Roku 1883 se v Přerově narodil Rudolf Stefan Weigl, který proslul jako vynálezce vůbec první účinné vakcíny proti skvrnitému tyfu. Snad měl experimentování v genech, neboť jeho otec zkoušel v Olomouci nová kola – a při jedné takové jízdě zahynul.
Když píši tyto řádky, je na pražském výstavišti v plném proudu osmnáctý ročník knižního veletrhu. To víte, že jsem okem nejednou spočinul na programu a v duchu jsem si pavilon prošel několikrát. Současně jsem však rád za několikahodinovou vzdálenost, jež mě od Holešovic dělí. Proč?
Kolikrát jste ze svých úst, nebo z úst protější strany slyšeli "teď nemám čas/teď nemůžu – mám moc práce, jsem zaneprázdněný…"? Argument, který se sice může mnohdy zakládat na pravdě, ale nadužíváním jí pozbyl, a stal se – ano – jen a pouze výmluvou.
V roce 1527 se v Perné a Mikulově odehrály události, které měly zásadní význam pro dějiny křesťanství. Byly to disputace mezi vůdci jihomoravských novokřtěnců Balthasarem Hubmaierem a Hansem Hutem.
Brno má nejen vlastní zelené pivo, ale z velkých měst v Česku také největší plochu zeleně ve městě. Není to jen park Lužánky a Zamilovaný háj v Králově Poli. Ale přesto, že je v Brně hodně zeleně, mohlo by jí v zástavbě domů a rodících se mrakodrapů být ještě o něco víc.
"Například o filmech s myšákem Mickeyem nebo o Tomu a Jerrym."
"Co jako?"
"O dějinách animovaného filmu."
"O čem?"
"Přednáším."
"A co na té univerzitě vlastně děláš?"
Brno je klenotem meziválečné avantgardy. Za slavnými památkami funkcionalismu se k nám vypravují i turisté, kteří musí překonat oceán a několik hodin v letadle. Moravská metropole má tedy dobré jméno v soudobé architektuře. Důležitá jména a především stavby se objevily i po roce 1989. Přesto existují místa, která bychom raději v našem městě neviděli, anebo jsou tu i místa, kde bychom namísto prázdných proluk nějaké stavby vidět naopak chtěli.