebránily žádné strom. K vyhlídce lze využít přirozená místa, která Květnice nabízí. Jedním z nich je Velká skála - největší skalní útvar, který se na kopci nachází. Je tvořen devonskými kvarcity, které jsou brázděny mnohými puklinami. Pohled odtud nabízí panorama okolních kopců, zvedajících se od řeky Loučky. Na několika kopcích stály v minulosti hrady, z Květnice už ale nejsou vidět ani jejich torza. Jako na dlani ale naopak máme klášter Porta Coeli, založený vdovou po Přemyslu Otakaru I., královnou Konstancií.

Druhým místem, odkud má návštěvník Květnice výhled, tentokrát jižním směrem, je samotný vrchol Květnice a pak také vyhlídka U kříže. Pohled do krajiny tam umožňuje zachování části kopce v původním stepním stavu bez vzrostlých stromů.  

Nenáročný výlet

I když Květnice výrazně stoupá od řeky Svratky až ke svému vrcholu v nadmořské výšce 470 metrů nad mořem, nemusíte se při výstupu na první vyhlídku (Velká skála) nijak zadýchat. Pojedete-li autem, můžete zaparkovat na sídlišti pod Květnicí, odkud už to je na Velkou skálu jen kousek. Cesta odtud ale není značená, narazíte tam na modrou turistickou značku, ze které po několika desítkách metrů odbočíte zpět doleva a po serpentinách vyrazíte vzhůru. Narazíte na zelenou značku, která už každého spolehlivě dovede k prvnímu vrcholu a mělkým sedlem i k vrcholu druhému.

Na Květnici se ale snadno dostanete i vlakem, který jezdí z Brna do Tišnova v intervalech srovnatelných s MHD. Po turistické značce z nádraží nahoru určitě nezabloudíte.

Stáhněte si
Kontakt na autora reportáže: bohumir.mazac@ceskatelevize.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.